1 VSPH 361/2015-B-34
MSPH 99 INS 17925/2013 1 VSPH 361/2015-B-34

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Ing. Jean-Paul anonymizovano , anonymizovano , IČO 76429717, bytem Praha 10-Kolovraty, Kupkova 763/3, zahájené na návrh věřitele Hypoteční banky, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 17925/2013-B-29 ze dne 4. února 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 17925/2013-B-29 ze dne 4. února 2015 se v bodu I. výroku p o t v r z u j e . Odvolání proti bodu II. výroku usnesení se o d m í t á .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze výše uvedeným usnesením v bodu I. výroku prohlásil konkurs na majetek dlužníka Jeana-Paula Alomy. V bodu II. výroku rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný. Usnesení odůvodnil tím, že soud vydal dne 10.9.2013 usnesení (č.d. A-20), kterým zjistil úpadek dlužníka. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 21.11.2013. Soud poučil dlužníka o možnosti podat návrh na povolení oddlužení, přičemž 30denní lhůta k podání návrhu začala dlužníkovi běžet od doručení poučení. Poučení obsažené v dopise soudu č.d. MSPH 99 INS 17925/2013-B-27 dlužník obdržel dne 23.12.2014. Návrh na povolení oddlužení dlužník nepodal ve stanovené lhůtě, ani do dne vydání usnesení. Z toho důvodu nelze řešit dlužníkův úpadek oddlužením a ani reorganizací, neboť dlužník nepodal návrh na reorganizaci, a to nejpozději 10 dnů před první schůzí věřitelů, která se konala 8.11.2013. Nepřipadá v úvahu jiný způsob řešení úpadku než konkursem, soud proto nesvolal schůzi věřitelů za účelem rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a prohlásil konkurs na majetek dlužníka.

Dlužník napadl usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl napadené rozhodnutí zrušit. Odvolání odůvodnil tím, že nebyl informován o možnosti podat návrh na povolení oddlužení.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 a § 218 písm. c) o. s. ř., přičemž neshledal odvolání dlužníka důvodným.

Podle § 390 odst. 1 insolvenčního zákona Návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Podle § 316 odst. 2 insolvenčního zákona Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku.

Podle § 28 odst. 2 o. s. ř. Odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny; vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem.

V dané věci již byl pravomocně zjištěn úpadek dlužníka, proto v další fázi insolvenčního řízení bylo třeba rozhodnout, jakým způsobem bude úpadek řešen. Úpadek lze řešit konkursem nebo reorganizací nebo oddlužením (§ 4 odst. 1 písm. a) až c) insolvenčního zákona, možnost zmíněná pod písm. d) zvláštní způsoby řešení úpadku na předmětnou věc ani dlužníka nedopadá).

Insolvenční návrh nepodal dlužník, nýbrž jeho věřitel, proto soud prvního stupně postupoval v souladu s § 390 odst. 1 druhé věty insolvenčního zákona (a na základě poučení daného mu odvolacím soudem v usnesení č.j. MSPH 99 INS 17925/2013, 3 VSPH 2063/2013-B-24 ze 4.12.2014, kterým bylo zrušeno předchozí usnesení soudu prvního stupně č.d. B-12 z 8.11.2013 z důvodu absence řádného poučení o možnosti podat uvedený návrh), když dlužníkovi zaslal poučení dopisem z 23.12.2014, které obsahovalo informace, že dlužník může do 30 dnů od doručení podat návrh na oddlužení a učiní-li tak později, bude jeho opožděný návrh odmítnut. V souladu s § 50b odst. 1 o. s. ř. bylo poučení soudu doručeno právnímu zástupci dlužníka advokátovi Mgr. Martinu Křivohlavému, a to uvedeného dne 23.12.2014 ve 21:40:22 do datové schránky advokáta. Po obdržení poučení odeslal advokát Mgr. Martin Křivohlavý tentýž den oznámení o ukončení právního zastoupení dne 1.12.2014, přičemž toto podání bylo doručeno soudu prvního stupně do datové schránky ve 22:23:57.

Jak je zřejmé z ustanovení § 28 odst. 2 o. s. ř., ukončení právního zastoupení ke dni 1.12.2014 není vůči soudu účinné k uvedenému dni, nýbrž pro soud je právně významné až v době, kdy je toto ukončení zastoupení (odvolání plné moci) oznámeno soudu. Toto oznámení v dané věci došlo soudu až po odeslání poučení soudu z 23.12.2014 do datové schránky advokáta Mgr. Martina Křivohlavého, tudíž předmětné poučení soudu o možnosti podat návrh na povolení oddlužení bylo řádně doručeno dlužníkovi dle §50b odst. 1 o. s. ř. prostřednictvím jeho právního zástupce. Nad rámec tohoto závěru odvolací soud připomíná, že dlužník byl neformálně informován o možnosti podat návrh na oddlužení již z usnesení odvolacího soudu č.j. MSPH 99 INS 17925/2013, 3 VSPH 2063/2013-B-24 ze 4.12.2014, kterým bylo zrušeno předchozí usnesení soudu prvního stupně č.d. B-12 z 8.11.2013 z důvodu absence řádného poučení o možnosti podat uvedený návrh.

Vzhledem k tomu, že dlužník nepodal v 30denní lhůtě od doručení přípisu soudu z 23.12.2014, tj. do 22.1.2015, návrh na povolení oddlužení, je vyloučen tento způsob řešení úpadku.

Dlužník není podnikatelem, jak plyne z jeho insolvenčního návrhu, proto ustanovení § 316 odst. 2 insolvenčního zákona vylučuje řešení úpadku reorganizací. Zbývá jen řešení úpadku konkursem a nebylo potřebné, aby o tomto jediném možném řešení úpadku jednala schůze věřitelů.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 10.9.2013 rozhodl o úpadku dlužníka, nerozhodl však současně o způsobu jeho řešení. Dlužník nepodal návrh na povolení oddlužení. Z uvedeného je zřejmé, že v daném případě muselo být o způsobu řešení dlužníkova úpadku rozhodnuto v režimu § 149 odst. 1 insolvenčního zákona. I kdyby dlužník byl podnikatelem, v době konání schůze věřitelů (8.11.2013), svolané rozhodnutím o úpadku, bylo u dlužníka vyloučeno jiné řešení jeho úpadku než konkursem (dlužník nepodal návrh na povolení reorganizace nejpozději do 10 dnů před první schůzí věřitelů dle § 318 odst. 1 druhé věty insolvenčního zákona).

Vzhledem k uvedeným závěrům soud prvního stupně postupoval po právu, když formou samostatného rozhodnutí zvolil jediný možný způsob řešení úpadku (a to bez rozhodnutí schůze věřitelů dle § 152 insolvenčního zákona) a prohlásil na majetek dlužníka konkurs. Odvolací soud proto v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil bod I. výroku usnesení jako věcně správný.

S ohledem na § 314 odst. 4 insolvenčního zákona není přípustné odvolání proti rozhodnutí o nepatrném konkursu. Z toho důvodu bylo odvolání proti bodu II. výroku usnesení odmítnuto dle § 218 písm. c) o. s. ř.

Poučení: Proti první větě výroku usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu. Proti druhé větě výroku usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 23. července 2015

JUDr. Ladislav D e r k a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková