1 VSPH 353/2016-A-13
MSPH 60 INS 31672/2015 1 VSPH 353/2016-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužnice: Invlapa, s.r.o., IČO 24149667, sídlem Praha 1, nábřeží Ludvíka Svobody, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 60 INS 31672/2015-A-8 ze dne 19. ledna 2016,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 60 INS 31672/2015-A-8 ze dne 19. ledna 2016, s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením uložil dlužnici povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,-Kč ve lhůtě 10 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že k návrhu dlužnice bylo dne 18. 12. 2015 zahájeno insolvenční řízení, dlužnice navrhovala zjištění úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek. Dlužnice vlastnila vůz Škoda Superb v ceně 100.000,-Kč a pohledávku za Jaroslavem Korfem ve výši 27.664,-Kč.

Soud vyložil § 108 odst. 1 IZ, konstatoval, že dlužnice sice vlastní majetek, ze kterého by alespoň zčásti mohly být uspokojeny pohledávky věřitelů, ale je třeba zajistit prostředky pro výkon funkce insolvenčního správce po rozhodnutí o úpadku. S ohledem na navrhované řešení úpadku konkursem činila odměna správce minimálně 50.000,-Kč bez DPH a s ohledem na předpoklad vzniku nákladů spojených se správou majetkové podstaty (náklady skladování) a potřebu zajistit prostředky pro výkon funkce insolvenčního správce soud dlužnici uložil povinnost zaplatit shora uvedenou zálohu.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že v případě prodeje vozu by insolvenční správce měl k dispozici potřebné finanční prostředky a že by postačovala i částka v rozsahu 15 %-20 % max. výše zálohy podle § 108 odst. 2 IZ, tuto částku by dlužnice byla schopna zajistit (za využití půjčky) a tato částka by pokryla všechny nutné prvotní náklady a výdaje insolvenčního správce. Proto dlužnice navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se dlužnici ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 108 odst. 2 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

Soud I. stupně správně vycházel z toho, že záloha podle § 108 IZ slouží jako zdroj placení prvotních nákladů insolvenčního řízení i jako záruka úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Záloha je tudíž opodstatněna také v případě, kdy sice lze počítat s výtěžkem ze zpeněžení majetkové podstaty postačujícím k úhradě nákladů insolvenčního řízení, není tu však pro období následující po rozhodnutí o úpadku (do zpeněžení majetkové podstaty) dostatek volných finančních prostředků dlužníka, z nichž by bylo možné uhradit prvotní náklady, jež si insolvenční řízení (aby mohlo zákonem stanoveným způsobem pokračovat) nutně vyžádá, anebo v případě, kdy tu sice jsou určité volné finanční prostředky, avšak toliko ve výši, jež nebude postačovat ani na úhradu minimálních nákladů insolvenčního řízení.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že závazky dlužnice činily přes 2 mil. Kč vůči 9 věřitelům, majetek dlužnice tvoří jen pohledávka za Jaroslavem Korfem ve výši 27.664,-Kč, u které neměla dlužnice informace o dobytnosti, a vůz Škoda Superb v ceně 100.000,-Kč. Dlužnice navrhovala řešení úpadku konkursem. Předchozí insolvenční řízení dlužnice vedené pod sp.zn. MSPH 60 INS 10787/2015 skončilo zastavením insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,-Kč.

Z dosavadních výsledků insolvenčního řízení tak vyplývá, že lze očekávat řešení úpadku dlužnice konkursem, jak ostatně dlužnice sama navrhovala. V případě řešením úpadku konkursem náklady insolvenčního řízení tvoří vždy i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, která v konkursu (či nepatrném konkursu) dosahuje-v případě jejího určení dle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb.-obvykle nejméně částky 45.000,-Kč (bez event. připočtení 21 % DPH), přičemž podle § 2a vyhlášky náleží insolvenčnímu správci též odměna z počtu přezkoumaných přihlášek v případě, kdy v konkursu k žádnému zpeněžení nedošlo, taktéž v minimální výši 45.000,-Kč.

Přitom je zřejmé, že vyjma nároku na jeho odměnu (v minimální výši 45.000,-Kč bez připočtení event. DPD) si činnost insolvenčního správce nadto vyžádá též určité hotové výdaje spojené zejména s přešetřením majetkových poměrů dlužnice (včetně event. prošetření jeho příp. neúčinných právních úkonů) a s přezkoumáním přihlášených pohledávek atd.

Pokud dlužnice nepodala bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, když některé její závazky vznikly již v roce 2011 (neuhrazené pojistné a penále), v důsledku čehož dnes není s to složit zálohu na krytí minimálních nákladů insolvenčního řízení, jde taková okolnost toliko k její tíži, neboť nelze spravedlivě požadovat, aby stát nesl náklady insolvenčního řízení (§ 8 vyhlášky) za dlužníka, jenž primárně nesplnil svoji základní povinnost stanovenou v § 98 IZ.

Na základě shora uvedených skutečností postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné

V Praze dne 5. května 2016

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík