1 VSPH 352/2010-A-14
MSPH 95 INS 3671/2010 1 VSPH 352/2010-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka: Jitka Uhlířová, nar. 29. srpna 1963, bytem Praha 9-Černý Most, Dygrýnova 688/3, identifikační číslo 63653443, zahájeném k návrhu věřitele: Hypoteční banka, a.s., sídlem Praha 5, Radlická 333/150, identifikační číslo 13584324, o odvolání věřitele proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 3671/2010-A-7 ze dne 12. dubna 2010

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 3671/2010-A-7 ze dne 12. dubna 2010 se mění tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 95 INS 3671/2010-A-7 ze dne 12.4.2010 v bodě I. výroku odmítl insolvenční návrh věřitele Hypoteční banka, a.s., a v bodě II. konstatoval, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že věřitel měl za dlužníkem pohledávku z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 15.1.2007, zajištěnou zástavním právem k rozestavěné budově na pozemku parc. č. st. 402, pozemku parc. č. st. 402 a pozemkové parcele č. 91/2 v obci Kostelec u Křížků, katastrální území Kostelec u Křížků (nemovitosti jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, na LV č. 542). Věřitel v insolvenčním návrhu dle názoru soudu nevylíčil skutečnosti rozhodující pro osvědčení úpadku dlužníka a zejména neuvedl faktické údaje o pohledávkách dalších známých věřitelů, nespecifikoval důvod, částku ani splatnost těchto dalších pohledávek. Soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 a sp.zn. 29 Odo 257/2002 a s odkazem na § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto rozhodnutí se věřitel včas odvolal a namítal, že údaje o splatných pohledávkách dalších věřitelů jsou dostatečné, nejde tedy o žádné nekonkrétní domněnky, přičemž však z důvodu existence obchodního tajemství a dalších aspektů závazkových vztahů není možné od dalších věřitelů dlužníka zjistit přesný důvod, částku a splatnost závazku, jak požadoval soud prvního stupně. Dále namítal, že tyto informace nejsou ani v této fázi řízení podstatné a budou až předmětem přezkumného řízení. Odkázal na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR Cpjn 19/98 uveřejněného pod č. 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a zdůraznil, že právě soud je povinen prověřit existenci splatných pohledávek těchto věřitelů za dlužníkem. Odkaz na výše uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu proto považoval za nepřiléhavý a navrhl napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem), a dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ).

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

V návrhu na zahájení insolvenčního řízení věřitel uvedl, že mezi dlužníkem a věřitelem byla uzavřena smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 15.1.2007 zajištěná zástavním právem k nemovitosti, přičemž poslední měsíční splátku dlužník uhradil dne 6.1.2009 a nadále již ničeho neplnil, a to i přes skutečnost, že byl věřitelem několikrát k úhradě dlužných částek vyzván. V souladu se smlouvou a Obchodními podmínkami, jež jsou její nedílnou součástí, tak došlo ke splatnosti celé pohledávky. Jako další věřitele označil ALOE CZ, a.s. a Kamila Bouška, a to včetně jejich adres.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, jež soud prvního stupně v napadeném rozhodnutí cituje, na posuzovaný případ ne zcela dopadají; rozhodnutí pod č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 řeší situaci, kdy insolvenční navrhovatel namísto osvědčení rozhodných skutečností odkáže na listiny připojené k insolvenčnímu návrhu, a z rozhodnutí sp.zn. 29 Odo 257/2002 mimo jiné plyne, že navrhující věřitel musí v insolvenčním návrhu uvést konkrétní údaje o dalším věřiteli (což bylo v posuzovaném případě beze zbytku splněno), nikoli však údaje o splatnosti, výši či důvodu vzniku pohledávky dalšího věřitele. Navrhující věřitel fakticky ani vzhledem k ochraně citlivých údajů týkajících se soukromoprávních závazkových vztahů mezi dlužníkem a dalšími věřiteli nemusí mít informace o důvodu vzniku, výši a splatnosti dalších závazků dlužníka, což ani vzhledem k povinnosti navrhujícího věřitele existenci úpadku a dalších věřitelů dlužníka pouze osvědčit, nikoli prokázat, není potřeba.

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 3 o.s.ř. a napadené rozhodnutí změnil způsobem ve výroku uvedeným.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 19. května 2010

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová