1 VSPH 344/2011-A-11
KSLB 76 INS 3612/2011 1 VSPH 344/2011-A-11

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužníka Rostislava Hanyše, bytem a místem podnikání Praha 9-Prosek, Vysočanská 565, IČ 40800024, zahájené na návrh navrhovatele MAGNUM 88, s.r.o., sídlem Praha 6-Řepy, Zrzavého 1705/2a, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 9. března 2011, č.j. KSLB 76 INS 3612/2011-A-6,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 9. března 2011, č.j. KSLB 76 INS 3612/2011-A-6, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci rozhodnutí bude věc postoupena Městskému soudu v Praze. Své rozhodnutí odůvodnil především zjištěním, že dlužník je fyzickou osobou s místem podnikání v Praze 9, jak bylo uvedeno v insolvenčním návrhu a jak ověřil z živnostenského rejstříku. Proto s odkazem na ustanovení § 105 odst. 2 o.s.ř. vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze.

Proti citovanému usnesení se včas odvolal navrhovatel s tím, že jeho jednatel bydlí v Jablonci nad Nisou a Krajský soud v Liberci je pro něho v dostupnosti 15 minut a vzdálenosti cca 12 km , čímž nebudou zvyšovány náklady řízení. Uvedl, že rozhodné skutečnosti probíhaly v Liberci a že dlužník ve vyjádření k návrhu naznačuje, že zná a je si jist rozhodnutím Městského soudu v Praze a tím vznáší do celého sporu otázku spravedlivého posouzení našeho návrhu, ač my sami o nestrannosti soudu nemáme žádné pochybnosti, nelze vyjádření dlužníka v tomto smyslu zcela opominout .

Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu I. stupně včetně předcházejícího řízení (§ 212 odst. 1 o.s.ř.) a došel k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 7 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) platí pro určení věcné a místní příslušnosti soudu, který rozhoduje v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech (insolvenčního soudu), ustanovení občanského soudního řádu. Ten v § 11 odst. 1 stanoví, že se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný, přičemž pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Místní příslušnost zkoumá soud před tím, než začne jednat o věci samé (§ 105 odst. 1 o.s.ř.).

Podle § 9 odst. 4 o.s.ř. rozhodují v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech jako soudy prvního stupně krajské soudy, proto jsou pro určení místní příslušnosti insolvenčního soudu, jež se dle § 84 o.s.ř. řídí obecným soudem účastníka, proti němuž návrh směřuje, není-li stanoveno jinak, významná především ustanovení § 85 a § 85a téhož zákona.

Podle § 85a o.s.ř. je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. V případě insolvenčního řízení vedeného proti dlužníku-fyzické osobě je při určení obecného soudu dlužníka, a potažmo místní příslušnosti insolvenčního soudu, třeba postupovat podle § 85 odst. 1 o.s.ř. bez ohledu na to, zda je či není podnikatelem (k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSCB 26 INS 2498/2010, 1 VSPH 381/2010-A ze dne 19.5.2010).

K obsahu pojmu bydliště , jenž je zásadním pro určení místní příslušnosti, je třeba uvést, že není totožný s obsahem pojmu trvalý pobyt , který užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. I když se tyto pojmy většinou překrývají, ne vždy zápis v identifikačním dokladu či v evidenci obyvatelstva o trvalém bydlišti fyzické osoby bude totožný s jejím skutečným bydlištěm. Tím se rozumí místo, v němž tato osoba bydlí s úmyslem trvale se zde zdržovat, zpravidla proto, že zde má svůj byt, rodinu, popř. zde současně pracuje i bydlí.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že v insolvenčním návrhu (A-1) uvedl navrhovatel jako sídlo dlužníka adresu Praha 9, Vysočanská 565/55 a stejnou adresu uvedl též dlužník ve svém vyjádření k insolvenčnímu návrhu (A-5) s tím, že místně příslušným je Městský soud v Praze. Odvolací soud ověřil, že na uvedené adrese je dlužník shodně evidován v registru obyvatel i v živnostenském rejstříku. Protože z obsahu spisu nevyplynulo žádné jiné faktické bydliště (event. jiné místo, kde by se zdržoval) dlužníka, jež by založilo místní příslušnost Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, soud I. stupně správně rozhodl podle § 105 odst. 1 o.s.ř., jestliže vyslovil svoji místní nepříslušnost a postoupil věc Městskému soudu v Praze.

Pokud jde o odvolací výhrady spočívající především v tom, že to má jednatel navrhovatele blíže ke Krajskému soudu v Liberci a že dlužník správně předpověděl místní nepříslušnost Městského soudu v Praze, nejsou pro posouzení věci relevantní.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a podle § 219 o.s.ř napadené usnesení jako ve výroku věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 29. března 2011 JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Chalupová