1 VSPH 328/2013-P253-10
KSCB 28 INS 2880/2008 1 VSPH 328/2013-P253-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužníka CBPS, s.r.o., IČO 14502992, sídlem Žižkova 309/12, 371 22 České Budějovice, o odvolání věřitele BRONIX, s.r.o., IČO 27235203, sídlem Podbabská 81/17, 160 00 Praha 6, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 2880/2008-P253-5, ze dne 7. října 2009,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 2880/2008-P253-5, ze dne 7. října 2009, se mění tak, že se věřiteli BRONIX, s.r.o., IČO 27235203, sídlem Podbabská 81/17, 160 00 Praha 6-Bubeneč, neukládá povinnost zaplatit ve prospěch majetkové podstaty dlužníka CBPS, s.r.o. částku 2.437.450,51 Kč.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 28 INS 2880/2008-P253-5, ze dne 7. října 2009, uložil věřiteli BRONIX, s.r.o. (dále jen věřitel), aby ve prospěch majetkové podstaty dlužníka CBPS, s.r.o. (dále jen dlužník) zaplatil částku 2.437.450,51 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že včas podanou přihláškou doručenou soudu 24.9.2008 uplatnil věřitel BRONIX, s.r.o. ve výše uvedeném insolvenčním řízení svoji nezajištěnou a nevykonatelnou pohledávku v celkové výši 2.437.450,51 Kč. Při přezkumném jednání konaném dne 24.11.2008 byla celá tato pohledávka popřena dlužníkem a současně do výše 18.312,-Kč i insolvenčním správcem. V posuzované věci se zástupce žalobce přezkumného jednání dne 24.11.2008 zúčastnil. Ačkoli byl o svém právu domáhat se určení pravosti své pohledávky a o lhůtě k tomu určené řádně poučen, podal svoji žalobu u soudu až dne 3.2.2009. Lhůta k podání incidenční žaloby mu přitom marně uplynula již dne 29.12.2008. Protože byla žaloba věřitele podána opožděně, Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. 28 Cm 347/2009-66 ze dne 7.4.2009 jeho žalobu odmítl. Toto usnesení nabylo právní moci dne 12.5.2009.

V posuzované věci soud I. stupně konstatoval, že po přezkoumání postupem podle insolvenčního zákona přihlášená pohledávka věřitele nebyla zjištěna v žádném rozsahu a je na místě postup dle § 178 insolvenčního zákona, neboť věřitel vykonával svá práva prostřednictvím jednatele věřitele Josefa Vondráčka, jenž se dne 29.9.2008 zúčastnil prvé schůze věřitelů, která řešila a rozhodovala způsob řešení úpadku dlužníka, tedy otázku, zda úpadek bude řešen navrhovanou reorganizací, popřípadě konkursem, a na této schůzi též hlasoval. Takto věřitel dle názoru soudu I. stupně vykonával práva spojená s nezjištěnou pohledávkou a uložil mu dle § 178 insolvenčního zákona, aby ve prospěch majetkové podstaty dlužníka zaplatil částku uvedenou ve výroku tohoto usnesení.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a namítal, že pohledávku přihlásil v dobré víře a popsal okolnosti uzavření smlouvy o dílo mezi věřitelem jako objednatelem a dlužníkem jako zhotovitelem. Uvedl, že incidenční žalobu na určení pravosti své popřené pohledávky podal, ale opožděně, neboť se mylně domníval, že mu lhůta k podání incidenční žaloby běží až od okamžiku doručení vyrozumění o popření pohledávky při přezkumném jednání. Navrhoval proto, aby odvolací soud napadené usnesení v tomto případě zrušil a povinnosti zaplatit shora uvedenou částku do majetkové podstaty dlužníka jej zprostil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 178 insolvenčního zákona ve znění účinném ke dni rozhodování soudu prvního stupně bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, insolvenční soud uloží, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna.

Ze skutkových zjištění soudu I. stupně, která odvolací soud považuje za správná, vyplývá, že nevykonatelná pohledávka věřitele přihlášená v celkové výši 2.437.450,51 Kč byla při přezkumném jednání konaném dne 24.11.2008 v celém rozsahu popřena dlužníkem a současně do výše 18.312,-Kč i insolvenčním správcem. V posuzované věci se zástupce žalobce přezkumného jednání dne 24.11.2008 zúčastnil a z obsahu protokolu o přezkumném jednání vyplývá, že věřitel byl spolu s ostatními věřiteli o svém právu domáhat se určení pravosti popřené pohledávky incidenční žalobou (jakož i lhůtě k tomu stanovené) řádně poučen. Svoji žalobu však podal u soudu až dne 3.2.2009, tedy po uplynutí stanovené lhůty 30 dnů od přezkumného jednání. Jeho žaloba byla proto usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích usnesením č.j. 28 Cm 347/2009-66 ze dne 7.4.2009 pravomocně odmítnuta. Z toho plyne, že pohledávka věřitele nebyla zjištěna v žádném rozsahu.

Dále odvolací soud z insolvenčního spisu ověřil, že dne 31.3.2011 bylo soudem rozhodnuto o vzetí na vědomí splnění reorganizačního plánu dlužníkem, usnesení nabylo právní moci dne 7.4.2011 a reorganizace je skončena.

Vrchní soud v Praze se proto zabýval na základě podání věřitele nejprve otázkou, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro další řízení o uložení sankce věřiteli dle ust. § 178 insolvenčního zákona, a dospěl k závěru, že nikoli.

Řízení zahájené dle ust. § 178 insolvenčního zákona je řízením o uložení sankce věřiteli, jenž vykonával věřitelská práva v rozsahu přesahujícím 50 % své zjištěné pohledávky. Toto řízení sice projevuje určité rysy procesní autonomie, neboť se zahajuje na návrh insolvenčního správce, soud o něm rozhoduje samostatným usnesením a podléhá odvolacímu přezkumu, ale nejedná se o řízení samostatné, nýbrž o řízení, jež upravuje dílčí postup soudu v rámci insolvenčního řízení, jehož režimu je podřízeno. Sankce uložená soudem podle tohoto zákonného ustanovení se hradí do majetkové podstaty dlužníka a slouží k uspokojení přihlášených věřitelů dle pravidel insolvenčního zákona. Právní mocí usnesení o vzetí na vědomí splnění reorganizačního plánu dlužníkem, kterým končí insolvenční řízení, končí i řízení o uložení této sankce, neboť smyslu insolvenčního řízení, poměrného uspokojení věřitelů dle schváleného reorganizačního plánu, bylo dosaženo. Skončením tohoto sanačního způsobu řešení úpadku se vrací dispozice s majetkem zcela dlužníku a zanikají i další zákonné účinky zahájeného insolvenčního řízení.

Z uvedeného vyplývá, že zákonné podmínky pro projednání této navržené sankce odpadly a pominuly i důvody pro její uložení.

Na základě uvedených zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval dále podle ust. § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 6. března 2013

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová