1 VSPH 326/2011-A-13
KSLB 76 INS 3492/2011 1 VSPH 326/2011-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka Technické služby města Liberce, a.s., IČ 25007017, sídlem Liberec 8, Erbenova 376/2, zahájené na návrh navrhovatele BAKKARA, o.s., IČ 22843272, sídlem Praha 1, Washingtonova 12, zast. JUDr. Martinem Köhlerem, advokátem, sídlem Liberec III-Jeřáb, tř. 1. máje 535/50, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 3. března 2011, č.j. KSLB 76 INS 3492/2011-A-5,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 3. března 2011, č.j. KSLB 76 INS 3492/2011-A-5, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

II. Soudkyně Mgr. Vanda Rozsypalová není vyloučena z projednávání a rozhodování insolvenční věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci pod sp.zn. KSLB 76 INS 3492/2011.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci odmítl insolvenční návrh, jímž se navrhovatel BAKKARA, o.s. (dále jen navrhovatel) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku Technických služeb města Liberce, a.s. (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že se navrhovatel domáhal insolvenčním návrhem zjištění úpadku dlužníka s tím, že má za ním splatnou pohledávku z titulu smlouvy o dílo ze dne 2.9.2010, jejímž předmětem byla oprava chodníků ve městě Liberec v celkové hodnotě 462.096,-Kč, a splatnou pohledávku z ústně uzavřené smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla oprava opěrné zdi v ulici SNP v Liberci v celkové hodnotě 728.720,-Kč. Uvedené pohledávky nabyl navrhovatel postupní smlouvou ze dne 8.2.2011 od zhotovitele Dopravní a stavební služby Ještěd, s.r.o., současně označil další známé věřitele dlužníka, z nichž pak usuzoval na dlužníkův úpadek. Soud I. stupně vyšel z toho, že na pohledávku ve výši 462.096,-Kč dlužník uhradil 316.077,-Kč a zbytek ve výši 104.000,-Kč neuznal a činil ho sporným, což by si vyžadovalo rozsáhlé dokazování, a že u pohledávky ve výši 728.720,-Kč navrhovatel neprokázal ústně uzavřenou smlouvu o dílo. Z toho dovodil, že navrhovatel hodnověrným způsobem nedoložil existenci svých splatných pohledávek za dlužníkem. Proto insolvenční návrh pro vady odmítl podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ).

Proti tomuto usnesení se navrhovatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc předal jinému než Krajskému soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci. Nesouhlasil s bezprecedentním postupem soudu I. stupně, jenž jeho insolvenční návrh odmítl prostřednictvím asistenta soudce ještě téhož dne, kdy ho podal. Přestože byl insolvenční návrh odmítnut, stalo se tak z důvodů, pro něž měl být zamítnut, k čemuž však asistent soudce nebyl oprávněn. Z toho, že jediným akcionářem dlužníka je Město Liberec a že insolvenční návrh byl urychleně a nekvalifikovaně odmítnut asistentem soudce bez potřebného pověření a důvody napadeného usnesení byly napasovány tak, aby rozhodnutí o návrhu spadalo do působnosti asistenta soudce, dovozoval, že někdo nemá zájem na úpadku dlužníka a že došlo k ovlivnění soudu I. stupně a ke zmanipulování insolvenčního řízení. Proto dozrál k názoru, že Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci je soudem podjatým a věc předává orgánům činným v trestním řízení, aby prověřily jeho praktiky.

V podání ze dne 23.3.2011 navrhovatel upřesnil, že námitka podjatosti se týká soudkyně Mgr. Vandy Rozsypalové a jejího asistenta Petra Štraucha, popř. osob jim podřízených, neboť odmítnutí insolvenčního návrhu v rekordně krátkém čase (téhož dne, kdy byl podán) v porovnání s lhůtou 13 dnů, kdy témuž soudu trvalo sepsat obsahově zanedbatelné usnesení a věc předložit odvolacímu soudu k rozhodnutí, považoval za natolik nestandardní s tím, že zajištění potřebných důkazů ponechá na orgánech činných v trestním řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

1) K napadenému usnesení:

Podle § 13 IZ činí asistent soudce insolvenčního soudu jednotlivé úkony insolvenčního řízení z pověření soudce insolvenčního soudu.

Odvolací soud z insolvenčního spisu zjistil, že v něm není založeno žádné pověření pro asistenta soudkyně Petra Štraucha, jenž napadené usnesení vydal. Za zjištěného stavu trpí napadené usnesení zmatečnostní vadou v důsledku nesprávného obsazení soudu.

Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Na rozdíl od soudu I. stupně je odvolací soud toho názoru, že insolvenční návrh navrhovatele ze dne 2.3.2011 nepostrádá žádnou z obecných náležitostí soudního podání dle § 42 odst. 4 o.s.ř. ani ze zvláštních náležitostí insolvenčního návrhu dle § 103 odst. 1 a 2 IZ. Tomuto podání nelze vytknout, že by některé v něm uvedené údaje byly nedostatečné, když v něm navrhovatel zřetelně uvedl, že vůči dlužníkovi eviduje splatné pohledávky v celkové výši 832.720,-Kč s příslušenstvím podle postupní smlouvy ze dne 8.2.2011 (v přihlášce uplatnil pohledávky v celkové výši 956.299,12 Kč s příslušenstvím) vzniklé podle smluv o dílo za opravu chodníků v ulici Gollova, Jizerská a Alšova v Liberci v roce 2010 a za opravu opěrné zdi v ulici SNP v Liberci, když své pohledávky dokládal smlouvou, objednávkou, fakturami, protokolem o předání, stavebním deníkem, znaleckým posudkem, výzvou k úhradě aj. když řádně označil další tři věřitele dlužníka (Finanční úřad v Liberci, STAKAP, s.r.o. a Okresní správu sociálního zabezpečení v Liberci) a tvrdil, že rovněž mají vůči dlužníkovi splatné pohledávky, z nichž usuzoval na existenci úpadku dlužníka. Za popsaného stavu netrpí insolvenční návrh žádnou vadou ve smyslu § 128 odst. 1 IZ, pro niž by bylo lze ho odmítnout.

Pokud jde o závěr soudu I. stupně, že navrhovatel nedoložil své splatné pohledávky za dlužníkem, konstatuje odvolací soud, že takovému závěru by přiléhal výrok o zamítnutí insolvenčního návrhu, a nikoliv jeho odmítnutí.

2) K námitce podjatosti:

Podle § 14 o.s.ř. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak, totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).

V citovaném ustanovení jsou formulovány předpoklady pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí ve věci jednak pozitivně (odst. 1 až 3), jednak negativně, když je stanoven důvod, pro který nelze námitce podjatosti vyhovět (odst. 4). Důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce nemůže být jeho postup v řízení a jeho rozhodování v jiných věcech, neboť pouze tak se projevuje výkon samotného soudnictví, resp. soudní moc státu ovládaná principem soudní nezávislosti, což však neznamená, že by účastníci řízení byli vystaveni libovůli soudce, neboť jeho procesní postup a rozhodování musí mít základ v zákonné úpravě, jež je pro něj závazná, a podléhají přezkumu jiným soudcem za zákonem stanovených podmínek v rámci řádných a mimořádných opravných prostředků. Subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí může dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. Je tomu tak proto, že je třeba chránit

ústavní imperativ, dle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), který je ochranou především proti libovolnému či účelovému obsazení jednajícího soudu ad hoc.

V dané věci založil navrhovatel námitku podjatosti na svém subjektivním pocitu, že někdo nemá zájem na úpadku dlužníka a že došlo k ovlivnění soudu I. stupně a ke zmanipulování insolvenčního řízení, když asistent soudce jeho insolvenční návrh odmítl téhož dne, kdy byl podán, a na své osobní zkušenosti s rychlostí rozhodování soudu I. stupně v jiných případech.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužník odůvodnil vznesenou námitku podjatosti projednávajícího soudu , resp. soudkyně Mgr. Vandy Rozsypalové nikoliv skutečnostmi uvedenými v prvém a druhém odstavci § 14 o.s.ř., nýbrž ji argumentačně postavil na tom, že nesouhlasí s jejím postupem v insolvenčním řízení, tedy uplatnil důvod, jehož aplikaci občanský soudní řád při rozhodování o námitce podjatosti ve čtvrtém odstavci citovaného § 14 výslovně zapovídá.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení [§ 221 odst. 1 písm.a) o.s.ř.], neboť neshledal žádný důvod pro vyloučení soudkyně Mgr. Vandy Rozsypalové ve smyslu § 14 o.s.ř. Proto též rozhodl o tom, že jmenovaná soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodování ve věci (§ 16 o.s.ř.).

Pro úplnost je třeba dodat, že o námitkách podjatosti asistenta soudkyně Petra Štraucha, popř. dalších blíže neurčených zaměstnanců soudu, rozhodne podle § 17 o.s.ř. předseda senátu soudu I. stupně, tedy samosoudkyně Mgr. Vanda Rozsypalová.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 29. března 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová