1 VSPH 317/2014-A-19
KSPH 60 INS 33935/2013 1 VSPH 317/2014-A-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka Viktora anonymizovano , anonymizovano , bytem Králův Dvůr, Náměstí Míru 139, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. ledna 2014, č.j. KSPH 60 INS 33935/2013-A-13,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. ledna 2014, č.j. KSPH 60 INS 33935/2013-A-13, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze zamítl insolvenční návrh dlužníka Viktora anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se dlužník domáhal insolvenčním návrhem zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením. Soud I. stupně konstatoval, že dlužník nepřipojil k návrhu takové listiny, kterými by osvědčil vznik, splatnost a současnou výši dvou svých tvrzených dluhů-jmenovitě závazky vůči JUDr. Jiřímu Vlasákovi, advokátovi, a vůči České republice-Okresnímu soudu v Berouně, když doložil jen pohledávku vůči společnosti ČSOB Leasing, a.s. . Z toho dovodil, že dlužník neosvědčil tvrzený úpadek, ačkoli byl k tomu vyzván usnesením, jež mu bylo doručeno dne 13.1.2014. Proto insolvenční návrh zamítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby soud jeho návrh znovu posoudil a o jeho oddlužení rozhodl kladně. Vysvětloval, že kontaktoval své věřitele, aby mu sdělili výši jeho závazků a že jejich odpovědi soudu zaslal. K odvolán připojil sdělení soudní exekutorky JUDr. Jany Škofové ze dne 28.1.2014.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. -2-KSPH 60 INS 33935/2013

Podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud (odst. 2 IZ).

Insolvenční zákon v § 3 odst. 4 IZ dává dlužníkovi možnost řešit jeho majetkové poměry v režimu insolvenčního řízení i tehdy, kdy jeho stávající ekonomická situace dosud všechny znaky úpadku nevykazuje, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Insolvenční zákon přitom předpokládá, že zahájení řízení z důvodu hrozící platební neschopnosti může být iniciováno pouze z podnětu dlužníka, protože hrozící platební neschopnost může předpokládat nebo odhalit s potřebnou dávkou jistoty jen dlužník.

Z obsahu insolvenčního návrhu (A-1) učiněného v rámci návrhu na povolení oddlužení (kolona č. 6 návrhu) a z připojeného seznamu závazků, jenž dlužník podepsal a prohlásil o něm, že je správný a úplný (A-5), odvolací soud zjistil, že dlužník tvrdil existenci tří svých věřitelů se splatnými pohledávkami. Jako prvého věřitele označil dlužník ČSOB Leasing, a.s. s pohledávkou ve výši 118.827,-Kč, jako druhého věřitele označil JUDr. Jiřího Vlasáka s pohledávkou ve výši 7.800,-Kč a jako třetího věřitele uvedl Okresní soud v Berouně s pohledávkou ve výši 36.112,-Kč s tím, že všechny tyto závazky v celkové výši 162.739,-Kč jsou vykonatelné podle usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 26.9.2012, č.j. 6 EC 288/2010-56. Z citovaného rozhodnutí odvolací soud zjistil, že jím byl schválen smír mezi žalobcem ČSOB Leasing, a.s., jenž byl zastoupen advokátem JUDr. Jiřím Vlasákem, a žalovaným dlužníkem, a dle něhož se dlužník mj. zavázal zaplatit přímo žalobci (tedy nikoliv jeho zástupci nebo nalézacímu soudu) žalovanou částku 118.827,-Kč s přísl. a na nákladech řízení částku 36.112,-Kč; z citovaného rozhodnutí však nevyplývá žádná pohledávka ve výši 7.800,-Kč za věřitelem JUDr. Jiřím Vlasákem. Z uvedeného je zřejmé, že dlužník má toliko jediného věřitele, a to ČSOB Leasing, a.s., jemuž dluží jak částku 118.827,-Kč, tak i částku 36.112,-Kč, jež není ničím jiným, než příslušenstvím žalované částky (§ 121 odst. 3 obč. zák.).

Odvolací soud má proto ve shodě se soudem I. stupně za to, že v projednávané věci je zjevné, že mnohost dlužníkových věřitelů jako základní předpoklad jeho úpadku v jeho obou formách nebyla dosažena. Ačkoli dlužník tvrdil, že má tři věřitele s třemi samostatnými splatnými pohledávkami, ve skutečnosti má věřitele jen jediného (ČSOB Leasing, a.s.), když ostatní dlužníkem tvrzené závazky nejsou ničím jiným než náklady spojenými s uplatněním (a vymáháním) jeho pohledávky. -3-KSPH 60 INS 33935/2013

Insolvenční zákon v § 3 odst. 4 sice dává dlužníkovi možnost řešit jeho majetkové poměry v režimu insolvenčního řízení i tehdy, kdy jeho stávající ekonomická situace dosud všechny znaky úpadku nevykazuje, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků, avšak z dostupných údajů v insolvenčním rejstříku podle názoru odvolacího soudu nelze dovodit, že dlužník bude mít v budoucnu další splatné závazky, které nebude schopen plnit, aniž by však šlo o další závazky připínající se k pohledávce věřitele ČSOB Leasing, a.s.

K tomu odvolací soud doplňuje, že dle § 146 odst. 2 ve spojení s § 142 písm. c) IZ nemohl přihlížet ke skutečnostem tvrzeným dlužníkem v jeho odvolání o tom, v jakém složení a v jaké výši vymáhá soudní exekutorka JUDr. Jana Škofová po dlužníkovi (jako povinnému) pohledávky věřitele ČSOB Leasing, a.s. (jako oprávněného) v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 088EX 4521/13, neboť tyto skutečnosti nastaly až poté, co soud I. stupně rozhodl o zamítnutí jeho insolvenčního návrhu podle § 143 odst. 1 IZ.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud dospěl k závěru, že podmínka plurality věřitelů nebyla naplněna, a proto postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 17. února 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková