1 VSPH 316/2014-P11-7
KSHK 35 INS 6518/2013 1 VSPH 316/2014-P11-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužníka ALFA Turnov, s.r.o. v likvidaci, IČO 62063472, sídlem Turnov, Palackého 212, o odvolání věřitele Le anonymizovano , anonymizovano , bytem Mladá Boleslav, Jana Palacha 1106, zast. JUDr. Markem Janstou, LL.M., advokátem, sídlem Mladá Boleslav, nám. Míru 14, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. října 2013, č.j. KSHK 35 INS 6518/2013-P11-2

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. října 2013, č.j. KSHK 35 INS 6518/2013-P11-2, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové v insolvenčním řízení dlužníka ALFA Turnov, s.r.o. v likvidaci (dále jen dlužník) rozhodl o tom, že přihláška pohledávky ve výši 4.266.425,12 Kč věřitele Le anonymizovano (dále jen odvolatel) se odmítá a že právní mocí tohoto usnesení účast odvolatele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 14.5.2013 (A-10) zjistil úpadek dlužníka a vyzval věřitele, aby do 30 dnů přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení s poučením o následcích pozdě podané přihlášky. Lhůta k přihlášení pohledávek uplynula dnem 13.6.2013, přičemž odvolatel podal svoji přihlášku ze dne 21.6.2013 do datové schránky soudu téhož dne, tedy opožděně. Proto soud I. stupně postupoval podle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že se přihláška neodmítá a jeho účast se v insolvenčním řízení nekončí. Napadené usnesení považoval za nespravedlivé a za nepřiměřený zásah do svých práv vlastnit majetek, neboť má za dlužníkem pohledávky v celkové výši přes 4 milióny Kč a potřeboval značný čas na jejich vyčíslení a obstarání si potřebných dokladů. Vysvětloval, že mu jeho pohledávky za dlužníkem vznikly tak, že je nabyl postoupením, nebo tak, že za dlužníka hradil jeho závazky vůči jiným věřitelům. Proto potřeboval více času na sestavení přihlášky. Dovolával zásad insolvenčního řízení a k odvolání připojil potvrzení OSSZ Semily ze dne 25.6.2013.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Při přezkoumání napadeného rozhodnutí vycházel odvolací soud z rozhodného znění příslušných ustanovení IZ platných do 31.12.2013, a to ve smyslu přechodných ustanovení obsažených v čl. II. zákona č. 294/2013 Sb., jímž byl s účinností ode dne 1.1.2014 novelizován IZ.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Insolvenčním soudem se dle § 2 písm. b) téhož zákona rozumí soud, před nímž probíhá insolvenční řízení.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 IZ. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (§ 136 odst. 3 IZ), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů (§ 136 odst. 4 IZ).

Podle § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

K otázce včasnosti přihlášky se soudní praxe ustálila na tom, že k zachování lhůty pro podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku (§ 136 IZ) postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). Nejde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska (§ 430 IZ), nedoručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou podle § 71 IZ) ani vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ani rozhodnutí o úpadku (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2008, sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 (R 25/2009), usnesení Ústavního soudu ze dne 26.1.2009, sp. zn. I. ÚS 2536/08).

Ze spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení týkající se dlužníka bylo zahájeno k návrhu dlužníka dne 11.3.2013 (A-1). Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku téhož dne (A-2). Usnesením ze dne 14.5.2013 (A-10) rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka a stanovil lhůtu k podání přihlášek. V insolvenčním rejstříku je zveřejnil téhož dne. Co se týče tohoto usnesení, je třeba uvést, že nepostrádá žádnou ze zákonem předepsaných náležitostí, jinými slovy obsahuje vše, co podle § 136 odst. 2 IZ obsahovat má, včetně třicetidenní lhůty stanovené k přihlášení pohledávek a poučení o následcích jejího zmeškání. Konec stanovené lhůty připadl v dané věci na čtvrtek 13.6.2013.

Nutno vyjít z toho, že koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku, který je informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu. Proto i zahájení insolvenčního řízení, od nějž počíná běžet lhůta pro podávání přihlášek, oznamuje insolvenční soud dle § 101 IZ pouze vyhláškou dle § 71 téhož zákona, jež spočívá ve vyvěšení oznámení na úřední desce insolvenčního soudu s jeho současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku, s nímž se dle § 74 odst. 1 IZ pojí i účinky doručení písemnosti. Zvlášť doručuje soud vyhlášku o zahájení řízení jen stávajícím účastníkům řízení a dle § 430 IZ známým věřitelům s obvyklým místem pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie (s výjimkou Dánska), a vyrozumí o ní orgány a instituce uvedené v § 102 IZ. Obdobně i rozhodnutí o úpadku, jímž je stanovena konečná lhůta pro podávání přihlášek do insolvenčního řízení, doručuje soud pouze vyhláškou (dle § 71 IZ) a zvlášť je dle § 138 IZ doručuje pouze dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení (dle úvahy soudu i věřitelům, kteří již své pohledávky přihlásili, a jsou tedy již účastníky řízení) a zahraničním věřitelům dle § 430 IZ, a vyrozumí o něm orgány a instituce uvedené v § 139 IZ.

Je tedy zřejmé, že pokud se odvolatel s řádně zveřejněnou vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení ani se zveřejněným rozhodnutím o úpadku a s ním spojenou výzvou k přihlášení pohledávek včas neseznámil, jde tato okolnost-při stávající zákonné úpravě-toliko k jeho tíži. Jelikož prominutí zmeškání této lhůty (i pokud by o ně věřitel dle § 58 o.s.ř. včas požádal) není podle § 83 IZ přípustné, je nezvratný závěr, že přihláška odvolatele podaná po uplynutí stanovené přihlašovací lhůty, nenastolila procesní účinky zákonem s ní spojené, není předmětem insolvenčního řízení a nemůže v něm být přezkoumána ani uspokojována. Jinak řečeno, odvolací argumentace odvolatele, není pro posouzení včasnosti jeho přihlášky významná.

V daném případě soud I. stupně nepochybil, když o přihlášce odvolatele (P11) a o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení rozhodl podle § 185 IZ, neboť odvolatel dodal přihlášku ze dne 21.6.2013 do datové schránky soudu téhož dne, tedy opožděně.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a napadené usnesení podle § 219 občanského soudního řádu jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 17. února 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková