1 VSPH 313/2015-A-11
KSPL 27 INS 26943/2014 1 VSPH 313/2015-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky ve věci dlužníka Ondreje Snopka, bytem Březí 24, Meclov, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 26943/2014-A-6 ze dne 17. prosince 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 26943/2014-A-6 ze dne 17. prosince 2014 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh Ondreje Snopka neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni č.j. KSPL 27 INS 26943/2014-A-6 ze dne 17.12.2014 odmítl insolvenční návrh, jímž se Ondrej Snopko (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že mu byl 6.10.2014 doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Dlužník sice podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, ovšem bod č. 7 formuláře v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 insolvenčního zákona předpokládá nejen vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, ale též uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují. Dlužník v bodě č. 7 uvedl, že má tři věřitele, vůči nim má pět závazků v celkové výši 709.659,-Kč. Všechny závazky jsou nevykonatelné a nezajištěné. Dlužník dále označil své věřitele, uvedl celkovou výši dluhu vůči nim a splatnost k určitému datu, ale bez uvedení, k jakému závazku u konkrétního věřitele patří. V přiloženém seznamu závazků dlužník označil tři nezajištěné věřitele, u každého věřitele uvedl konkrétní datum splatnosti, ale neuvedl, ke kterému ze závazku uvedené datum splatnosti konkrétně patří. Z insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení vyplývá, že dlužník má dva závazky vůči věřiteli Provident Financial s.r.o. a dále má dva závazky vůči věřiteli Home Credit a.s. (bod č. 17). Dlužník ve svém seznamu závazků již neuvedl závazek vůči zajištěnému věřiteli Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., který je dle prohlášení dlužníka stále splácen.

Podle soudu prvního stupně tato tvrzení neposkytují dostatečný podklad pro závěr, že se dlužník nachází v úpadku a proto insolvenční návrh v souladu s ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud rozhodl o jeho úpadku a povolil jeho řešení oddlužením. Argumentoval tím, že všechny nutné údaje v insolvenčním návrhu uvedl a dále rovněž uvedl v povinných přílohách insolvenčního návrhu, zejména v seznamu závazků, kde rovněž vylíčil rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Podle ust. § 106 odst. 1 insolvenčního zákona musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle ust. § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.

Z ust. § 391 insolvenčního zákona se podává, že návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ust. § 393 insolvenčního zákona stanoví, že insolvenční soud vyzve usnesením osobu, která podala návrh na povolení oddlužení, jenž neobsahuje všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů, a současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Stejně postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Není-li přes výzvu insolvenčního soudu návrh na povolení oddlužení řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne.

Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je v ust. § 2 písm. c) insolvenčního zákona definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvěma různými procesními podáními, pro něž insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 ze dne 27.1.2010). Na rozdíl od návrhu na povolení oddlužení pro insolvenční návrh není insolvenčním zákonem předepsána (co do jeho podoby) žádná zvláštní forma. Přestože, resp. právě proto, že podoba formuláře návrhu na povolení oddlužení umožňuje jeho použití jako insolvenčního návrhu tím, že dlužník označí bod 6 a vyplní tam předepsané údaje (rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek), je insolvenční soud povinen zabývat se samostatně tím, zda podání má všechny náležitosti insolvenčního návrhu i návrhu na povolení oddlužení, a v závislosti na svých zjištěních zvolit odpovídající postup předepsaný insolvenčním zákonem, jak je ve stručnosti popsán výše.

Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že dlužník podal insolvenční návrh s využitím formuláře návrhu na povolení oddlužení, když ve dvou rámečcích v bodě č. 7 formuláře křížkem vyznačil, že návrh na povolení oddlužení podává současně jako insolvenční návrh a požaduje, aby soud rozhodl o jeho úpadku. Dále uvedl, že má pět nevykonatelných závazků vůči třem věřitelům, které řádně označil a uvedl lhůtu splatnosti. Dále doplnil, že má rovněž zajištěný závazek vyplývající z hypotéky, který řádně splácí. V bodě č. 17 popsal pět svých závazků, označil věřitele a uvedl jejich výši. V bodě č. 18 uvedl jeden nevykonatelný zajištěný závazek, označil věřitele a uvedl jeho výši. Dlužník k insolvenčnímu návrhu připojil řádné seznamy podle ust. § 104 insolvenčního zákona. V seznamu závazků řádně označil tři věřitele, uvedl celkovou výši jejich pohledávek a lhůtu jejich splatnosti.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužník ve svém návrhu, jímž zahájil insolvenční řízení, a v jeho povinných přílohách uvedl konkrétní skutečnosti o svých celkových majetkových poměrech (o svém majetku), o splatnosti svých dluhů (která vyplývá jak z bodů č. 7, 17 a 18 insolvenčního návrhu a dále ze seznamu závazků). Ze skutečnosti, že u věřitelů vůči nimž má dva závazky, uvedl pouze jednu lhůtu splatnosti, odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dovodil, že oba závazky vůči jednomu věřiteli mají shodnou lhůtu splatnosti. Shodně údaje uvedl dlužník rovněž v seznamu závazků. Proto má odvolací soud za to, že dlužník tak v insolvenčním návrhu a k němu připojených seznamech majetku a závazků vylíčil skutečnosti, jež jeho tvrzený úpadek podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona osvědčují. Okolnost, že tyto údaje nebyly beze zbytku uvedeny v kolonce č. 7 určené pro podání insolvenčního návrhu, ale v dalších bodech insolvenčního návrhu a též v připojených seznamech majetku a závazků (které jsou povinnou přílohou insolvenčního návrhu), nezpůsobuje dle názoru odvolacího soudu neprojednatelnost (projevující se absencí rozhodných skutečností osvědčujících úpadek dlužníka) jeho insolvenčního návrhu. Ze skutečnosti že příjem dlužníka činí 15.000,-Kč a výše jeho splatných závazků činí 709.659,-Kč, když přitom splatnost jeho některých závazků nastala již v lednu 2014, je zřejmé, že není schopen své závazky plnit. Proto je odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že dlužník v insolvenčním návrhu popsal skutečnosti, jež osvědčují jeho úpadek ve formě platební neschopnosti.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, postupoval proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu, napadené usnesení změnil a rozhodl o tom, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 31. srpna 2015

JUDr. Jiří G o l d s t e i n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková