1 VSPH 313/2012-B-84
MSPH 99 INS 8008/2009 1 VSPH 313/2012-B-84

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka: DOTEC ENERGO INTERNATIONAL, s.r.o., sídlem Praha 10, U Továren 770/1B, IČO 49551850, o odvolání věřitele č. 35 UniCredit Bank Czech Republic, a.s., sídlem Praha 4-Michle, Želetavská 1525/1, IČO 64948242, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 8008/2009-B-75 ze dne 20. února 2012,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 8008/2009-B-75 ze dne 20. února 2012 se zrušuje a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením zamítl návrh insolvenčního správce ze dne 11.1.2012 na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli č. 35: UniCredit Bank Czech Republic, a.s. (dále jen věřitel ) z pohledávky dlužníka za společností s ručením omezeným Energetické centrum zapsané do soupisu majetkové podstaty ze dne 11.3.2011, č.dok. B-33/2 pod položkou 8, specifikované v příloze soupisu č. 5 (položka ad 3).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že podáním ze dne 11.1.2012 požádal insolvenční správce soud o vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení shora uvedené pohledávky (zástavy) zajištěnému věřiteli.

Insolvenční správce v návrhu uvedl, že přihlášená pohledávka věřitele ve výši 29.603.998,85 Kč byla zajištěna na základě smlouvy o zajištění postoupením pohledávek č. 156/08/-R1 070301 ze dne 5.3.2008. Pohledávka věřitele byla zjištěna v přihlášené výši s právem na uspokojení z předmětu zajištění. Vymožením pohledávky byl získán příjem ve výši 229.211,-Kč, náklady spojené se zpeněžením (poštovné) činily 84,-Kč, což odpovídá 0,037 % částky výtěžku zpeněžení, náklady spojené se správou věci nebyly žádné. Odměna insolvenčního správce činila 5.391,-Kč včetně DPH.

Soud návrh správce včetně předložených dokladů přezkoumal a dospěl k závěru, že věřitel a dlužník uzavřeli dne 5.3.2008 smlouvu o zajištění postoupením pohledávek č. 156/08-R1 070301 dle § 554 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, přičemž předmět zajištění nebyl ve smlouvě řádně specifikován a smlouva je tudíž v tomto bodu absolutně neplatná, a proto návrh na vydání výtěžku zpeněžení zamítl. Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal. Namítal, že insolvenční správce na přezkumném jednání jeho pohledávku uznal jako pohledávku zajištěnou, že § 298 odst. 2 IZ dává soudu pravomoc posoudit výši a oprávněnost nákladů výtěžku zpeněžení, odměny správce a správy pohledávky, ale nikoli pravomoc rozhodnout o tom, že se výtěžek zpeněžení předmětu zajištění věřiteli nevydá. Věřitel dodal, že zajištění pohledávky ve formě postoupení pohledávek dlužníka na základě smlouvy o zajištění postoupením pohledávek č. 156/08-R1 070301 bylo provedeno řádně. Seznam postupovaných pohledávek byl specifikován v písemném návrhu, který dlužník věřiteli pravidelně předkládal. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se vyslovuje souhlas s vyplacením zajištěného věřitele z výtěžku zpeněžení zajištěných pohledávek v souladu s důvody a výpočtem insolvenčního správce v podání ze dne 11.1.2012, které doplnil a opravil podáním ze dne 8.2.2012.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 204 odst. 1 IZ zajištění věřitelé, kteří mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena v průběhu insolvenčního řízení, uplatňují její uspokojení vůči insolvenčnímu správci. Pokud jim insolvenční správce nevyhoví, mohou se nápravy domáhat u insolvenčního soudu v rámci jeho dohlédací činnosti; sporné skutečnosti o tom, zda jde o zajištěné věřitele a zda a v jakém rozsahu trvá zajištěná pohledávka nebo zajištění, přitom nelze řešit.

Podle § 298 odst. 1 IZ zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 3).

Podle § 299 odst. 1 IZ se zajištění věřitelé uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění, z té části výtěžku, který na ně připadá, nedohodnou-li se písemně jinak. Neuspokojená část jejich pohledávky se považuje za pohledávku přihlášenou a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.

Podle § 1 odst. 2 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že podáním ze dne 11.1.2012 insolvenční správce požádal soud I. stupně o souhlas k vydání výtěžku zpeněžení ve výši 223.735.80 Kč ze zastavené pohledávky za společností s ručením omezeným Energetické centrum insolvenčnímu věřiteli. Pohledávka věřitele byla při přezkumném jednání zjištěna jako zajištěná ve výši 29.603.998,85 Kč. Zajištění pohledávky bylo sjednáno na základě smlouvy o zajištění postoupením pohledávek č. 156/08-R1 070301 ze dne 5.3.2008, ve znění dodatku č.1 ze dne 14.5.2009. Jako konkrétní předmět zajištění byly uvedeny pohledávky podle seznamu ze dne 15.8.2009, který tvořil přílohu návrhu na postoupení pohledávek shora uvedené zajišťovací smlouvy. Podle údajů v přihlášce pohledávky věřitele byl jako příloha k přihlášce přiložen i seznam postoupených pohledávek.

Odvolací soud má za to, že problematika zjištění a zajištění přihlášené pohledávky má být posuzována zásadně na přezkumném jednání, a nikoli předmětem úvah soudu při rozhodování o vydání výtěžku ze zpeněžení předmětu zajištění. Režim popírání pohledávek a popěrná argumentace (kterou fakticky odůvodnění napadeného usnesení je) náleží insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům (§ 192 odst. 1 IZ), nikoli však již insolvenčnímu soudu, který je povolán jen k tomu, aby o sporných pohledávkách rozhodoval v incidenčních sporech, zásadně mu však nepřísluší zpochybňovat pravost, výši či pořadí pohledávek již pokládaných za zjištěné. To je ostatně zřejmé z výše citovaného § 204 odst. 1 IZ, z něhož se podává oprávnění soudu v rámci dohlédací činnosti zjednat nápravu v případech, kdy insolvenční správce nevyhoví požadavku zajištěného věřitele na zapravení jeho pohledávky (zjištěné) v průběhu insolvenčního řízení. Výslovně se přitom stanoví, že v režimu dohledu insolvenční soud nemá řešit sporné skutečnosti o tom, zda jde o zajištěné věřitele a zda a v jakém rozsahu trvá zajištěná pohledávka nebo zajištění. Rozjímání soudu I. stupně o tom, zda předmět zajištění byl ve smlouvě řádně specifikován, a zda je smlouva proto absolutně neplatná, tedy není namístě.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud dovodil, že napadeným usnesením soud I. stupně vybočil z mezí daných mu v § 204 odst. 1 IZ, a protože tak nejde svou povahou o výkon dohlédací činnosti způsobem v tomto ustanovení předvídaným, postupem podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. toto rozhodnutí zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že v další fázi řízení soud posoudí, zda byly splněny podmínky uvedené v § 298 a § 299 IZ tak, aby k vydání výtěžku zpeněžení mohlo dojít.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 28. března 2012

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva