1 VSPH 310/2011-A-11
KSPL 29 INS 2661/2011 1 VSPH 310/2011-A-11

Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Švihov, Ježovy 31, zahájeném k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. února 2011, č.j. KSPL 29 INS 2661/2011-A-6,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. února 2011, č.j. KSPL 29 INS 2661/2011-A-6, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni odmítl insolvenční návrh Jiřího anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně mj. uvedl, že insolvenční návrh dlužníka byl učiněn v rámci kolonky č. 21 návrhu na povolení oddlužení, v němž však dlužník uvedl jen to, že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a dále rozvedl svoji finanční a sociální situaci. Protože insolvenční návrh neposkytoval dostatečný podklad pro závěr o úpadku dlužníka, soud I. stupně ho odmítl podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ).

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal, neboť měl za to, že svoji finanční a sociální situaci popsal vyčerpávajícím způsobem a k tomu připojil potřebné doklady. Pokračoval, že pokud měl soud I. stupně nějaké nejasnosti, měl ho na ně upozornit, aby mohl svůj návrh doplnit. Protože napadené usnesení považoval za nesprávné a nespravedlivé, navrhoval, aby je odvolací soud změnil tak, že jeho insolvenčnímu návrhu zcela vyhoví.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem).

Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 390 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 21, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Shora uvedené závěry odvolacího soudu jsou zcela v souladu s ustálenou judikaturou, dle níž dlužník, který označením bodu 21 ve formuláři návrhu na povolení oddlužení projeví navenek úmysl podat návrh na povolení oddlužení zároveň jako insolvenční návrh a který současně rezignuje na uvedení ( popis ) jakýchkoliv rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek , předkládá insolvenčnímu soudu zásadně neprojednatelný insolvenční návrh, jenž má být bez dalšího odmítnut podle § 128 odst. 1 IZ (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod zn. R 96/10). Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.2.2009, sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod zn. R 91/2009).

Z obsahu spisu plyne, že dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři. V jeho kolonce č. 21 určené pro podání insolvenčního návrhu dlužník vyznačil, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku, nicméně co do popisu rozhodujících skutečností, jež jeho úpadek osvědčují, uvedl toliko parafrázoval zákonnou definici úpadku a stručně popsal svůj životní příběh. K návrhu dlužník nepřipojil seznamy svého majetku a závazků.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužník v insolvenčním návrhu neuvedl konkrétně ničeho ani o svých celkových majetkových poměrech (o svém majetku a příjmech), ani o splatnosti svých dluhů, a neoznačil řádně a nepochybně své věřitele. Dlužník tak v insolvenčním návrhu nevylíčil skutečnosti, jež by jeho tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly, přestože jde o obligatorní náležitosti insolvenčního návrhu.

Při zjištění takovýchto nedostatků insolvenčního návrhu, jež brání v řízení pokračovat, nebylo důvodu vyzývat dlužníka postupem dle § 128 odst. 2 IZ k doplnění tohoto návrhu o předložení předepsaných příloh, neboť insolvenční návrh vykazoval výše popsané obsahové nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat a které dle § 128 odst. 1 IZ musely vést bez dalšího k jeho odmítnutí. Vady insolvenčního návrhu mohl navrhovatel odstranit, jen dokud soud I. stupně nevydal usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 IZ, a proto i kdyby dlužník učinil k odstranění těchto nedostatků v rámci odvolacího řízení nějaká doplnění návrhu, neměla by z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádného významu. K tomu ostatně v daném případě ani nedošlo, neboť dlužník žádné doplnění neučinil.

Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil.

Jen pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné dodat, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužník insolvenční návrh znovu podal, a aby se spolu s ním domáhal řešení svého úpadku oddlužením. Při splnění požadavků obsahových náležitostí těchto návrhů a jejich příloh podmiňuje § 395 IZ úspěch návrhu na povolení oddlužení jednak předpokladem, že v rámci oddlužení provedeného zpeněžením majetkové podstaty či plněním splátkového kalendáře je dlužník (při zapravení přednostních pohledávek, včetně nároků insolvenčního správce) schopen nabídnout svým nezajištěným věřitelům uspokojení alespoň v rozsahu 30 % jejich pohledávek, a dále předpokladem, že návrhem na povolení oddlužení není sledován nepoctivý záměr.

V této souvislosti ovšem pokládá odvolací soud za vhodné dlužníka poučit též o možnosti podat spolu s návrhem žádost o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek, neboť předepsaný formulář, stejně jako prováděcí předpis k insolvenčnímu zákonu (vyhláška č. 311/2007 Sb.) dosud zákonnou úpravu plynoucí nyní z § 391 odst. 2 IZ nereflektuje.

Pokud dlužník hodlá řešit svůj úpadek oddlužením plněním splátkového kalendáře, je třeba též správně zaškrtnout kolonku č. 6 formuláře a do očekávaných příjmů dlužníka v příštích 5 letech uvést též příjmy jeho manželky, neboť i ty patří do SJM, když manželka svým podpisem na návrhu dlužníka na povolení oddlužení (kolonka č. 18 formuláře) dává souhlas k tomu, aby pro účely oddlužení byl použit veškerý majetek ve SJM včetně jejích příjmů, které jí budou v budoucnu vyplaceny. Jestliže dlužníkova manželka svůj podpis a souhlas na návrh na povolení oddlužení nepřipojí ani přes výzvu soudu, soud návrh na povolení oddlužení (nejedná se o insolvenční návrh) odmítne podle § 393 odst. 3 IZ, ledaže bude doloženo, že oddlužením nemůže být dotčen majetek z nevypořádaného SJM a rozsah vyživovacích povinností dlužníka vůči jeho manželce a nezaopatřeným dětem.

Přitom není žádný rozdíl v tom, zda společné dluhy manželů se řeší v rámci insolvenčního řízení, jehož účastníkem je jeden z manželů, který podá návrh na povolení oddlužení a druhý k tomuto návrhu připojí svůj podpis, ve srovnání se situací, kdy oba manželé podají jako navrhovatelé a dlužníci společný insolvenční návrh (popřípadě každý z nich samostatně). Jinak řečeno, ať podají manželé insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení společně, nebo každý zvlášť, anebo jen jeden z nich a druhý návrh spolupodepíše, vždy jde o totéž, tedy za jakých podmínek bude majetek ve SJM užit pro účely oddlužení.

V podrobnostech lze odkázat na aktuální závěry soudní praxe (viz usnesení Vrchního soud v Praze ze dne 15.12.2009, č.j. KSPL 54 INS 4966/2009, 1 VSPH 669/2009-A-21 nebo ze dne 5.3.2010, č.j. KSLB 76 INS 8417/2009, 1 VSPH 133/2010-B-14), s nimiž se lze seznámit v insolvenčním rejstříku (jsou přístupné na adrese www.insolvencnizakon.cz).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 23. března 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová