1 VSPH 309/2011-A-20
KSPL 29 INS 14764/2010 1 VSPH 309/2011-A-20

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka PaedDr. Michala Bartoše, RČ 530606/072, bytem Plzeň, Masarykova 854/102, zast. Mgr. Petrem Kynclem, advokátem, sídlem Plzeň, Masarykova 102, zahájeném na návrh ADENRIX INVESTMENTS LIMITED, sídlem 1 st Floor, Kestrel House, Primett Road, SG1 3EE Stevenage Hertfordshire, Velká Británie, zast. Mgr. Janem Matějíčkem, advokátem, sídlem Praha 2, Bělehradská 10/79, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. února 2011, č.j. KSPL 29 INS 14764/2010-A-10,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. února 2011, č.j. KSPL 29 INS 14764/2010-A-10, se mění tak, že se zamítá návrh navrhovatele ze dne 17. února 2011, jímž měl být dlužníkovi ustanoven předběžný správce a jímž mělo být dlužníkovi uloženo nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí jen se souhlasem insolvenčního správce.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni pod bodem I. výroku zakázal dlužníkovi PaedDr. Michalu Bartošovi (dále jen dlužník) nakládat s majetkem náležejícím do jeho majetkové podstaty bez souhlasu předběžného insolvenčního správce, pod bodem II. výroku ustanovil předběžným insolvenčním správcem Ing. Vladimíra Nechutného, bytem Plzeň, Soukenická 5, a pod bodem III. výroku uložil osobám, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby napříště neposkytovaly plnění dlužníkovi, ale předběžnému správci.

V jeho odůvodnění soud I. stupně zejména uvedl, že se navrhovatel ADENRIX INVESTMENTS LIMITED (dále jen navrhovatel) domáhal nařízení shora uvedeného předběžného opatření s tvrzením, že se důvodně domnívá, že dlužník zvýhodňuje vybrané věřitele, zejména pak Českou spořitelnu, a.s., která je zajištěným věřitelem ohledně nemovitostí: budovy č.p. 854 na pozemku parc. č. 1332 a pozemků parc. č. 1332, 1333 v k.ú. Doubravka (dále jen nemovitosti), a to na úkor jiných věřitelů. Dle navrhovatele je dána důvodná obava, že dojde ke změnám v rozsahu majetkové podstaty dlužníka v neprospěch věřitelů.

Soud I. stupně cituje § 82 a § 113 insolvenčního zákona (dále jen IZ) z obsahu spisu a výpisu z katastru nemovitostí zjistil, že dlužník je vlastníkem nemovitostí a že došlo k omezení jeho vlastnických práv v podobě exekučního příkazu k prodeji nemovitosti, nařízení exekuce, nařízení předběžného opatření a zřízeného zástavního práva smluvního. Kromě jiného pak byla ohledně nemovitostí podána žaloba na určení vlastnického práva. Z předložených nájemních smluv zjistil, že jednotlivé části budovy byly pronajaty různým nájemcům (Data-ING s.r.o. za nájemné ve výši 5.000,-Kč měsíčně, Mgr. Petru Kynclovi za nájemné ve výši 4.000,-Kč měsíčně, La Piazetta Ristorante Pizzeria za nájemné ve výši 42.000,-Kč měsíčně za období od 1.9.2009 do 30.8.2011, Daně Uxové za nájemné ve výši 13.000,-Kč měsíčně, JV REALITY company s.r.o. za nájemné ve výši 8.000,-Kč měsíčně, Haně Fořtové za nájemné ve výši 13.000,-Kč měsíčně, Investiční a rozvojové společnosti Plzeň s.r.o. za nájemné ve výši 26.083,-Kč měsíčně a BDO Finkonsult, s.r.o. za nájemné ve výši 29.729,-Kč měsíčně) za celkové nájemné ve výši 136.812,-Kč měsíčně.

Na základě těchto svých zjištění a s přihlédnutím k výši pohledávky navrhovatele přihlášené do insolvenčního řízení (8.107.946,-Kč) z titulu neuhrazené jistiny a příslušenství včetně smluvního úroku ze smlouvy o úvěru, kterou navrhovateli postoupilo dle smlouvy o postoupení pohledávek spořitelní družstvo WPB Capital, dospěl soud I. stupně k závěru, že je na místě důvodná obava o možném zvýhodňování některých věřitelů z přijatých finančních prostředků za nájemné na úkor jiných věřitelů, nebo obava o možných změnách v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů. Proto postupoval podle § 113 odst. 1 a § 112 IZ a napadeným usnesením nařídil předběžné opatření.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, neboť měl zato, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání, když soudem I. stupně nalezené skutečnosti neodůvodňují navrhovatelem vyřčenou obavu. Konstatoval, že jeho nemovitosti jsou předmětem exekuce nařízené v roce 2010 právě pro uspokojení pohledávky navrhovatele a že již dříve bylo vydáno jiné předběžné opatření zakazující mu s nimi nakládat. Proto považoval napadené usnesení za nadbytečné a podotkl, že jeho úpadek dosud nebyl osvědčen.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v části napadené odvoláním i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 82 odst. 1 IZ může insolvenční soud nařídit předběžné opatření v insolvenčním řízení i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Podle § 82 odst. 3 IZ neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.

Podle § 111 odst. 1 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle § 112 odst. 3 IZ je povinností předběžného správce provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, jakož i k přezkoumání dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu.

Podle § 113 odst. 1 IZ je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Ze shora citovaných ustanovení jsou zřejmé podmínky, za nichž lze dlužníka omezit v nakládání s majetkovou podstatou předběžným opatřením (§ 82, § 111 a § 113 IZ) nad rámec jeho omezení ze zákona (§ 111 odst. 1 IZ), jakož i působnost předběžného správce (§ 112 odst. 3 IZ).

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dne 3.12.2010 bylo k návrhu navrhovatele (A-1) zahájeno insolvenční řízení, že pro část jeho pohledávky (vyčíslené jinak v celkové výši 8.107.946,-Kč) byla na základě návrhu navrhovatele ze dne 13.8.2010 nařízena exekuce prodejem nemovitostí dlužníka (viz exekuční příkaz ze dne 14.10.2010, č.j. 137 EX 17036/10-20 vydaný JUDr. Petrem Kociánem, exekutorem Exekutorského úřadu Brno-venkov), že usnesením ze dne 15.2.2011 (A-6), jež bylo dlužníkovi doručeno až dne 24.2.2011, byl dlužník vyzván, aby se vyjádřil k připojenému insolvenčnímu návrhu a aby předložil seznamy svého majetku a závazků, vše ve lhůtě 7 dnů ode dne jeho doručení, a že dne 21.2.2011 (A-7) navrhl navrhovatel nařízení předběžného opatření, jemuž soud I. stupně vyhověl dne 24.2.2011 napadeným usnesením.

Z návrhu navrhovatele na nařízení předběžného opatření ze dne 17.2.2011, u něhož byly připojeny jen fotokopie nájemních smluv (A-7), odvolací soud zjistil, že byl odůvodněn jen tím, že dlužník zřejmě stále pobírá nájemné za pronájem svých nemovitostí-toto tvrzení by bylo lze mít za osvědčeno nájemními smlouvami-aniž by takto získané prostředky použil na úhradu pohledávek navrhovatele. Ostatní navrhovatelem předestřená tvrzení však ničím osvědčena nejsou, a to především jeho obava, že dlužník má snahu platit pouze vybraným věřitelům, zejména České spořitelně, a.s., která je také zajištěným věřitelem, což by mohlo být klasifikováno jako zvýhodňování věřitele. Protože dle názoru navrhovatele dlužník naplňuje podmínky pro zjištění úpadku, předpokládal-bez jakéhokoliv důkazu-že dlužník prostředky nevyužívá ani k údržbě nemovitostí, čímž může dojít ke změně stavu majetku dlužníka a jeho snížení, což lze dle navrhovatele klasifikovat jako poškozování věřitelů.

Z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že předběžné opatření bylo nařízeno v podstatě jen proto, že soud I. stupně nekriticky uvěřil tvrzením navrhovatele, jež však nebyla-vyjma předloženými nájemními smlouvami-dostatečně hodnověrně důkazně podložena. Navíc v situaci, kdy dlužníkovi dosud neskončila lhůta určená k tomu, aby se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu a aby předložil seznamy svého majetku a závazků, což učinil až následně (A-17), a kdy důvodností jeho obrany se soud I. stupně dosud zabývat ani nemohl. Za popsaného stavu byl proto předčasný závěr navrhovatele o dlužníkově úpadku, neboť jeho zjištění bude předmětem až ve věci nařízeného jednání (§ 133 IZ).

Pokud jde o požadavek navrhovatele zabránit dlužníkovi v dispozici s majetkovou podstatou, nelze přehlédnout, že dlužník již nemůže nakládat s rozhodující částí svého majetku, totiž se svými nemovitostmi, neboť tomu brání účinky exekučních řízení (§ 44a odst. 4 ex.ř.) a zčásti též účinky předběžných opatření nařízených Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 45 Cm 284/2011. Ostatně pokud by v budoucnu vyšlo najevo, že dlužník svými právními úkony ukrátil možnost uspokojení svých věřitelů nebo zvýhodnil některé věřitele na úkor jiných, bylo by lze jeho úkonům odporovat za podmínek uvedených v § 235 a násl. IZ.

Za popsaného stavu proto odvolací soud nesdílí názor soudu I. stupně, že v posuzované věci byly splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření podle § 82 odst. 1 nebo podle § 113 odst. 1 IZ. Jak odvolací soud již vyložil ve svém usnesení ze dne 29.4.2010, č.j. MSPH 94 INS 9389/2009, 2 VSPH 222/2010-A-42, aplikace těchto ustanovení přichází v úvahu obvykle pouze tehdy, není-li omezení dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou plynoucí z § 111 odst. 1 IZ dostatečným, nebo je dlužník nerespektuje, anebo je-li důvodnou obava, že je respektovat nebude. Jinými slovy, k nařízení takového předběžného opatření přistoupí soud po pečlivé úvaze tehdy, když nepostačí omezení spojená s účinky, jež vyvolává zahájení insolvenčního řízení (a ve stejném rozsahu rozhodnutí o úpadku), v jejichž důsledku je dlužníku umožněno jen tzv. běžné nakládání s majetkovou podstatou (v závislosti na tom, zda řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele nebo insolvenčním návrhem dlužníka).

V dané věci však navrhovatel neosvědčil svá tvrzení, jež by odůvodňovala nutnost zabránit změnám v rozsahu majetkové podstaty nebo zvýhodňování, event. poškozování svých věřitelů. Z uvedeného je zřejmé, že není žádný důvod omezovat dlužníka v jeho dispozičních oprávněních nad rámec § 111 odst. 1 IZ. Za této situace je odvolací soud přesvědčen o tom, že návrh navrhovatele odůvodněný není.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 3 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že návrh na předběžné opatření zamítl, neboť ho důvodným neshledal.

Závěrem považoval odvolací soud za nutné též připomenout, že od zahájení insolvenčního řízení již uplynuly bezmála čtyři měsíce, během nichž insolvenční soud nepochybně mohl a měl provést potřebná šetření ke zjištění skutkového stavu věci, proto měl k projednání insolvenčního návrhu bez zbytečného odkladu nařídit jednání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 31. března 2011 JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová