1 VSPH 300/2011-P14-7
KSLB 76 INS 8977/2009 1 VSPH 300/2011-P14-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka Františka Brázdila, nar. 14. srpna 1968, místem podnikání Liberec, Gagarinova 770/16, PSČ 460 06, identifikační číslo 62764322, zast. JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem Liberec, U Soudu 363/10, PSČ 460 01, o odvolání věřitele: ESSOX, s.r.o., se sídlem České Budějovice, Senovážné náměstí 231/7, PSČ 370 01, identifikační číslo 26764652, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 76 INS 8977/2009-P14-2 ze dne 3. března 2011 takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 76 INS 8977/2009-P14-2 ze dne 3. března 2011 se mění tak, že se přihláška pohledávky věřitele ESSOX, s.r.o. neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení neukončuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci nadepsaným usnesením v bodě I. výroku odmítl přihlášku pohledávky P14 věřitele č. 14: ESSOX, s.r.o. a v bodě II. výroku rozhodl, že právní mocí tohoto usnesení účast věřitele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 2.3.2010 byl zjištěn úpadek dlužníka a jeho věřitelé byli vyzváni k přihlašování pohledávek ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku. Lhůta k přihlašování pohledávek skončila dne 1.4.2010, přihláška pohledávky byla věřitelem podána k poštovní přepravě až dne 7.2.2011. Proto soud přihlášku postupem dle § 185 insolvenčního zákona odmítl jako opožděnou.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a namítal, že přihláška nemohla být podána opožděně, neboť do dnešního dne není dlužník v insolvenčním rejstříku řádně označen rodným číslem, nýbrž je označen jen datem narození, tedy nikoli v souladu s § 420 IZ. Namítal, že pochybení při označování nemůže jít na vrub věřitele, který přitom již v přihlášce pohledávky ze dne 4.2.2011 uvedl rodné číslo dlužníka, ale to dosud v insolvenčním rejstříku nebylo zveřejněno. Odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 1013/2010-P8-7 ze dne 19.1.2011, ve kterém se rozhodovalo v podobné věci, a navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud podle § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 téhož zákona. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců, a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů.

Podle § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu plyne, že lhůta 30 dnů k přihlašování pohledávek začala plynout ode dne zveřejnění usnesení o úpadku spojeného s výzvou k přihlašování pohledávek dne 2.3.2010 a marně uplynula dne 1.4.2010. Přihláška pohledávky byla podána k poštovní přepravě dne 7.2.2011.

Podle § 420 odst. 1 insolvenčního zákona je-li dlužník fyzickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a nemá-li rodné číslo, datum narození; jde-li o fyzickou osobu, která má podle zvláštního právního předpisu sídlo, zapíše se do seznamu dlužníků i její sídlo. Je-li dlužníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků vedle údajů podle odstavce 1 i dodatek odlišující její firmu, používá-li jej při svém podnikání, dále místo podnikání, jestliže se liší od bydliště, a identifikační číslo (odst. 2).

Koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je podle § 419 odst. 1 insolvenčního zákona informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu a díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Jeho správcem je ministerstvo spravedlnosti. Na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti je jako součást tohoto informačního systému veřejnosti nabízena webová služba aplikace ISIR, která poskytuje podobné informace jako webové rozhraní aplikace ISIR přizpůsobené pro automatickou strojovou komunikaci. Podle bodu 1. podmínek této služby je určena pro subjekty, které potřebují automatické zpracování informací, zpočátku především pro banky. Současně se v podmínkách uvádí, že služba předpokládá vytvoření vlastních kopií databází na straně uživatelů. Jako příklad typické akce se v bodu 1.5.1. podmínek uvádí druhá akce, která nese informace o dlužníkovi.

Podmínky služby provozované v rámci informačního systému veřejné správy vycházejí z údajů, které se povinně zapisují do insolvenčního rejstříku, jmenovitě do seznamu dlužníků (§ 420 insolvenčního zákona). Je-li dlužník fyzickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho jméno, příjmení, rodné číslo, a nemá-li rodné číslo, datum narození; jde-li o fyzickou osobu, která má podle zvláštního právního předpisu sídlo, zapíše se do seznamu dlužníků i její sídlo; je-li dlužník podnikatelem zapisuje se též dodatek odlišující jeho firmu, používá-li jej při svém podnikání, a identifikační číslo. Jinými slovy, insolvenční soud je povinen zapsat do seznamu dlužníků veškeré údaje, jež se v něm zveřejňují podle § 420 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku ( § 420 odst. 4 insolvenčního zákona), i když se z obsahu insolvenčního návrhu nepodávají; v takovém případě je insolvenční soud vyhledá v příslušných informačních registrech. Věřitelé, kteří zpracovávají data svých klientů v automatizovaných systémech, tak mohou porovnáváním údajů ve svých klientských databázích s údaji v systému ISIR pravidelně zjišťovat, zda ohledně klienta bylo zahájeno insolvenční řízení, a posléze sledovat jeho průběh.

Z obsahu spisu plyne, že rodné číslo v něm není zapsáno dosud, přičemž se z obsahu insolvenčního spisu nepodává, že by je dlužník neměl, a že by proto místo něj mělo být v seznamu dlužníků zapsáno datum jeho narození.

Tento údaj si měl soud prvního stupně obstarat z úřední povinnosti a měl ho též zveřejnit v insolvenčním rejstříku nejpozději do 7 dnů od zahájení insolvenčního řízení. V rozporu s tím však insolvenční soud rodné číslo dlužníka do systému ISIR stále nezapsal, ačkoliv lhůta pro přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí o úpadku měla skončit dne 1.4.2010. Do uplynutí této lhůty (resp. ani dosud) však nebylo možné vyhledat dlužníka podle jeho rodného čísla.

Protože věřitel nemá v dané věci postavení osoby, jíž se doručuje zvlášť, je zcela odkázán na informace zveřejněné v insolvenčním rejstříku. Pak ovšem platí, že mu lhůta k podání přihlášky pohledávky počne běžet jedině za předpokladu, že by informace o dlužníkovi byla v systému ISIR řádně zveřejněna tak, aby mohla být odvolatelem zjištěna prostřednictvím automatického vyhledávání, jež je-jak vysvětleno výše-ve smyslu § 420 odst. 1 insolvenčního zákona součástí informačního systému spravovaného ministerstvem spravedlnosti. To se ovšem dosud nestalo a lhůta stanovená k přihlašování pohledávek v rozhodnutí o úpadku v důsledku tohoto pochybení insolvenčního soudu dosud věřiteli běžet nepočala.

Z uvedeného je zřejmé, že závěr soudu prvního stupně o opožděnosti přihlášky pohledávky není správný. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu změnil napadené usnesení tak, že se přihláška pohledávky neodmítá a účast věřitele v insolvenčním řízení se neukončuje.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 14. dubna 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Chalupová