1 VSPH 3/2009-P24-7
KSPL 20 INS 3343/2008 1 VSPH 3/2009-P24-7

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka STAKRA, s.r.o. se sídlem v Aši, Kotkova 15, identifikační číslo 61170194, o odvolání České republiky-České správy sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25, s adresou pro doručování v Karlových Varech, Krymská 2A, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 20 INS 3343/2008-P24-2 ze dne 20. listopadu 2008

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 20 INS 3343/2008-P24-2 ze dne 20. listopadu 2008 se potvrzuje ve znění: Přihláška pohledávky věřitele České republiky-České správy sociálního zabezpečení ve výši 21.053,-Kč ze dne 7.11.2008 se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni v insolvenčním řízení dlužníka STAKRA, s.r.o. (dále jen dlužník) usnesením č.j. KSPL 20 INS 3343/2008-P24-2 ze dne 20.11.2008 rozhodl, že pohledávka věřitele ČR-České správy sociálního zabezpečení se sídlem v Praze se v rozsahu 21.053,-Kč dodatečně přihlášeném dne 7.11.2008 podáním z téhož dne odmítá.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu bylo dne 7.11.2008 doručeno podání věřitele České republiky-České správy sociálního zabezpečení (dále jen odvolatel) označené jako doplnění přihlášky pohledávky , v němž požadoval zvýšení již řádně přihlášené pohledávky na částku 480.869,-Kč. Soud ale dospěl k závěru, že ve skutečnosti je tímto podáním přihlášena nová pohledávka, a jelikož třicetidenní lhůta k přihlášení pohledávek, již soud v rozhodnutí o úpadku ze dne 29.9.2008 č.j. KSPL 20 INS 3343/2008-A-10 stanovil, začala běžet od zveřejnění tohoto unesení v insolvenčním rejstříku, tj. od 29.9.2008, a uplynula dne 29.10.2008, je toto dodatečné přihlášení pohledávky opožděné. Dle § 173 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) se k takto opožděně přihlášeným přihláškám nepřihlíží, a protože v daném případě s ohledem na dikci § 173 odst. 1 věty druhé a odst. 4 IZ nepřichází v úvahu prominutí zmeškání lhůty dle § 58 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud postupoval dle § 185 IZ a rozhodl, jak uvedeno výše.

Toto usnesení Krajského soudu v Plzni napadl odvolatel včasným odvoláním. Namítal, že pohledávka ve výši 21.053,-Kč nebyla přihlášena samostatně, ale jednalo se o doplnění přihlášky pohledávky ve výši 459.816,-Kč ze dne 22.10.2008, která byla při přezkumném jednání konaném dne 20.11.2008 v této původní výši zjištěna. Pohledávka ve výši 21.053,-Kč představující pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za měsíc srpen 2008 (dle přehledu o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace za tento měsíc) nebyla v oné původní přihlášce zahrnuta jen administrativním nedopatřením. Odvolatel dodal, že třicetidenní lhůta pro přihlášení pohledávek (tedy lhůta stanovená v minimálním zákonem předpokládaném rozsahu) je natolik krátká, že během ní nelze všechny potřebné podklady shromáždit. Protože má za to, že odmítnutá přihláška pohledávky byla ve skutečnosti pouze doplněním pohledávky již přihlášené, žádá, aby toto doplnění bylo uznáno a jeho pohledávka byla akceptována v celé výši 480.869,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 IZ. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (§ 136 odst. 3 IZ), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů (§ 136 odst. 4 IZ).

Věřitel může až do přezkoumání jím přihlášené pohledávky, dokud pohledávka není zjištěna nebo účinně popřena, měnit důvod vzniku přihlašované pohledávky, její výši nebo pořadí (§ 192 odst. 2 IZ).

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu vyplývá, že v daném případě soud prvního stupně v rozhodnutí o úpadku č.j. KSPL 20 INS 3343/2008-A-10 ze dne 29.9.2008, jež téhož dne zveřejnil v insolvenčním rejstříku, stanovil věřitelům (v souladu s § 136 odst. 3 IZ) třicetidenní lhůtu k podání přihlášek, jež ve smyslu § 57 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) počala běžet následujícího dne po zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (dne 30.9.2008) a její poslední den připadl na 29.10.2008. Vzhledem ke skutečnosti, že lhůta k podání přihlášek dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ ve spojení s § 136 odst. 3 nebo 4 IZ v rozhodnutí o úpadku je lhůtou procesněprávní, je dle § 57 odst. 3 o.s.ř. zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Podáním učiněným u soudu dne 22.10.2008 (evidovaným jako přihláška č. P18) odvolatel ve lhůtě stanovené pro podávání přihlášek přihlásil do insolvenčního řízení pohledávky v celkové výši 459.816,-Kč představující neuhrazené pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a penále za období před rozhodnutím o úpadku až do měsíce července 2008 vyúčtované připojenými výkazy nedoplatků č. 2100/08 ze dne 29.1.2008, č. 2630/08 ze dne 10.4.2008, č. 3697/08 ze dne 17.7.2008 a č. 4789/08 ze dne 6.10.2008. Poté odvolatel učinil u soudu dne 7.11.2008 podání z téhož dne označené jako Doplnění přihlášky pohledávky k insolvenčnímu řízení . V něm uvedl, že dlužník podal svůj přehled o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace za měsíc srpen 2008 s úhrnem pojistného ve výši 21.053,-Kč, a že na základě připojeného vykonatelného výkazu nedoplatků Okresní správy sociálního zabezpečení v Chebu č. 5010/08 ze dne 7.11.2008 se výše odvolatelovy pohledávky za období od 29.9. do 31.10.2008 zvýšila o 21.053,-Kč na pojistném za měsíc 2008 a také o pojistné ve výši 3.366,-Kč za měsíc září 2008 představující pohledávku za majetkovou podstatou. Proto odvolatel zvyšuje svoji pohledávku vůči dlužníku přihlášenou ve výši 459.816,-Kč o pojistné za měsíc srpen ve výši 21.053,-Kč, takže celková výše jeho přihlášené pohledávky činí 480.869,-Kč.

Odvolatel svoje podání ze dne 7.11.2008 formuloval jako doplnění, resp. zvýšení pohledávky, kterou již do insolvenčního řízení přihlásil, tedy jako dispozici s přihlášenou pohledávkou dle § 192 odst. 2 IZ, ze shora uvedených zjištění však vyplývá, že o takový úkon se ve skutečnosti nejedná.

Nutno vyjít z toho, že všechny nároky, jež odvolatel v insolvenčním řízení uplatnil, představují dlužné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti či penále dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jak již Vrchní soud v Praze vyslovil v usnesení ze dne 15.9.2008, č.j. KSUL 45 INS 442/2008, 1 VSPH 88/2008-P27-12, z § 4 a 6 výše citovaného zákona plyne, že částka pojistného se stanoví z vyměřovacího základu (§ 5 až 5d) zjištěného za rozhodné období, jímž je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, a zaměstnavatel je povinen ji sám vypočítat a odvést (§ 8 odst. 4). Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce, přičemž pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce a odvádí se na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (§ 9 odst. 1). Z uvedeného je zřejmé, že povinnost zaměstnavatele platit pojistné (a tomu odpovídající pohledávka státu spravovaná orgánem správy sociálního zabezpečení) vzniká (bez ohledu na její splatnost) vždy prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, za které se pojistné platí. (K takovým závěrům dospěl Vrchní soud v Praze i Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 3 Ads 63/2006-65 ze dne 11.4.2007 publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 7/2007 pod poř. č. 1241). Lze tedy uzavřít, že pojistné příslušející za kalendářní měsíc představuje samostatnou pohledávku určenou její zákonem stanovenou výší a důvodem vzniku, jímž je uplynutí uvedeného rozhodného období za trvání veřejnoprávního pojistného vztahu mezi zaměstnavatelem a státem, a právě ke každé takovéto samostatné pohledávce pojistného přísluší také pro případ prodlení s jeho placením či placením v nižší výši plátcova povinnost hradit zákonné penále (§ 20 výše cit. zákona).

Pro daný případ se z uvedeného podává, že včasnou přihláškou č. P18 podanou dne 22.10.2008 odvolatel nepřihlásil jednu pohledávku, ale přihlásil jednotlivé pohledávky dlužného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vzniklé za měsíce předcházející rozhodnutí o úpadku až do července 2008 a rovněž pohledávky penále za prodlení s jejich placením, přičemž podáním učiněným u soudu dne 7.11.2008 odvolatel (vedle uplatnění pohledávky za podstatou dle § 168 odst. 2 písm. e) IZ ve výši 3.366,-Kč) přihlásil novou pohledávku vzniklou před rozhodnutím o úpadku, a sice pohledávku pojistného vzniklou za měsíc srpen 2008 ve výši 21.053,-Kč.

Soud prvního stupně tedy nepochybil, pokud na odvolatelovo podání ze dne 7.11.2008 nahlížel nikoli jako na změnu výše již přihlášené pohledávky dle § 192 odst. 2 IZ, ale jako na novou přihlášku-přihlášku pohledávky ve výši 21.053,-Kč, a správný byl i jeho závěr, že tato přihláška byla podána po uplynutí stanovené lhůty k podání přihlášek, a tedy opožděně. Jelikož tak ohledně uvedené odvolatelovy přihlášky nastal ve smyslu § 173 odst. 1 IZ následek, že se k ní v insolvenčním řízení nepřihlíží, byly dány důvody k jejímu odmítnutí podle § 185 IZ. Proto odvolací soud postupoval dle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil, a to ve znění výroku, jež danému rozhodnutí odpovídá.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 25. března 2009

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová