1 VSPH 297/2016-A-29
KSPH 68 INS 28974/2014 1 VSPH 297/2016-A-29

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Bogdan anonymizovano , anonymizovano , a dlužnice: Lucie anonymizovano , nar. 1. 5. 1987, oba bytem 289 12 Sadská, Rašínova 858, zahájené návrhem dlužníků, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 68 INS 28974/2014-A-21 ze dne 30. září 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 68 INS 28974/2014-A-21 ze dne 30. září 2015 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením z 30. 9. 2015 zastavil insolvenční řízení ve věci dlužníků Bogdana anonymizovano a Lucie anonymizovano a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že insolvenčním návrhem dlužníků bylo dne 24. 10. 2014 zahájeno insolvenční řízení. Avšak již dříve (dne 24. 4. 2014) bylo zahájeno insolvenční řízení sp. zn. KSPH 68 INS 11508/2014 ve věci téže dlužnice Lucie anonymizovano . Soud odkázal na § 7 a § 142 písm. b) insolvenčního zákona, § 103 a § 104 odst. 1 o. s. ř. a dospěl k závěru, že je dána překážka věci zahájené. Ve věci sp. zn. KSPH 68 INS 11508/2014 byl usnesením z 11. 9. 2014 zjištěn úpadek dlužnice a na její majetek byl prohlášen konkurs, řízení nebylo dosud skončeno. Při podání společného návrhu na povolení oddlužení mají manželé postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

Soud shledal, že byly naplněny podmínky § 83 o. s. ř., jedná se o tentýž stav a předmět řízení, proto řízení zastavil.

Dlužník Bogdan anonymizovano napadl usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl rozhodnutí zrušit a pokračovat v řízení. Odvolání odůvodnil tím, že k insolvenčnímu návrhu doložil všechny potřebné dokumenty, úpadek je podle jeho názoru dán.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání dlužníka důvodným.

Podle § 7 insolvenčního zákona Nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního isir.justi ce.cz

řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 83 odst. 1 o. s. ř. Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.

Podle § 103 o. s. ř. Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle § 104 odst. 1 první věty o. s. ř. Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

Podle § 394a odst. 1 insolvenčního zákona Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu. Podle odst. 2 Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny. Podle odst. 3 Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že předchozí insolvenční řízení ve věci dlužnice zahájené dne 24. 4. 2014 návrhem věřitele Česká spořitelna, a. s., tvoří překážku věci zahájené dle § 83 o. s. ř. a jako taková zakládá neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Jak mj. plyne z § 394a insolvenčního zákona, nepřichází v úvahu pokračování insolvenčního řízení jen s dlužníkem Bogdanem anonymizovano , neboť všechen majetek obou dlužníků (i individuální) se považuje za majetek ve společném jmění manželů a stejná logika platí i pro závazky obou manželů-nelze majetek ani závazky dělit mezi dlužníky. Ani jejich postavení nerozlučných společníků neumožňuje jejich vzájemné odtržení (např. vzetí insolvenčního návrhu zpět jen jedním z dlužníků). Z uvedených důvodů nemohl soud prvního stupně postupovat jinak, než insolvenční řízení zastavit dle § 104 odst. 1 o. s. ř. Na tomto závěru nic nemění ani názor odvolatele, že k insolvenčnímu návrhu byly přiloženy všechny potřebné doklady-tato okolnost je pro výsledek věci právně nevýznamná.

Odvolací soud se dále zabýval okolností, zda má pro výsledek věci význam ta skutečnost, že v době rozhodování odvolacího soudu již je insolvenční řízení sp. zn. KSPH 68 INS 11508/2014 dlužnice Lucie anonymizovano skončeno. Odvolací soud zjistil z insolvenčního rejstříku, že v uvedeném řízení byl usnesením č. j. KSPH 68 INS 11508/2014-B-24 z 13. 5. 2016 zrušen konkurs dle § 308 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona, neboť bylo zjištěno, že majetek dlužnice je zcela nepostačující. Toto usnesení nabylo právní moci dne 15. 6. 2016.

Podle § 146 odst. 2 insolvenčního zákona V řízení o odvolání proti rozhodnutí podle § 142 se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně.

Podle § 142 písm. b) insolvenčního zákona Jinými rozhodnutími o insolvenčním návrhu jsou zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu.

Z § 146 odst. 2 insolvenčního zákona plyne, že odvolací soud nemůže přihlédnout ke skutečnostem nastalým po vydání napadeného usnesení z 30. 9. 2015, tudíž je nutno rozhodnout podle stavu, který existoval uvedeného dne 30. 9. 2015. Jak již výše odvolací soud uvedl, rozhodnutí soudu prvního stupně shledal věcně správným. Odvolací soud proto v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil napadené usnesení jako věcně správné, a to včetně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vydané v souladu s § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

Dlužníkům nic nebrání podat nový insolvenční návrh na oddlužení, dospějí-li k názoru, že budou splňovat podmínky oddlužení, tj. zejména schopnost uhradit v průběhu 5 let splátkového kalendáře 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 insolvenčního zákona); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 26. října 2016

JUDr. Ladislav D e r k a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík