1 VSPH 290/2010-P23-7
KSPL 54 INS 5761/2009 1 VSPH 290/2010-P23-7

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení navrhovatelky-dlužnice: Lucie Kovářová, identifikační číslo 73299511, bytem Lovčice 15, 340 34 Plánice, o přihlášce pohledávky věřitele č. 23-Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Vienna Insurance Group, identifikační číslo 63998530, se sídlem v Praze 4, Budějovická 5, odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 5761/2009-P23-2 ze dne 12. ledna 2010,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 5761/2009-P23-2 ze dne 12. ledna 2010 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 54 INS 5761/2009-P23-2 ze dne 12. ledna 2010 v bodě I. výroku odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 23-Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Vienna Insurance Group s tím, že právní mocí tohoto usnesení se jeho účast v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna 1.9.2009 a usnesení o prohlášení úpadku dne 27.10.2009 současně s výzvou k podávání přihlášek pohledávek ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění. Přihláška pohledávky věřitele byla soudu doručena 12.1.2010, tedy po lhůtě. Soud dále konstatoval, že nelze užít ustanovení § 58 o.s.ř. o prominutí zmeškání lhůty, protože § 173 IZ nedává soudu dispoziční volnost. Proto postupoval podle § 185 IZ a opožděnou přihlášku odmítl.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a namítal, že jeho pohledávka plyne z neuhrazeného pojistného, identifikační číslo dlužnice není v pojistné smlouvě uvedeno, a proto byla znemožněna jednoznačná identifikace dlužnice. Dále namítal, že v insolvenčním rejstříku není v záhlaví dlužnice dostatečně identifikována, chybí její jméno a rodné číslo a odkázal na § 420 IZ. Proto navrhoval napadené usnesení zrušit.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 IZ. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (§ 136 odst. 3 IZ), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů (§ 136 odst. 4 IZ).

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu vyplývá, že soud prvního stupně v rozhodnutí o úpadku ze dne 27.10.2009 stanovil věřitelům (v souladu s § 136 odst. 3 IZ) třicetidenní lhůtu k podání přihlášek, jež ve smyslu § 57 odst. 1 o.s.ř. počala běžet následujícího dne a její poslední den připadl dle § 57 odst. 2 téhož zákona na 26.11.2009. Vzhledem ke skutečnosti, že lhůta k podání přihlášek dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ ve spojení s § 136 odst. 3 nebo 4 IZ v rozhodnutí o úpadku, je lhůtou procesněprávní, je dle § 57 odst. 3 o.s.ř. zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Soud prvního stupně nepochybil, když při svém rozhodování dospěl k závěru, že odvolatelova přihláška ze dne 12.1.2010 nebyla ve stanovené lhůtě řádně uplatněna, což v žádosti o dodatečném uznání přihlášky pohledávky a v odvolání připustil i samotný věřitel. Správné bylo též poučení, že prominutí zmeškání lhůty (i pokud by o ně věřitel dle § 58 o.s.ř. včas požádal) k podání přihlášky do insolvenčního řízení není přípustné, ovšem nikoli s ohledem na dikci § 173 IZ, jak soud prvního stupně dovodil, ale z důvodu speciální úpravy § 83 IZ, jež pro insolvenční řízení obecně prominutí zmeškání lhůty nepřipouští (tj. aplikaci § 58 o.s.ř. vylučuje).

Odvolací soud argumentaci věřitele ohledně absence údajů v insolvenčním rejstříku neshledal důvodnou. Účinky insolvenčního řízení, mezi něž patří i právo dlužníkových věřitelů přihlásit své pohledávky, a jemu odpovídající nepřípustnost uplatnění takových pohledávek žalobou, nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se dle § 101 IZ oznamuje zahájení řízení, v insolvenčním rejstříku (§ 109 odst. 4 IZ). V této vyhlášce stejně tak jako v usnesení o prohlášení úpadku spojeném s výzvou k přihlašování pohledávek byly údaje potřebné k dostatečné identifikaci dlužnice obsaženy. Skutečnost, že věřitel při pochybnostech neučinil potřebné úkony k ověření totožnosti dlužnice, jde tak pouze k jeho tíži. Na základě shora uvedených zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že odvolatel podal přihlášku opožděně, a protože tak ohledně ní dle § 173 odst. 1 IZ nastal následek, že se k ní v insolvenčním řízení nepřihlíží, byly dány důvody k odmítnutí odvolatelovy přihlášky dle § 185 IZ. Proto odvolací soud postupoval dle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 28. dubna 2010

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová