1 VSPH 289/2015-B-71
KSPL 27 INS 5902/2011 1 VSPH 289/2015-B-71

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Eduard anonymizovano , anonymizovano , IČO 11365226, bytem Karlovy Vary, Hornická 33, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 5902/2011-B-62 ze dne 21. ledna 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 5902/2011-B-62 ze dne 21. ledna 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni výše uvedeným usnesením v bodu I. výroku prohlásil konkurs na majetek dlužníka Eduarda anonymizovano . V bodu II. výroku rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný. Usnesení odůvodnil tím, že na základě insolvenčního návrhu dlužníka (bez návrhu na povolení oddlužení) soud vydal dne 23.8.2011 usnesení (č. d. A-6), kterým zjistil úpadek dlužníka. Výrok o úpadku nabyl právní moci dne 31.8.2011. Soud poukázal na § 106 odst. 1 insolvenčního zákona a uvedl, že dlužník nespojil s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení. S ohledem na tuto skutečnost nezbylo soudu než prohlásit konkurs na majetek dlužníka, neboť jiné řešení úpadku nepřicházelo v úvahu. Soud shledal podmínky pro nepatrný konkurs dle § 314 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.

Dlužník napadl bod I. výroku usnesení včas podaným odvoláním, který navrhl zrušit. Odvolání odůvodnil tím, že soud nenařídil jednání, ani eventuálně nevyzval dlužníka k doplnění o návrh na způsob řešení úpadku. Prohlášení konkursu nenavrhoval dlužník ani věřitelé.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal napadenou část usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání dlužníka důvodným.

Podle § 390 odst. 1 insolvenčního zákona Návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Podle § 316 odst. 2 insolvenčního zákona Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku.

V dané věci již byl pravomocně zjištěn úpadek dlužníka, proto v další fázi insolvenčního řízení je třeba rozhodnout, jakým způsobem bude úpadek řešen. Úpadek lze řešit konkursem nebo reorganizací nebo oddlužením (§ 4 odst. 1 písm. a/ až c/ insolvenčního zákona, možnost zmíněná pod písm. d/ zvláštní způsoby řešení úpadku na předmětnou věc ani dlužníka nedopadá). Vzhledem k tomu, že ve svém insolvenčním návrhu dlužník nepodal zároveň i návrh na povolení oddlužení, je vyloučen tento způsob řešení úpadku. Jak plyne z § 390 odst. 1 insolvenčního zákona, nelze dodatečně doplnit insolvenční návrh podaný dlužníkem o pozdější návrh na povolení oddlužení a není možné postupovat podle druhé věty uvedeného ustanovení, neboť insolvenční návrh nepodala jiná osoba , tj. osoba odlišná od dlužníka. Nebyl proto dán žádný důvod, proč by měl soud prvního stupně vyzývat dlužníka k doplnění svého návrhu.

Dlužník není podnikatelem, jak plyne z jeho insolvenčního návrhu, proto ustanovení § 316 odst. 2 insolvenčního zákona vylučuje řešení úpadku reorganizací. Zbývá proto jen řešení úpadku konkursem a nebylo potřebné, aby o tomto jediném možném řešení úpadku jednala schůze věřitelů. Je proto mylný názor odvolatele, že bylo nutné svolat jednání za účelem volby řešení úpadku.

Vzhledem k uvedeným závěrům soud prvního stupně postupoval po právu, když formou samostatného rozhodnutí zvolil jediný možný způsob řešení úpadku a prohlásil na majetek dlužníka konkurs. Odvolací soud proto v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil bod I. výroku usnesení jako věcně správný.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 23. července 2015

JUDr. Ladislav D e r k a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková