1 VSPH 283/2011-A-13
MSPH 90 INS 1404/2011 1 VSPH 283/2011-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužníka: Petr Michael Zmek, nar. 23. března 1971, bytem 149 00 Praha 4, Hejplíkova 545, zahájené k návrhu věřitele: Michael Petr Zmek, nar. 23. března 2006, bytem Praha 8, Pivovarnická 1619/12, zastoupeného zákonným zástupcem Andreou Kubálovou, matkou, bytem Praha 8, Pivovarnická 1619/12, o odvolání věřitele proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 90 INS 1404/2011-A-8 ze dne 22. února 2011,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 90 INS 1404/2011-A-8 ze dne 22. února 2011 se potvrzuje.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku zastavil insolvenční řízení a rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že podáním ze dne 27.1.2011 se navrhující věřitel domáhal zjištění dlužníkova úpadku s tím, že má za ním pohledávky z titulu dlužného výživného v celkové výši 36.000,-Kč, které mu byly přiznány pravomocným soudním rozhodnutím. Návrh na zahájení insolvenčního řízení podepsala Andrea Kubálová jako zákonná zástupkyně (matka) nezletilého navrhovatele.

Usnesením ze dne 8.2.2011 byla zákonná zástupkyně navrhovatele soudem vyzvána, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí předložila insolvenčnímu soudu souhlas opatrovnického soudu s podáním insolvenčního návrhu proti dlužníku. V podání ze dne 11.2.2011 navrhovatelova zástupkyně uvedla, že úkon lze schválit až po jeho provedení, návrh již byl k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 podán; sedmidenní lhůta stanovená insolvenčním soudem je však příliš krátká, a proto zástupkyně navrhla, aby insolvenční soud lhůtu prodloužil, popř. aby insolvenční řízení přerušil. K podání přiložila návrh na schválení právního úkonu učiněného za nezletilého určený Obvodnímu soudu pro Prahu 4 (bez podacího razítka soudu).

Soud dovodil, že stejně jako např. v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí proti otci nemůže z důvodů kolize zájmů nezletilé dítě zastupovat jako zákonná zástupkyně matka, ale pouze kolizní opatrovník (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2630/99 ze dne 28.6.2000), nemůže jej ze stejných důvodů matka zastupovat ani v řízení insolvenčním. I kdyby tedy v rámci řízení dle § 179 o.s.ř. (jehož iniciace však s ohledem na absenci důkazu o podání návrhu k soudu-např. razítkem podatelny-nebyla prokázána) bylo zákonné zástupkyni podání insolvenčního návrhu za nezletilého navrhovatele schváleno, musel by soud, a to opět soud opatrovnický, neboť insolvenční soud kolizního opatrovníka navrhovateli ustanovit nemůže, nezletilému následně pro insolvenční řízení ustanovit kolizního opatrovníka. Ani po dobu tohoto řízení by insolvenční řízení nemohlo pokračovat.

Ze všech důvodů shora uvedených tak soud dospěl k závěru, že nedostatek podmínky řízení-nedostatek průkazu oprávnění k zastoupení nezletilého navrhovatele při podání insolvenčního návrhu, nebyl ke dni vydání tohoto rozhodnutí odstraněn, přičemž není přípustné ani prodloužení lhůty k jeho odstranění ani přerušení řízení (dle § 84 IZ). Protože jde přitom o takový procesní nedostatek podmínky řízení, pro který není možno v řízení pokračovat, postupoval soud podle ustanovení § 104 odst. 2 o.s.ř. v souladu s ustanovením § 142 písm. b) IZ a řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas prostřednictvím své matky jako zákonné zástupkyně odvolal a namítal, že nemůže ovlivnit rychlost rozhodování opatrovnického soudu o schválení učiněného úkonu, přičemž sedmidenní lhůta stanovená soudem k předložení tohoto souhlasu byla krátká. Namítal rovnost postavení věřitelů a nepřípustnost odepření spravedlnosti. Zákonná zástupkyně nezletilého podala návrh na schválení právního úkonu učiněného za nezletilého a pokud by soud s návrhem souhlasil, znamenalo by to dle jejího názoru, že ustanovení opatrovníka pro toto řízení není zapotřebí. Dodala, že dlužník nezaplatil na dlužném výživném dosud ničeho. Z výše uvedených důvodů navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

Insolvenční soud v odůvodnění svého rozhodnutí s odkazem na příslušná ustanovení insolvenčního zákona, občanského soudního řádu i zákona o rodině, jakož i s ohledem na citovanou konstantní judikaturu soudů přesvědčivě vyložil, jaké procesní nedostatky brání tomu, aby bylo v insolvenčním řízení pokračováno a věcně rozhodnuto o insolvenčním návrhu podaném matkou nezletilého věřitele. Odvolací soud se s vyčerpávající argumentací insolvenčního soudu zcela ztotožňuje a ve své podstatě již k vlastní problematice nemá, co by dodal.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud dospěl k závěru, že v současné době nejsou splněny všechny procesní podmínky nutné pro řádný průběh insolvenčního řízení, a proto postupoval dle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a 224 odst. 1 o.s.ř., neboť procesně úspěšnému dlužníku tyto nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 29. dubna 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová