1 VSPH 280/2018
č. j. KSUL 71 INS 24090/2012 1 VSPH 280 / 2018 B 50

USNESENÍ

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina ve Věci dlužnice: Lucie Holhnannová, narozená 25. 8. 1975, bytem Josefa Skupy 2300/10, 434 01 Most,

6 odvolání insolvenčního správce: Mgr. Martin Kolář, IČO 66249996, sídlem Na Vinici 1227/32, 405 02 Děčín, proti usnesení Krajského soudu vÚstí nad Labem č. j. KSUL 71 INS 24090/2012 B 45 ze dne 24. ledna 2018 takto: Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. KSUL 71 INS 24090/2012 3-45 ze dne 24. ledna 2018 se v bodě II. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud vÚstí nad Labem usnesením č. j. KSUL 71 INS 24090/2012-B 45 ze dne 24. l. 2018 v insolvenčním řízení vedeném na majetek Lucie Hollmannové (dále jen dlužnice) vzal na Vědomí splnění oddlužení dlužnice (bod I. výroku), určil insolvenčnírnu správci Mgr. Martinu Kolářovi (dále jen správce) odměnu a náhradu hotových výdajů ve Výši 65.340 Kč včetně daně z přidané hodnoty a odměnu a náhradu hotových výdajů od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení ve výši 1.844 Kč s tím, že mu tyto částky byly vyplaceny vprůběhu oddlužení (bod II. výroku), zprostil správce funkce (bod III. výroku) a osvobodil dlužníci od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu v němž dosud nebyly uspokojeny, pohledávek věřitelů, kjejichž pohledávkám se vinsolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, s tím, že osvobození se Vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly Vůči dlužníkovi pro tyto pohledávky právo postihu (body IV. a V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 16. 11. 2012 (č. d. A l2) zjistil úpadek dlužnice, povolil jeho řešení oddlužením a ustanovil správce do funkce a usnesením ze dne 10. 1. 2013 (č. d. B 4) schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Dne 19. 1. 2018 mu správce doručil zprávu o splnění oddlužení dlužníci s tím, že poslední splátka byla uhrazena v lednu 2018 a že V průběhu schváleného oddlužení nebyl zpeněžen majetek sloužící k zajištění pohledávky zajištěného věřitele č. 2, jenž o zpeněžení předmětu zajištění nepožádal. Ze zprávy správce plyne, že dlužnice splnila všechny povinnosti stanovené splátkovým kalendářem, když V průběhu insolvenčního řízení uhradila 34 % zjištěných nezajištěných pohledávek věřitelů a odměnu a hotové výdaje správce. Protože oddlužení bylo řádně splněno, vzal soud jeho splnění na Vědomí. Odměnu správce stanovil podle ust. $ 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška) ve výši 750 Kč měsíčně + daň z přidané hodnoty za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře a náhradu hotových výdajů správce stanovil podle ust. $ 7 odst. 4 vyhlášky ve Výši 150 Kč měsíčně + daň z přidané hodnoty za téže období. V podrobnostech odkázal na usnesení ze dne

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

1 V orn gou; mno

6. 8. 2013 (č. d. B ó) a konstatoval, že odměna i náhrada hotových výdajů byla dlužníci správci zcela uhrazena prostřednictvím jednotlivých měsíčních splátek. Odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek podle ust. Š 38 odst. 1 insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 (za 8 přihlášek pohledávek ve Výši 2.420 Kč) správci nepřiznal, neboť přezkumné jednání se konalo dne 10. 1. 2013, proto tato odměna správci s ohledem na článek II. přechodných ustanovení zákona č. 64/2017 Sb. nenáleží. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro osvobození dlužnice od placení pohledávek, rozhodl podle ust. Š 414 insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, a to výslovně proti bodu II. výroku, jímž mu byla stanovena odměna a náhrada hotových výdajů, se správce včas odvolal a požadoval, aby jej odvolací soud změnil tak, že mu vedle odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 65.340 Kč a ve výši 1.844 Kč určí i odměnu podle ust. Š 38 odst. 1 insolvenčního zákona ve výši 2.420 Kč včetně daně z přidané hodnoty s tím, že tyto částky mu byly uhrazeny v průběhu oddlužení. V odvolání uvedl, že ve zprávě o splnění oddlužení ze dne 17. 1. 2018 uplatnil nárok na odměnu ve výši 2.420 Kč podle ust. Š 38 odst. 1 insolvenčního zákona, přičemž tato odměna mu nebyla soudem prvního stupně přiznána. Namítal, že se podle přechodných ustanovení znění insolvenčního zákona účinné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány (nepravá retroaktivita), a tudíž V insolvenčních řízeních realizovaných formou oddlužení, u nichž byl úpadek prohlášen před 30. 6. 2017 a která jsou skončena splněním oddlužení podle ust. Š 413 insolvenčního zákona nebo zastavením řízení podle ust. Š 405 odst. 3 téhož zákona po 1. 7. 2017 by měla insolvenčnímu správci náležet odměna z přezkumu přihlášek pohledávek podle ust. Š 38 odst. 1 insolvenčního zákona. S ohledem na to, že i v oddlužení, u nichž byl úpadek prohlášen před 30. 6. 2017, platí novelizovaná ustanovení insolvenčního zákona účinná po 1. 7. 2017 (např. zastavení řízení podle ust. Š 405 odst. 3 insolvenčního zákona), není důvod, aby pro tato řízení současně neplatilo ust. Š 38 odst. 1 insolvenčního zákona o odměně za přezkum přihlášek. Měl tedy za to, že mu tato odměna de lege náleží.

Vrchní soud V Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. Š 38 odst. 1 insolvenčního zákona má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. V případě oddlužení činí Výše odměny z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek 25 % výše stanovené prováděcím právním předpisem pro odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek V konkursu. Je-wli insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle ust. Š 38 odst. 4 insolvenčního zákona může insolvenční soud v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně.

Podle přechodných ustanovení článku II bodu 1. zákona č. 64/2017 Sb. se insolvenční zákon ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí. účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které V insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

V prvé řadě považoval odvolací soud za vhodné uvést, že změna ust. Š 38 odst. 1 insolvenčního zákona, jež zavádí nárok insolvenčního správce na odměnu za přezkum přihlášek pohledávek

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

10.

11.

__ _. . _ iv.-' Ill-IVA

' i VsiŠH 280/2018 voddlužení, nebyla nijak reřlektována ve vyhlášce č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, a tudíž nezavedla speciální přechodné ustanovení (jako tomu bylo u novely vyhlášky č. 398/2013 Sb. účinné od 1. 1. 2014), a pro posouzení otázky, ve kterých insolvenčních řízeních zahájených před účinností novely se uplatní nárok správce na odměnu za přezkum přihlášek v oddlužení je tak k dispozici toliko obecné přechodné ustanovení obsažené V článku II. bodu 1. novely. Vněm ani vdůvodové zprávě sice není uvedeno, že by přiznání odměny z počtu přezkoumaných přihlášek V oddlužení souviselo s odlišným režimem jejich přezkumu oproti předchozí úpravě, jiné vysvětlení se však nenabízí.

Na rozdíl od správce je odvolací soud toho názoru, že se novelizovaná právní úprava uplatní v dříve zahájených insolvenčních řízeních toliko vpřípadě, že o úpadku dlužníka a povolení oddlužení bylo rozhodnuto po účinnosti novely insolvenčního zákona. Je tomu tak zejména ztoho důvodu, že by správcem předložená varianta (podle níž se nárok na odměnu uplatní zpětně ve všech běžících insolvenčních řízeních) měnila vprůběhu oddlužení podstatným způsobem stanovená pravidla, nebot, dodatečně založený nárok správce na odměnu by zkrátil míru uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů dlužníka oproti tomu, s čím od povolení, resp. schválení oddlužení právem počítali, a změnila by požadavky na schopnost dlužníka dosáhnout uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů alespoň v rozsahu 30 % hodnoty jejich pohledávek. Uplatní se tak zásada, že podle nové právní úpravy lze postupovat toliko za předpokladu, že tomu nebrání dříve nabytá práva účastníků řízení, a tudíž ji nelze aplikovat tam, kde tím byla odňata účastníkům práva zaručená dřívější právní úpravou.

Vdaném případě rozhodl soud prvního stupně o úpadku dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením dne 16. 11. 2012, tj. před nabytím účinnosti novelizovaného znění ust. Š 38 insolvenčního zákona. Dlužno přitom poznamenat, že přihlášené pohledávky byly v daném případě přezkoumány na přezkumném jednání, jež se konalo dne 10. 1. 2013, jak nařídil soud prvního stupně V usnesení ze dne 16. 11. 2012 (č. d. A 12) v souladu s insolvenčním zákonem ve znění účinném do 30. 6. 2017. Odvolací soud je proto toho názoru, že s ohledem na Výše uvedené závěry v tomto insolvenčním řízení odměna za přezkum přihlášek pohledávek v oddlužení správci nepřísluší. Soudu prvního stupně, jenž za popsaného stavu správci odměnu za přezkum přihlášek nepřiznal, tak nelze vytknout žádné pochybení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání správce důvodným a podle ust. Š 219 občanského soudního řádu napadené usnesení V bodě ll. výroku jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Praha 2. března 2018

.v, i a Ě Říš f ? ! '$? 5 % ' ? JUDr. Jiří Kareta V. r. i tz; iš , . V ; i m:: Viv- j.š. Q ; ; predseda senatu \: % _ ;;,



/

,? Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Wasákováy/

;, /i !