1 VSPH 277/2012-A-94
MSPH 79 INS 7499/2011 1 VSPH 277/2012-A-94

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka Karla anonymizovano , anonymizovano , bytem Nad Tejnkou 2403/13, Praha 6, zastoupeného JUDr. Tomášem Leuchterem, advokátem se sídlem Na Poříčí 1079/3a, Praha 1, zahájeném na návrh navrhovatelů: a) Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem U Třešňovky 255/17, Praha 8, zastoupeného JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem Jankovcova 1518/2, Praha 7, b) CUBICK CZECH, a.s., IČO 28213246, sídlem V Celnici 1031/4, Praha 1, c) Ticiana, s.r.o., sídlem Pláničkova 442/1, Praha 6, IČO 28998545, zastoupeného Mgr. Radkou Šimkovou, advokátkou se sídlem Břehová 8, Praha 1, d) Mgr. Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Na Petřinách 1771/39, Praha 6, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 79 INS 7499/2011-A-85 ze dne 1.února 2012,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 79 INS 7499/2011-A-85 ze dne 1.února 2012 se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze pod bodem I. výroku zjistil úpadek Karla anonymizovano (dále jen dlužník), pod bodem II. výroku ustanovil insolvenčním správcem Mgr. Roberta Hynka, sídlem Vodičkova 30, Praha 1, pod bodem III. výroku prohlásil konkurs na majetek dlužníka, pod bodem IV. výroku konstatoval, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, pod body V., VII. výroku vyzval věřitele k přihlášení pohledávek za dlužníkem a ke sdělení zajišťovacích práv, jež uplatňují na věcech, právech, pohledávkách a jiných majetkových hodnotách dlužníka, pod bodem VI. výroku vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci, pod body VIII., IX. výroku nařídil konání přezkumného jednání na den 20.4.2012, po jehož skončení se bude konat schůze věřitelů, pod bodem X. výroku uložil insolvenčnímu správci povinnost předložit soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek, pod bodem XI. výroku konstatoval, že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku, pod bodem XII. výroku řízení ve vztahu k navrhovateli d) zastavil a pod bodem XIII. výroku uložil navrhovatelům c) a d) povinnost zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že:

Navrhovatel a) se svým insolvenčním návrhem domáhal rozhodnutí o úpadku dlužníka a tvrdil, že má za dlužníkem splatnou pohledávku ve výši 15.000.000,-Kč, jež vznikla ze smlouvy o půjčce, kterou s dlužníkem dne 7.11.2008 uzavřel věřitel David Senger, jenž tuto pohledávku postoupil smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10.9.2009 společnosti BALLANGEN, SE, a tato společnost ji posléze smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 23.11.2009 postoupila navrhovateli a). Dále tento navrhovatel tvrdil, že má za dlužníkem splatnou vykonatelnou pohledávku ve výši 240.000,-Kč z titulu přiznaných nákladů řízení v soudním řízení vedeném u Městského soudu v Praze.

Navrhovatel b) tvrdil, že má za dlužníkem splatnou a vykonatelnou pohledávku ve výši 150.000.000,-Kč z titulu pohledávky vzniklé z ručení dlužníka za závazek společnosti TWIN EYE, a.s., který vznikl citované společnosti v důsledku neuhrazení smluvní pokuty, kterou tato společnost byla povinna zaplatit v důsledku porušení ustanovení článku 6.2. smlouvy o společném záměru ze dne 27.11.2008, uzavřené mezi BALLANGEN, SE a společností TWIN EYE, a.s. (dále jen smlouva o společném záměru). Dle tohoto navrhovatele je pohledávka v této výši vykonatelná od 19.4.2011, neboť byla společnosti BALLANGEN, SE přiznána rozhodčím nálezem rozhodce JUDr. Luďka Lisseho, Ph.D., LL.M. ze dne 13.4.2011, č.j. Rp 74/2010-12, který nabyl právní moci dne 15.4.2011 (dále jen rozhodčí nález). Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 4.6.2010 postoupena navrhovateli b).

Navrhovatel c) tvrdil, že má za dlužníkem čtyři splatné pohledávky v celkové výši 15.861.634,-Kč. Pohledávka ve výši 5.431.650,-Kč (resp. 210.000,-EUR) vznikla ze smlouvy o půjčce, kterou uzavřel BALLANGEN, SE s dlužníkem dne 21.4.2009. Uvedenou pohledávku BALLANGEN, SE smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.1.2010 postoupil navrhovateli c). Pohledávka ve výši 10.000.000,-Kč vznikla ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 11.12.2008 mezi dlužníkem a věřitelem Davidem Sengerem. Uvedenou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10.9.2009 David Senger postoupil BALLANGEN, SE, který následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 13.1.2010 ve znění dodatku č. 1 postoupil tuto pohledávku navrhovateli c). Pohledávka ve výši 205.460,-Kč má svědčit navrhovateli c) z titulu neuhrazených nákladů řízení, které mu byly přiznány pravomocnými rozhodnutími exekučního a odvolacího soudu v rámci řízení o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva (k vymožení pohledávky 10.000.000,-Kč). Pohledávka ve výši 224.524,-Kč má svědčit navrhovateli c) z titulu neuhrazených nákladů řízení, které mu byly přiznány pravomocnými rozhodnutími exekučního a odvolacího soudu v rámci řízení o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva (k vymožení pohledávky 210.000,-EUR).

Vůči navrhovateli d) bylo v době rozhodování odvolacího soudu řízení pravomocně zastaveno.

Dlužník s návrhem na zahájení insolvenčního řízení nesouhlasil. Zejména tvrdil, že navrhovatelé nemají pro podání insolvenčního návrhu aktivní věcnou legitimaci a dlužník není v úpadku.

K insolvenčnímu návrhu navrhovatele a) zejména uváděl, že jeho údajná pohledávka ve výši 15.000.000,-Kč zanikla, a to v důsledku dohody o narovnání uzavřené dne 25.2.2010 mezi dlužníkem a Davidem Sengerem, na základě níž byl původní závazek dlužníka (ze smlouvy o půjčce) nahrazen novým alternativním závazkem, jehož předmětem byl buď závazek dlužníka zaplatit do 25.5.2010 věřiteli Davidu Sengerovi částku 25.000.000,-Kč, nebo měl dlužník tomuto věřiteli vydat z úschovy 51 % akcií společnosti TWIN EYE, a.s. Závazek dlužníka byl rovněž zajištěn zajišťovacím převodem obchodního podílu ve společnosti RE 100 D, s.r.o. Takto nově vzniklý závazek dlužníka poté zanikl splněním, neboť David Senger získal 51 % akcií společnosti TWIN EYE, a.s. a rovněž 51% obchodní podíl ve společnosti RE 100 D, s.r.o. Kromě toho dle dlužníka je smlouva o postoupení pohledávky uzavřená dne 10.9.2009 mezi postupitelem Davidem Sengerem a postupníkem BALLANGEN, SE absolutně neplatná, a to pro rozpor s § 196a obchodního zákoníku, přičemž neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 10.9.2009 byla určena rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 39 Cm 189/2010-25 ze dne 19.4.2011.

K insolvenčnímu návrhu navrhovatele b) dlužník uváděl, že rozhodčí nález je neplatný, protože rozhodčí doložka byla sjednána pouze mezi účastníky smlouvy o společném záměru. Dále namítl, že rozhodčí doložka je neplatná pro obcházení zákona, neboť odkazuje na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem. Konečně spatřoval neplatnost rozhodčího nálezu v tom, že rozhodčí doložka byla účastníky zrušena současně se smlouvou o společném záměru v dohodě o zrušení této smlouvy ze dne 2.12.2008. Dlužník současně uvedl, že se aktuálně v soudním řízení domáhá žalobou určení neplatnosti rozhodčího nálezu. Dlužník dále tvrdil, že tomuto navrhovateli nemohlo vzniknout právo na zaplacení smluvní pokuty dlužníkem, neboť nedošlo k porušení čl. 6. 2. této smlouvy. Poukázal na to, že smluvní strany v dohodě o zrušení smlouvy deklarovaly, že vůči sobě nemají žádných závazků, a rovněž k porušení smlouvy mělo dojít jednáním dlužníka, který nebyl účastníkem smlouvy o společném záměru, kdy dlužník jako budoucí prodávající uzavřel smlouvu o převodu 50 % akcií společnosti TWIN EYE, a.s. s budoucím kupujícím společností SLUG Invest, a.s. Dle názoru dlužníka nemohlo pouhým převodem akcií dojít k porušení smlouvy o společném záměru. Dlužník dále namítl, že mu bylo oznámeno postoupení pohledávky, kterou měla BALLANGEN, SE vůči svému dlužníku TWIN EYE, a.s. společnosti E & W Ltd. a současně zaslána kopie smlouvy o postoupení pohledávky, která změnu v osobě věřitele pohledávky potvrzuje. Z toho dovozoval další důvod pro nedostatek aktivní legitimace tohoto navrhovatele.

K insolvenčnímu návrhu navrhovatele c) dlužník uváděl, že podle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1.12.2011, sp.zn. 20 Co 404/2011 došlo k zastavení dříve nařízené exekuce k jejímu vymožení pod sp.zn. 38 EXE 1297/2010 vedené k upokojení jeho pohledávky ve výši 10.000.000,-Kč. Citovaná pohledávka navíc podle dlužníka již dříve zanikla na základě dohody o narovnání uzavřené dne 25.2.2010 mezi dlužníkem s Davidem Sengerem. K tvrzené pohledávce ve výši 210.000,-EUR namítl, že tato zanikla započtením vůči pohledávce za společností BALLANGEN, SE, a to dne 9.6.2010. K započtení byl dlužník oprávněn, neboť postoupení pohledávky na navrhovatele c) mu nebylo před započtením oznámeno. Zpochybnil také oprávněnost doložení pohledávek přiznaných navrhovateli c) v souvisejících exekučních řízeních s odkazem na § 524 občanského zákoníku a poukazem na to, že jde o příslušenství pohledávek, které navrhovateli c) nesvědčí. Dlužník argumentoval rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 39 Cm 189/2010-25, podle něhož na navrhovatele c) nikdy nepřešla pohledávka ve výši 10.000.000,-Kč, a tvrdil, že tento navrhovatel nemůže uplatňovat ani příslušenství (náklady řízení) této pohledávky.

Soud prvního stupně dospěl po projednání věci k závěru, že navrhovatel b) doložil svoji pohledávku pravomocným rozhodčím nálezem, který nabyl právní moci dne 15.4.2011, jímž byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit navrhovateli b) částku 150.000.000,-Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, který má účinky pravomocného soudního rozhodnutí, jímž jsou vázáni účastníci řízení (insolvenční navrhovatelé a dlužník) a ve stejném rozsahu také všechny orgány včetně insolvenčního soudu. Konstatoval, že pravomocný rozhodčí nález je způsobilý doložit splatnou pohledávku insolvenčního navrhovatele. Rovněž hodnotil jako doloženou pohledávku navrhovatele c) ve výši 224.524,-Kč z titulu neuhrazených nákladů řízení, které vyplývají z pravomocného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 č.j. 34 E 73/2010-46 ze dne 12.7.2010, jenž ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č.j. 16 Co 350/2010 ze dne 14.12.2010 nabyl právní moci a je vykonatelný od 2.2.2011. Za této situace soud prvního stupně shledal důvody pro zjištění úpadku dlužníka, neboť má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, které jsou v případě navrhovatelů b), c) splatné po dobu delší 30 dnů. Nachází se tedy v úpadku z důvodu platební neschopnosti. Navíc nepředložil ani přes výzvu soudu řádný soupis svého majetku, když z předloženého seznamu majetku se dlužník při specifikaci svých aktiv omezil pouze na označení tří nemovitostí a peněžní pohledávky ve výši 70.000,-Kč, kterou má mít údajně vůči navrhovateli a), aniž by dále bez bližšího vysvětlení jakkoli označil vlastnictví movitých věcí a výši peněžních prostředků, kterými dlužník disponuje na účtech či v hotovosti, či vlastnictví majetkových podílů, vyplývající z jeho účastí jako společníka ve společnostech RE 100 D, s.r.o., IČO 27189481 a AUTO FLORA, s.r.o., IČO 25733222.

Proti výše uvedenému usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že insolvenční návrhy zamítne a dlužníkovi přizná náhradu nákladů řízení. Soudu prvního stupně zejména vytýkal, že se nevypořádal se všemi jeho tvrzeními a nehodnotil patřičně všechny jím označené důkazy. Poukazoval na skutečnost, že rozhodčí nález, jímž byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit navrhovateli b) částku 150.000.000,-Kč s příslušenstvím, je nicotným právním aktem, neboť rozhodčí doložka, z níž měla vyplývat pravomoc rozhodce projednat spor mezi stranami, byla sjednána neplatně. Dle dlužníka jej ani uvedená rozhodčí doložka jako ručitele (jenž učinil samostatné ručitelské prohlášení mimo text smlouvy) nezavazuje. Kromě toho tvrdil, že smlouvu o společném záměru neporušil, pohledávka ze smluvní pokuty vůči dlužníku nikdy nevznikla a navíc v současné době není zřejmé, kdo je jejím majitelem, když došlo k jejímu opakovanému postoupení mezi vzájemně propojenými subjekty. Dlužník nesouhlasil ani se závěrem soudu o tom, že navrhovatel c) doložil svoji splatnou pohledávku za dlužníkem, která měla spočívat v dlužné náhradě nákladů řízení ve výši 224.524,-Kč. Argumentoval tím, že pohledávky z nákladů řízení tvoří příslušenství hlavního závazku, pohledávky ve výši 10.000.000,-Kč, kterou dlužník splnil již dne 25.2.2010 a pohledávky ve výši 210.000,-EUR, která byla splněna dne 9.6.2010. Splnění těchto závazků dlužníkem bylo zjištěno dle jeho názoru v rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. 39 Cm 189/2010-25. Dlužník dále tvrdil, že jím předložený seznam majetku odpovídal skutečnosti v době, kdy jej soudu předkládal, neboť nevlastnil jiný majetek, neboť jeho účast ve společnostech RE 100 D, s.r.o., IČO 27189481, a AUTO FLORA, s.r.o., IČO 25733222, byla ukončena nařízením exekuce postižením jeho obchodního podílu. Tato skutečnost pouze nebyla zaznamenána v obchodním rejstříku.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 105 insolvenčního zákona podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku.

Podle ust. § 136 odst. 1 insolvenčního zákona vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Z výše citovaných ustanovení vyplývá, že předmětem insolvenčního řízení, jež se zahajuje insolvenčním návrhem, je rozhodnutí o úpadku (či hrozícím úpadku dlužníka). V případě insolvenčního návrhu podaného věřitelem je pak osvědčení jeho splatné pohledávky za dlužníkem především průkazem jeho legitimace požadovat, aby insolvenční soud tvrzený úpadek dlužníka zkoumal (aktivní legitimace).

Jak plyne z toho, co uvedeno výše, postavil soud prvního stupně závěr o zjištění úpadku dlužníka ve formě insolvence na tom, že navrhovatelé b) a c) doložili, že vůči dlužníkovi mají splatné peněžité pohledávky, a protože se jedná v jejich případě o pohledávky více věřitelů déle než 30 dnů po splatnosti, je naplněna zákonná domněnka platební neschopnosti dlužníka.

Soud prvního stupně nehodnotil platnost sjednané rozhodčí doložky v uvedené smlouvě o společném záměru a vycházel pouze z názoru, že rozhodčí nález, jímž navrhovatel b) dokládal svůj nárok, má účinky pravomocného soudního rozhodnutí, jímž jsou vázáni účastníci řízení i insolvenční soud.

Z čl. VII. smlouvy o společném záměru uzavřené mezi TWIN EYE, a.s. a BALLANGEN, SE vyplývá znění rozhodčí doložky, podle něhož není sjednána konkrétní osoba rozhodce příslušného pro rozhodování sporů plynoucích z této smlouvy, nýbrž z ní vyplývá pouhý odkaz na jmenování rozhodce v souladu s Jednacím řádem, Poplatkovým řádem a dalšími pravidly rozhodců zapsaných v seznamu rozhodců Rozhodčího soudu České republiky . Jak vyplývá z aktuální judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ve věci 23 Cdo 4743/2010 ze dne 23.3.2011 a ve věci 23 Cdo 4112/2009 ze dne 23.2.2011 zveřejněná na internetových stránkách Nejvyššího soudu nebo např. na stránkách Profipravo.cz/Procesní shrnutí 24.3.2011) i Vrchního soudu v Praze (srov. rozhodnutí ve věci 12 Cmo 496/2008 ze dne 28.5.2008 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. R 45/2010), je náležitostí rozhodčí doložky jednoznačné určení rozhodce ad hoc, popř. způsob jeho určení dle ust. § 7 zákona o rozhodčím řízení. Odkaz na právnickou osobu, která není stálým rozhodčím soudem, a na její řády a sazebníky při způsobu určení osoby rozhodce, je v rozporu se zákonem a způsobuje neplatnost celé rozhodčí doložky.

V případě pohledávky navrhovatele c) ve výši 224.524,-Kč vyplývající z neuhrazených nákladů řízení, které mu byly přiznány pravomocnými rozhodnutími exekučního a odvolacího soudu v rámci řízení o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva (k vymožení pohledávky 210.000,-EUR) lze souhlasit se soudem prvního stupně, že tato pohledávka je s ohledem na existenci vykonatelného rozhodnutí soudu pro účely insolvenčního řízení osvědčena. V případě, že došlo ke zrušení exekučního titulu, jehož vymáháním tyto soudem přiznané náklady řízení měly vzniknout, musí odstranění účinků tohoto usnesení dosáhnout dlužník v rámci řízení o zastavení výkonu rozhodnutí dle ust. § 268 odst. 1 občanského soudního řádu.

Dlužníku je však třeba přisvědčit v tom, že se soud prvního stupně nevypořádal se všemi tvrzeními, na kterých spočívala jeho obrana, neboť v řízení před soudem prvního stupně tvrdil nicotnost rozhodčí doložky sjednané ve smlouvě o společném záměru, na jejímž základě byl vydán rozhodčí nález JUDr. Luďka Lisseho, Ph.D., LL.M. ze dne 13.4.2011. Současně s touto námitkou směřující k vykonatelnosti pohledávky navrhovatele b) prokazoval a uplatňoval dlužník i námitku věcného charakteru, že ze smlouvy o společném záměru mu samotná povinnost hradit smluvní pokutu nevznikla, jíž se soud prvního stupně rovněž (s ohledem na závěr o závaznosti rozhodčího nálezu) nezabýval. Ve své další úvaze o splnění zákonných důvodů úpadku na straně dlužníka soud vycházel ze zjištění, že navrhovatel b) i navrhovatel c) mají za dlužníkem splatné pohledávky. Závazky dlužníka vůči dalším přihlášeným věřitelům z tohoto důvodu neposuzoval ani nehodnotil.

Rozhodnutí soudu prvního stupně tak stojí na předpokladu existence závazku dlužníka vůči navrhovateli b), jehož důvodnost nebyla dle názoru odvolacího soudu náležitě posouzena, když se soud nevypořádal se všemi skutečnostmi, které dlužník tvrdil na svoji obranu a nehodnotil všechny důkazy, které k tomuto tvrzení byly provedeny.

Soud taktéž neposoudil všechny skutečnosti významné pro závěr, zda je dána aktivní legitimace navrhovatele b) k podání insolvenčního návrhu. V projednávané věci má tento nesprávný postup za následek i zpochybnění dalšího závěru soudu prvního stupně o zjištění úpadku dlužníka. Zákonným předpokladem úpadku je dle ust. § 3 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona i mnohost věřitelů dlužníka. Protože soud prvního stupně mnohost věřitelů dovozoval pouze z přihlášek podaných navrhovatelem b) a c), pak by v případě, že navrhovatel b) neprokáže existenci své splatné pohledávky za dlužníkem, nebyl splněn ani tento zákonný důvod pro úpadek dlužníka.

Rozhodnutí soudu prvního stupně je pro absenci posouzení všech tvrzení dlužníka a hodnocení k nim provedených důkazů nepřezkoumatelné a jeví se z tohoto důvodu jako předčasné.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud k závěru, že se soud prvního stupně nevypořádal se všemi tvrzeními a provedenými důkazy a jsou dány zákonné důvody pro zrušení jeho rozhodnutí dle ust. § 219a odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu. Proto postupoval dle ust. § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Na soudu prvního stupně bude, aby se v další fázi řízení zabýval všemi tvrzeními dlužníka k nedůvodnosti pohledávek navrhovatele b) a c) a zejména posoudil, zda navrhující věřitel b) doložil svoji splatnou pohledávku (tedy zhodnotil otázku nicotnosti rozhodčího nálezu). Dojde-li k závěru o tom, že pohledávka navrhovatele b) není vykonatelná, bude zkoumat důvodnost přihlášené pohledávky tohoto navrhovatele ze smluvní pokuty (v mezích důkazních možností insolvenčního řízení) a poučí jej o jeho povinnosti tvrdit a prokazovat všechny rozhodné skutečnosti s ohledem na jeho břemeno tvrzení i břemeno důkazní v tomto návrhovém řízení. V případě, že pohledávku navrhovatele b) neshledá důvodnou, bude třeba opětovně posoudit, zda jsou dány zákonné důvody úpadku dlužníka, a to s přihlédnutím k existenci dalších přihlášených pohledávek insolvenčních věřitelů a k možnostem dlužníka jejich pohledávky uspokojit (v intencích usnesení Nejvyššího soudu ve věci projednávané pod sp.zn. MSPH 88 INS 7327/2009, 29 NSČR 38/2010).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 30.března 2012 JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová