1 VSPH 274/2011-A-21
MSPH 91 INS 7712/2010 1 VSPH 274/2011-A-21

Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka SEAGLE AIR CZECHIA, s.r.o., IČ 28913931, se sídlem Praha 5-Smíchov, Mozartova 928/12, zahájené na návrh navrhovatelů a) Petera anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 6-Dejvice, Bachmačské nám. 6/334, b) Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Domousice 79, o odvolání navrhovatelů a), b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. února 2011, č.j. MSPH 91 INS 7712/2010-A-16,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. února 2011, č.j. MSPH 91 INS 7712/2010-A-16, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze odmítl insolvenční návrh věřitelů a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se navrhovatel a) Peter Nagy návrhem ze dne 9.7.2010 domáhal vydání rozhodnutí o úpadku SEAGLE AIR CZECHIA, s.r.o. (dále jen dlužník) a že se dne 13.7.2010 k jeho insolvenčnímu návrhu připojil navrhovatel b) Vladimír Hůlka.

Navrhovatel a) v návrhu uvedl, že byl zaměstnancem dlužníka od 1.9.2009 do 26.2.2010, že mu dlužník vyplatil mzdu jen za měsíc září 2009, takže má za ním ke dni výpovědi splatné pohledávky v celkové výši 263.958,-Kč plus úroky z prodlení, a že dlužník má splatné závazky též vůči dalším zaměstnancům.

Navrhovatel b) v návrhu uvedl, že dne 1.9.2009 uzavřel s dlužníkem pracovní smlouvu na dobu určitou do 31.12.2009, že mu dlužník vyplatil mzdu pouze za měsíc září 2009 a že má za dlužníkem splatné pohledávky v celkové výši 83.272,-Kč plus úroky z prodlení.

Soud I. stupně shledal, že předložené přílohy dostatečně neosvědčovaly pohledávky navrhovatelů a), b), proto usnesením ze dne 18.10.2010 (A-9) vyzval navrhovatele a), b) k doplnění příloh a současně k podrobnému popisu rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka.

Ačkoliv navrhovatelé a), b) na výzvu soudu reagovali podáním ze dne 28.10.2010 a ze dne 17.1.2011, soud I. stupně shledal jejich návrhy i po doplnění nevyhovujícími. Pracovní smlouvy a mzdové výměry nepovažoval soud I. stupně za dostatečné listinné důkazy osvědčující pohledávky navrhovatelů, když na nich chyběl údaj, kdo za dlužníka jedná, podpis zaměstnavatele byl nečitelný, bez razítka či jiného označení firmy dlužníka a zejména bez označení osoby, která za dlužníka jednala. Konstatoval, že navrhovatel a) předložil jen anonymní přehled nevyplacených mezd za období 10/2009-2/2010 ze dne 29.3.2010, na němž je jako zaměstnavatel uvedena SEAGLE AIR CHARTER, s.r.o., když tento název firmy byl z obchodního rejstříku vymazán již dne 11.11.2009 a stejné označení zaměstnavatele bylo uvedeno na všech kopiích výplatních pásek. Pokud šlo o vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka, ze skutečnosti, že dlužník přestěhoval svoji kancelář do Ostravy, ani z předpokladu navrhovatelů a), b), že dlužník neuhradil též některé faktury dodavatelů, nebylo lze dle soudu I. stupně učinit ani předběžný závěr o dlužníkově úpadku.

Soud I. stupně uzavřel, že insolvenční návrh postrádal dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka, a jeho přílohy nebyly řádně doplněny tak, aby osvědčily existenci pohledávek navrhovatelů a), b) za dlužníkem. Proto postupoval podle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se navrhovatelé a), b) včas odvolali a požadovali, aby je odvolací soud změnil tak, že zjistí úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlásí konkurs. Vyjádřili názor, že jejich návrhy byly perfektní a k němu připojené přílohy úplné. Vysvětlovali, že na pracovních smlouvách nemusel být připojen otisk razítka dlužníka ani v nich nemusela být označena osoba jednající za dlužníka, že přehled nevyplacených mezd byl podepsán účetní společností dlužníka a byl dostačující i pro Úřad práce a že SEAGLE AIR CHARTER, s.r.o. bylo starší označení dlužníka ještě v době, kdy u něho pracovali. Připomněli, že se dlužník nevyjádřil k insolvenčnímu návrhu ani nepředložil seznam svého majetku a závazků, k čemuž ho soud I. stupně vyzval, že pluralita věřitelů dlužníka je dána jejich minimálním počtem dvou věřitelů a že na majetek jediného zakladatele a společníka dlužníka Seagle Air, a.s. byl ve Slovenské republice prohlášen konkurs. Z uvedených skutečností usuzovali na úpadek dlužníka.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 13 IZ činí asistent soudce insolvenčního soudu jednotlivé úkony insolvenčního řízení z pověření soudce insolvenčního soudu.

Odvolací soud z insolvenčního spisu zjistil, že v něm sice je založeno pověření pro asistentku soudkyně JUDr. Květu Kopečnou, jež napadené usnesení (stejně jako všechna ostatní usnesení) vydala, není však podepsáno soudkyní JUDr. Jitkou Šťastnou. Za zjištěného stavu trpí napadené usnesení zmatečnostní vadou v důsledku nesprávného obsazení soudu.

Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Na rozdíl od soudu I. stupně je odvolací soud toho názoru, že insolvenční návrhy navrhovatelů a), b) nepostrádají žádnou z obecných náležitostí soudního podání dle § 42 odst. 4 o.s.ř. ani ze zvláštních náležitostí insolvenčního návrhu dle § 103 odst. 1 a 2 IZ. Ostatně tentýž názor nutně sdílel též soud I. stupně (byť ve svém nesprávném obsazení, jak vysvětleno shora), když dříve vyzval dlužníka, aby se k insolvenčním návrhům vyjádřil a aby předložil seznamy svého majetku a závazků (A-7), na což dlužník nereagoval a čímž by bylo lze-pokud by řízení netrpělo zmatečnostní vadou-mít dlužníkovu platební neschopnost za osvědčenou (§ 3 odst. 2 písm. d) IZ). Těmto podáním proto nelze v zásadě vytknout, že by některé v nich uvedené údaje byly nedostatečné, když v nich navrhovatelé a), b) zřetelně uvedli, že mají vůči dlužníkovi splatné mzdové nároky, které dokládali pracovními smlouvami a výplatními páskami, a když na úpadek dlužníka usuzovali z toho, že jim je dlužník neuhradil a na jeho jediného společníka byl ve Slovenské republice prohlášen konkurs. Za popsaného stavu netrpí insolvenční návrhy žádnými vadami ve smyslu § 128 odst. 1 nebo 2 IZ, pro něž by bylo lze je odmítnout. Jinými slovy řečeno, insolvenční návrhy obsahovaly rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka a byly u nich připojeny též přílohy, k jejichž doplnění soud I. stupně navrhovatele a), b) vyzval.

Jinou věcí však je, že navrhovatelé a), b) zatím nepředložili přihlášky svých pohledávek (§ 105 IZ), což soud I. stupně zjevně přehlédl, když k doplnění o tyto povinné přílohy navrhovatele a), b) dosud nevyzval. Proto zatím nelze jejich insolvenční návrhy odmítnout podle § 128 odst. 2 IZ (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31.3.2008, sp. zn. KSUL 43 INS 384/2008, 1 VSPH 7/2008-A publikované pod zn. R 12/2009).

Pokud jde o závěr soudu I. stupně, že navrhovatelé a), b) předloženými listinami neosvědčili (správně mělo být nedoložili) splatné pohledávky za dlužníkem, konstatuje odvolací soud, že takovému závěru by přiléhal výrok o zamítnutí insolvenčního návrhu, a nikoliv jeho odmítnutí. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení [§ 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř.].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 31. března 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová