1 VSPH 269/2016-A-16
KSLB 87 INS 24181/2015 1 VSPH 269/2016-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužnice: Simona Kadlecová, nar. 19. září 1976, bytem Jablonec nad Nisou, Ještědská 2965/3, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 87 INS 24181/2015-A-10 ze dne 10. prosince 2015,

takto: Odvolání s e o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 8. 12. 2015 byl po vyslovení místní nepříslušnosti Krajským soudem v Hradci Králové-pobočkou v Pardubicích postoupen Krajskému soudu v Ústí nad Labem-pobočce v Liberci insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Soud dlužnici vytýkal, že v rozporu s § 103 odst. 2 IZ neuvedla žádné konkrétní údaje, které by osvědčovaly její úpadek, že v insolvenčním návrhu chyběly údaje o splatnosti závazků, vylíčení rozhodujících skutečností měl soud za nedostatečné, přičemž pro nedostatky nebylo možno v řízení pokračovat, a proto soud insolvenční návrh dlužnice podle § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že dodala seznamy závazků, uvedla, zda podnikala či měla zaměstnance, dodala seznamy majetku. Skutečná data splatnosti závazků neznala, protože díky své špatné platební morálce nemohla splácet a doby splatnosti závazků byly prodlužovány. Měla za to, že insolvenční návrh byl srozumitelný a úplný, že k insolvenčnímu návrhu byly doloženy veškeré požadované přílohy, že zastavila podstatnou část plateb jednotlivých závazků a měla za to, že insolvenční návrh neměl žádné vady bránící dalšímu projednání. Proto navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Dlužnice podané odvolání ani přes výzvu soudu I. stupně, aby je předložila řádně podepsané (usnesení ze dne 4. 1. 2016), podepsané nepředložila.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 42 odst. 1 o.s.ř. podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem. Písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem (odst. 2). V případě podání v elektronické podobě podepsaného uznávaným elektronickým podpisem nebo podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2 (odst. 3). Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě (odst. 4).

Podpisem ve smyslu § 42 odst. 4 o.s.ř. se rozumí vlastnoruční podpis účastníka řízení nebo jeho zástupce. Podpis je podstatnou náležitostí odvolání, jejíž nedostatek brání pokračování v řízení ve smyslu § 43 odst. 2 o.s.ř. Podpis patří mezi obecné náležitosti, které musí obsahovat každé podání adresované soudu.

Dlužnice ani k výzvě soudu I. stupně ze dne 4. 1. 2016, která jí byla doručena vhozením do domovní schránky, nepředložila odvolání se svým podpisem, odvolání zůstalo nepodepsáno a nešlo ani o odvolání podepsané zaručeným elektronickým podpisem.

Odvolací soud má za to, že v odvolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, a proto odvolání dle § 211 ve spojení s § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že dlužnice však přímo v insolvenčním návrhu neuvedla přesná data splatnosti závazků, což ostatně v odvolání připustila s tím, že přesná data splatnosti svých závazků s ohledem na prodlužování dat splatnosti již ani neznala. Určení výše a splatnosti pohledávek jednotlivých věřitelů jsou důležité, protože v souladu s § 3 IZ lze v insolvenčním řízení uplatnit toliko pohledávky po splatnosti déle než 30 dnů (§ 3 odst. 1 písm. b) IZ), a dále s institutem splatnosti pohledávek po dobu delší 3 měsíců nakládá ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) IZ jako s jedním z případů úpadku ve formě platební neschopnosti. Nedostatky povinnosti tvrzení ohledně závazků dlužnice nelze nahradit ani údaji ze seznamu závazků, protože ani v něm nebyla uvedena přesná data splatnosti závazků. Vady insolvenčního návrhu může navrhovatel odstranit, jen dokud soud I. stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 IZ, a proto i kdyby dlužnice učinila k odstranění těchto nedostatků v rámci odvolacího řízení doplnění návrhu, neměla by tato skutečnost z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádného významu.

Právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí, nicméně tato skutečnost nebrání dlužnici v tom, aby nový (řádný) návrh podala znovu.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné

V Praze dne 4. května 2016

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík