1 VSPH 262/2013-A-69
KSPH 41 INS 23876l2011 1 VSPH 262/2013-A-69

I

USNESENI

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeněm z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. lng. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenčním řízení dlužnice: Eva Piškaninová, nar. 8.6.1967, bytem Hořejany-Tochovice 42, Březnice, zast. Mgr. Ludkem Voigtem, advokátem se sídlem Bělohorská 185/163, Praha 6, zahájeněm na návrh věřitele: Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., IČO 60192852, sídlem Bělehradská 128/222, Praha 2, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 23876/2011-A-50 ze dne 5. února 2013, takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 23876l2011-A-50 ze dne 5. února2013 se potvrzuje.

Odůvodněnh

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením zjistil úpadek Evy Piškaninově (dále jen dlužnice) a vnavazujících výrocích zejměna rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužnice prohlášením nepatrněho konkursu na její majetek (bod ll. výroku), ustanovil insolvenčním správcem JUDr. Karla Miču (bod lll. výroku), a vdalších výrocích stanovil, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění vinsolvenčním rejstříku, a vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili svě pohledávky, aby tak učinili do 30 dnů od zveřejnění tohoto usnesení. Věřitele těž vyzval, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách dlužníka aosobám, kterě mají závazky vůči dlužníkovi, uložil, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníku, ale insolvenčnímu správci. V usnesení současně stanovil termín přezkumněho jednání, svolal schůzi věřitelů, uložil správci ve výroku uvedeně povinnosti a konstatoval, že jeho rozhodnutí budou publikována vinsolvenčním rejstříku.

V odůvodnění usnesení soud l. stupně zejměna uvedl, že návrh na zahájení insolvenčního řízení podal navrhovatel Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. (dále jen navrhovatel) dne 19.12.2011 a účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly dne 20.12.2011 v 10:50 hodin zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení. Ve svěm návrhu navrhovatel zejměna tvrdil, že uzavřel s dlužnicí a jejím manželem jako spoludlužníkem smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. 3146674151 ze dne 20.9.2007 podle smlouvy o stavebním spoření č. 3146674102, na základě kterě byl dlužnici poskytnut úvěr v částce 2.900.000,-Kč. Smlouva o úvěru byla zajištěna zástavní smlouvou k nemovitostem dlužnice a jejího manžela reg. č. 3146674151 ze dne 16.1.2008, právní účinky vkladu nastaly dne 21.1.2008. Z důvodu řádněho neplnění smluvních podmínek bylo dne 18.10.2010 od výše citovaně smlouvy navrhovatelem odstoupeno a úvěr byl ke dni 18.10.2011 zesplatněn. Pohledávka navrhovatele ke dni sepsání návrhu činila 2.927.449,25 Kč. Navrhovatel označil ve svěm návrhu jako další dva věřitele dlužníka ESSOX, s.r.o. a Pojištlovnu českě spořitelny, a.s.

Soud l. stupně vycházel ze skutkových zjištění, podle kterých má navrhovatel za dlužnicí pohledávku ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. 3146674151 ze dne 20.9.2007 na základě smlouvy o stavebním spoření č. 3146674102 ve výši 2.927.449,25 Kč splatnou ode dne 18.10.2010. Dále vycházel soud l. stupně ztoho, že za dlužnicí mají splatně pohledávky další věřitelě, konkrětně:

-Pojišťovna Českě spořitelny, a.s. pohledávku ve výši 18.036,-Kč (jistina 6.093,-Kč a úrok z prodlení 123,-Kč, náklady nalězacího řízení 11.820,-Kč) přiznanou elektronickým platebním rozkazem ze dne 24.2.2010, sp.zn. 111 EC 11/2010-7 a dle exekučního příkazu ze dne 1.9.2010, sp.zn. 129 EX 3856/10-10

-ESSOX, s.r.o. pohledávku ve výši 12.714,-Kč přiznanou pravomocným rozhodčím nálezem ze dne 7.12.2010, sp.zn. E/2010/03685 z titulu poskytnutěho úvěru dle smlouvy o úvěru č. 9700667317

-Josef Králíček pohledávku ve výši 56.997,-Kč (jistina 55.000,-Kč, úrok z prodlení 1.997,-Kč) z titulu smlouvy o půjčce uzavřeně s dlužnicí dne 24.8.2011, splatnou od 1.10.2011

-lng. Jozef Jančuš pohledávku ve výši 2.322.850,-Kč (jistina 1.600.000,-Kč, smluvní pokuta 722.850,-Kč) dle smlouvy o půjčce ze dne 16.12.2009 stím, že pohledávky těchto věřitelů byly zjištěny jako splatně děle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti.

Soud l. stupně dospěl kzávěru, že dlužnice je v úpadku, nebot, navrhovatel doložil svou pohledávku za dlužnicí splatnou děle než 30 dnů a současně byla zjištěna existence více věřitelů se splatnými pohledávkami za dlužnicí. Pohledávky navrhovatele i věřitelů jsou splatně děle než 90 dnů po lhůtě splatnosti, dlužnice tudíž není schopna v současně době svě závazky vůči věřitelům splnit (vlastní pouze nemovitost, která je předmětem zajištění pohledávky navrhovatele) a nachází se v úpadku z důvodu insolvence.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice vzákonně lhůtě odvolání, vněmž zejměna tvrdila, že její úpadek nebyl osvědčen a navrhovala zrušení napadeněho usnesení a vrácení věci k projednání zpět soudu l. stupně. Namítala, že po svěm návratu zvýkonu trestu neměla dostatek času na právní konzultace se svým ustanoveným právním zástupcem a soud l. stupně pochybil, pokud věc urychleně projednal a nedal tak dlužnici dostatečný čas na přípravu svě procesní obrany.

Navrhovatel ve svěm vyjádření při jednání před odvolacím soudem souhlasil se závěry napadeněho rozhodnutí soudu l. stupně a navrhoval jeho potvrzení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení Krajskěho soudu v Praze v části napadeně odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:



Podle § 136 odst. 1 IZ vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

S ohledem na skutečnost, že odvolatelka rozhodnutí soudu l. stupně napadala především z důvodů procesních pochybení, posoudil odvolací soud nejprve otázku, zda soud l. stupně při rozhodování o úpadku dlužnice postupoval vsouladu se zákonem.

Z insolvenčního rejstříku a insolvenčního spisu vyplývá, že vyhláška ozahájení insolvenčního řízení byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 20.12.2011. Usnesením ze dne 30.12.2011 byla dlužnice vyzvána soudem kvyjádření k podaněmu insolvenčnímu návrhu a kpředložení seznamu majetku a závazků. Na žádost dlužnice jí byla lhůta k vyjádření prodloužena usnesením ze dne 7.2.2012 do 20.2.2012 a s ohledem na další žádosti dlužnice o prodloužení lhůty kvyjádření bylo jednání o úpadku dlužnice nařízeno až dne 20.7.2012 na den 24.8.2012. Toto jednání bylo odročeno na žádost dlužnice nejprve na den 16.1.2013 a následně na den 1.2.2013, když byl dlužnici mezitím ustanoven soudem usnesením ze dne 20.8.2012 právní zástupce Mgr. Luděk Voigt. Poslední žádosti dlužnice o odročení jednání došlě dne 30.1.2013 (z důvodu zajišťování finančních prostředků na úhradu dluhů) již soud nevyhověl a po jednání dne 1.2.2013, jehož se dlužnice účastnila, usnesením ze dne 5.2.2013 rozhodl o jejím úpadku.

Z uvedeněho vyplývá, že soud o úpadku dlužnice rozhodoval po jednání, když dlužnice měla díky prodloužení lhůty kvyjádření soudem a jeho následněmu shovívavěmu postupu přibližně rok času na přípravu svě procesní obrany a uspořádání svých poměrů. Možnosti právní obrany dlužnice byly navíc zajištěny tím, že byl dlužnici k ochraně jejích zájmů ustanoven soudem právní zástupce. Odvolací soud proto neshledal v procesním postupu soudu l. stupně žádně pochybení a námitky dlužnice, kterými poukazovala na nepřiměřeně krátkou dobu, kterou měla pro svou přípravu na jednání a na zajištění procesní obrany, neshledal s ohledem na shora popsaný průběh řízení důvodnými.

Za těchto okolností se odvolací soud zabýval meritem věci a posoudil, zda závěr soudu l. stupně o úpadku dlužnice je správný.

Dlužník je podle § 3 odst. 1 a 3 IZ v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžitě závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeněho plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž kvydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je bud, insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytně.

K neschopnosti dlužníka plnit svě závazky stanoví § 3 odst. 2 IZ vyvratitelnou domněnku, že se má za to, že dlužník není schopen plnit svě peněžitě závazky, jestliže a) zastavil platby podstatně části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možně dosáhnout uspokojení některě ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedeně v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Koncepce vyvratitelně domněnky neschopnosti dlužníka plnit svě závazky v citovaněm ustanovení insolvenčního zákona má ten důsledek, že splňuje-li dlužník některou ze zákonných definic těto domněnky, musí to být on, kdo prokazuje opak, tedy že svě závazky je schopen plnit.

Neplní-li tedy dlužník svě splatně závazky po dobu delší 90 dnů a nepodařilo-li se věřiteli pohledávku vymoci exekučně, musí dlužník nabídnout takově skutečnosti, kterými svou schopnost svě splatně závazky plnit doloží.

Jak vyplývá ze shora uvedeněho, úpadek dlužnice zjistil soud l. stupně ve formě platební neschopnosti. Vycházel přitom ze skutkověho zjištění, že dlužnice má vůči navrhovateli závazky ve výši nejměně 2,7 mil. Kč splatně děle než 90 dnů. Dále vycházel ze zjištění, že dlužnice má více věřitelů s pohledávkami více než 30 dnů po splatnosti a tyto svě závazky není dlužnice schopna plnit, neboť sice má majetek sestávající se z nemovitostí ve společněm jmění manželů, ale tímto majetkem jsou zajištěny pohledávky navrhovatele a dlužnice nemá prostředky, kterě by jí umožňovaly splatně závazky věřitelů označených navrhovatelem v přiměřeně době uhradit.

Odvolací soud se seznámil s obsahem insolvenčního spisu a doplnil dokazování zejměna protokolem o přezkumu pohledávek ze dne 27.3.2013, seznamem pohledávek dlužnice a seznamem jejího majetku, který sestavil insolvenční správce. Z těchto listin, jakož i z obsahu spisu se podává, že dlužnice má se svým manželem Františkem Piškaninou ve společněm jmění manželů nemovitosti, stavbu č.p. 42 s pozemky v katastrálním území Hořejany, obec Tochovice, jež byly pro účely exekučního řízení oceněny exekutorem JUDr. J. Sedláškem kdatu 13.9.2011 na 2.700.000,-Kč. Dlužnice je dále evidována jako vlastník osobních automobilů Skoda Octavia a Peugeot 407 a má obchodní podíl 50% ve společnosti LLP overseas, s.r.o. se splaceným vkladem dlužnice ve výši 50.000,-Kč. Jiný majetek dlužnice, zejměna hotovost nebo dostupně finanční prostředky v majetku dlužnice zjištěny nebyly.

Dále bylo zjištěno, že pohledávka navrhovatele, jejíž výše činí 3.330.723,25 Kč (2.900.000,-Kč jistina a 430.723,25 Kč příslušenství), jednoznačně vyplývá z předložených listin, tedy ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. 3146674151 ze dne 20.9.2007, smlouvy o stavebním spoření č. 3146674102 ve znění všeobecných smluvních podmínek, výzev navrhovatele ze dne 22.9.2011 a dne 18.10.2010 a zástavní smlouvy knemovitosti reg.č. 3146674151 ze dne 16.01.2008, u níž právní účinky vkladu nastaly dne 21.1.2008.

Pohledávky dalších věřitelů byly doloženy přihláškami jejich pohledávek a k nim připojených listin, a to přinejmenším v rozsahu věřitelů:



-Československá obchodní banka, a.s. pohledávky ve výši 104.298,63 Kč ze smlouvy o spotřebitelskěm úvěru ze dne 31.7.2008 (67.477,40 Kč jistina a 36.821,23 Kč příslušenství) a ve výši 27.074,49 Kč (jistina ve výši 14.940,47 Kč a příslušenství ve výši 12.134,02 Kč) ze smlouvy o běžněm účtu, splatně nejpozději od 2.12.2010, jež dlužnice shodně sinsolvenčním správcem při přezkumněm jednání dne 27.3.2013 uznala

-Mgr. Kamila Košiny, soudního exekutora, sídlem Zvíkov 79, spohledávkou ve výši 7.865,-Kč za náklady exekučního řízení vyplývajících zpředloženěho pravomocněho exekučního příkazu tohoto soudního exekutora, ze dne 1.8.2011, č.j. 040 Ex 3255/11-9

-AB 5 B.V. soukromá s.r.o. se sídlem Strawinskylaan 933, 1077XX Amsterdam, Nizozemsko s pohledávkou ve výši 67.772,64 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 20.12.2007 č. 3712478591 vyplývající z vykonatelněho rozhodčího nálezu ze dne 22.9.2011 sp.zn. V/2011/03199 rozhodce JUDr. Jana Suka

-Mgr. Petra Jaroše, soudního exekutora se sídlem Kroupova 150, Chrudim, za náklady exekučního řízení ve výši 7.800,-Kč vyplývající z pravomocněho exekučního příkazu ze dne 11.8.2010 č.j. 129 Ex 3856/10-7 tohoto soudního exekutora

-Pojišťovna Českě spořitelny, a.s. s pohledávkou ve výši 18.036,-Kč (jistina 6.093,-Kč, úrok z prodlení 123,-Kč, náklady nalězacího řízení 11.820,-Kč) vyplývající zpředloženěho elektronickěho platebního rozkazu ze dne 24.2.2010, sp.zn. 111 EC 11/2010-7 a exekučního příkazu ze dne 1.9.2010, sp.zn. 129 EX 3856/10-10

-CETELEM ČR, a.s., sídlem Karla Engliše 5/3208, Praha 5, spohledávkou ve výši 155.055,-Kč vyplývající zpředloženěho pravomocněho rozhodčího nálezu ze dne 29.9.2010 sp.zn. 36209/10 (ze smlouvy o úvěru ze dne 13.12.2008)

-ESSOX, s.r.o. s pohledávkou ve výši 12.714,-Kč vyplývající zpředloženěho pravomocněho rozhodčího nálezu ze dne 07.12.2010, sp.zn. E/2010/03685, ztitulu poskytnutěho úvěru dle smlouvy o úvěru č. 9700667317.

Uvedeně pohledávky vybraných věřitelů jsou splatně děle než 90 dnů a byly osvědčeny, neboť dlužnice při přezkumněm jednání tyto pohledávky nepopřela a při projednání úpadku před soudy obou stupňů neuvedla žádně skutečnosti, jež by hodnověrnost pohledávek těchto věřitelů mohly zpochybnit. Celková výše pohledávek přihlášených věřitelů činí 7.746.484,13 Kč, z toho jsou popřeny pohledávky ve výši přibližně 1.590.000,-Kč.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl těž odvolací soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že dlužnice je v úpadku ve formě insolvence, neboť je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (v daněm případě po dobu podstatně delší) v prodlení s plněním svých splatných závazků vůči více věřitelům, přičemž ničím neosvědčila, že má (a měla) k dispozici finanční prostředky potřebně na jejich úhradu. Závěr soudu l. stupně o tom, že dlužnice je v úpadku ve formě insolvence a že je dána zákonná domněnka její neschopnosti plnit splatně závazky dle § 3 odst. 2 písm. b) IZ, kterou se dlužnici nepodařilo vyvrátit, je proto správný. Kromě toho zdokazování doplněněho před odvolacím soudem vyplývá, že je dána zákonná domněnka úpadku dlužnice těž dle § 3 odst. 2 písm. c) IZ, neboť splatně pohledávky shora označených věřitelů není možně uspokojit vexekučním řízení, když dosud zjištěný nemovitý majetek dlužnice zajišťuje prokázanou pohledávku navrhovatele a ostatní zjištěný majetek dlužnice nemůže na úhradu pohledávek těchto věřitelů postačovat. Protože byl úpadek dlužnice ve formě insolvence prokázán, otázkou předlužení dlužnice se soud l. stupně již správně nezabývaL

Vzhledem k tomu, že dlužnice nepodala přes poučení soudu ve výzvě ze dne 30.12.2011 (A-9) návrh na povolení oddlužení, je jině řešení úpadku dlužnice ve smyslu § 148 odst. 1 IZ vyloučeno. Soud l. stupně proto rozhodl správně o prohlášení konkursu, jenž byl v souladu s § 314 odst. 1 písm. a) prohlášen jako nepatrný, neboť dlužnice je nepodnikající fyzickou osobou.

Protože úpadek dlužnice ve formě insolvence byl nepochybně osvědčen, zatímco žádná překážka bránící vydání rozhodnutí o úpadku zjištěna nebyla a jiný způsob řešení jejího úpadku není možný, postupoval odvolací soud podle § 219 občanskěho soudního řádu a usnesení insolvenčního soudu jako věcně správně potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustně, jestliže na základě dovolání podaněho do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajskěho soudu v Praze dovolací soud dospěje kzávěru, že napadeně rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotněho nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustáleně rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 občanskěho soudního řádu).

V Praze dne 28. března 2013

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová