1 VSPH 260/2010-P7-9
MSPH 60 INS 860/2009 1 VSPH 260/2010-P7-9 Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužnice Evy Davidové, bytem Praha 6, Nad Šárkou 14, zastoupené JUDr. Ladislavem Šustrem, Ph.D., advokátem, sídlem Kladno, Kleinerova 24, o odvolání Jiřího Skřivánka, bytem Praha 9-Hloubětín, Kukelská 927/18, zastoupeného Mgr. Karlem Volfem, advokátem, sídlem Praha 5, Jindřicha Plachty 3163/28, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2010, č.j. MSPH 60 INS 860/2009-P7-4,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2010, č.j. MSPH 60 INS 860/2009-P7-4, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze odmítl doplnění přihlášky pohledávky Jiřího Skřivánka (dále jen odvolatel) ze dne 22.2.2010 doručené soudu I. stupně téhož dne, o uplatnění zajištění k dříve přihlášené pohledávce ve výši 116 800 090,71 Kč formou soudcovského zástavního práva zřízeného usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 25.1.2010, č.j. 7 E 59/2009-25 k budově č.p. 5 v části obce Žalý na st.p.č. 55, ke st.p.č. 55 a k pozemkům p.č. 614, 615/1, 616/3, 616/4, 617, 620, 623, 642/2, 624/3 a 625, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrálního pracoviště Jilemnice, na LV 1041 v katastrálním území Mrklov, obci Benecko, ve společném jmění manželů (dále jen SJM) Evy Davidové (dále jen dlužnice) a jejího manžela.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 19.2.2009 bylo zahájeno insolvenční řízení, že dne 24.9.2009 rozhodl o úpadku dlužnice a věřitele, kteří dosud pohledávky nepřihlásili, vyzval, aby tak učinili do 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku, a že odvolatel podal dne 23.10.2009 včas přihlášku pohledávky ve výši 116 800 090,71 Kč do insolvenčního řízení, již doplnil podáním ze dne 22.2.2010, v němž uplatnil její zajištění formou soudcovského zástavního práva ke shora uvedeným nemovitostem. Protože odvolatel uplatnil zajištění své pohledávky až dne 22.2.2010, tedy po přihlašovací lhůtě, jež skončila dne 26.10.2009, postupoval soud I. stupně podle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a rozhodl, jak uvedeno výše, neboť i zajištění pohledávky bylo třeba včas uvést již v její přihlášce podle § 174 odst. 3 IZ, jinak se má zato, že zajištění nebylo uplatněno.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že jeho přihlášená pohledávka ve výši 116 800 090 Kč je zajištěna soudcovským zástavním právem váznoucím na nemovitostech ve SJM dlužnice a jejího manžela. Akcentoval, že soudcovské zástavní právo vzniklo až po přihlašovací lhůtě určené k přihlášení pohledávek, a proto je nemohl dříve uplatnit, neboť neexistovalo. Vyjádřil názor, že přihlašovací lhůta mohla začít běžet až po vzniku jeho nového zajištění (tj. po dni 25.1.2010), jež uplatnil doplněním přihlášky dne 22.2.2010, tedy včas. S poukazem na § 58 o.s.ř. se dovolával toho, že mu insolvenční soud může zmeškání přihlašovací lhůty prominout, neboť lhůtu zmeškal z omluvitelných důvodů, když k opožděnému uplatnění zajištění nedošlo jeho pochybením, ale nečinností Okresního soudu v Semilech. Vysvětloval, že dne 11.11.2008 podal u Obvodnímu soudu pro Prahu 6 návrh na výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem a že v březnu 2009 byla věc postoupena Okresnímu soudu v Semilech, jenž o návrhu rozhodl až dne 25.1.2010.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům :

Podle § 173 odst. 1 IZ podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Podle § 174 odst. 3 IZ jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. Prominutí zmeškání lhůty není podle § 83 IZ v insolvenčním řízení přípustné.

Rozhodnutí o úpadku musí podle § 136 odst. 2 písm. d) IZ obsahovat výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučení o následcích jejího zmeškání podle § 173 odst. 1 téhož zákona. Lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být podle § 136 odst. 3 IZ kratší 30 dnů a delší 2 měsíců; je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta dle § 136 odst. 4 téhož zákona 30 dnů.

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle § 185 IZ odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Odvolací soud považuje za nutné uvést, že § 71 a násl. IZ obsahuje zvláštní úpravu doručování soudních písemností v insolvenčním řízení (vyvěšení usnesení vydaných insolvenčním soudem na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu, jak to ukládalo § 13 odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání v případě usnesení o prohlášení konkursu, IZ nevyžaduje), a proto má pro insolvenční řízení klíčový význam insolvenční rejstřík, tj. veřejně přístupný informační systém obsahující údaje podle insolvenčního zákona (zejména seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy) spravovaný Ministerstvem spravedlnosti České republiky (blíže viz § 2 písm. i) a § 419 až 425 IZ). Z údajů v něm obsažených odvolací soud zjistil, že dne 19.2.2009 v 16 hod. 4 min. bylo u Městského soudu v Praze zahájeno insolvenční řízení týkající se dlužnice a že dne 24.9.2009 bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice a o prohlášení konkursu na její majetek (tento údaj byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn téhož dne ve 14 hod.). Co se týče usnesení ze dne 24.9.2009, č.j. MSPH 60 INS 860/2009-A-65, jímž soud I. stupně rozhodl mj. o úpadku dlužnice, je třeba uvést, že nepostrádá žádnou ze zákonem předepsaných náležitostí, jinými slovy obsahuje vše, co podle § 136 odst. 2 IZ obsahovat má, včetně lhůty stanovené k přihlášení pohledávek a poučení o následcích jejího zmeškání. Konec stanovené lhůty připadl v dané věci na pondělí 26.10.2009.

V daném případě soud I. stupně nepochybil, když o doplnění přihlášky odvolatele, jímž bylo nově uplatněno právo na uspokojení dříve přihlášené pohledávky ze zajištění, rozhodl podle § 185 IZ, neboť odvolatel uplatnil zajištění své pohledávky ve výši 116 800 090 Kč opožděně až dne 22.2.2010, tedy po uplynutí lhůty stanovené k uplatnění pohledávek a k uplatnění práva na jejich uspokojení ze zajištění, jež skončila dnem 26.10.2009. Protože odvolatel právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení včas neuplatnil, má se zato, že zajištění uplatněno nebylo (§ 174 odst. 3 IZ).

Z doplnění přihlášky a z obsahu odvolání odvolací soud dále zjistil, že zajištění přihlášené pohledávky vzniklo usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 25.1.2010, č.j. 7 E 59/2009-25, jímž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo k nemovitostem, tedy až po té, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (19.2.2009); takové zajištění je však v insolvenčním řízení neúčinné podle § 248 odst. 3 IZ, dle něhož nejde-li o zajištění poskytnuté podle § 41 IZ, stávají se neúčinnými práva na uspokojení ze zajištění, která se týkají majetkové podstaty a která dlužníkovi věřitelé získali poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení; to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech. Byl-li majetek sloužící k zajištění v této době také zpeněžen, náleží do majetkové podstaty výtěžek získaný zpeněžením a jeho nabyvatel je povinen jej do ní vydat na výzvu insolvenčního správce. Jinými slovy řečeno, i kdyby bylo zajištění pohledávky v její přihlášce do insolvenčního řízení včas uplatněno, bylo by neúčinné vzhledem k tomu, že je odvolatel získal až poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, a insolvenční správce by je byl z tohoto důvodu právem popřel.

Za popsaného stavu nelze přisvědčit názorům odvolatele, že mu přihlašovací lhůta mohla začít běžet až po vzniku jeho nového zajištění (takový názor nemá v IZ žádnou oporu) nebo že by mu insolvenční soud mohl prominout zmeškání přihlašovací lhůty (podle § 83 IZ není prominutí zmeškání lhůty přípustné).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 16. dubna 2010 JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová