1 VSPH 255/2015-A-17
KSUL 44 INS 27566/2014 1 VSPH 255/2015-A-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníků: a) Márie anonymizovano , anonymizovano , b) Michal anonymizovano , anonymizovano , IČO 15297039, oba bytem Vesce 32, PSČ 413 01, zahájené návrhem dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 44 INS 27566/2014-A-10 ze dne 3. prosince 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 44 INS 27566/2014-A-10 ze dne 3. prosince 2014 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením z 3.12.2014 uložil dlužníkům zaplatit společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci usnesení zálohu 50.000,-Kč na náklady insolvenčního řízení. Své rozhodnutí odůvodnil odkazem na § 108 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) a uvedl, že předchozí insolvenční řízení dlužníků bylo pravomocně skončeno 9.10.2014 a nový insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení nedoznal změn kromě doplnění smlouvy o důchodu na částku 6.500,-Kč. Je zřejmé, že dlužníci s měsíčním příjmem 4.853,-Kč nejsou schopni splnit podmínky oddlužení (uhradit 30 % z 11.574.785,-Kč a odměnu s náklady správce 98.010,-Kč), a to ani za předpokladu, že by bylo možné počítat s darovací smlouvou od třetí osoby. Jediný majetek dlužníků tvoří nemovitost, která je zatížena zástavními břemeny ve prospěch nejméně osmi věřitelů. Nelze proto předpokládat ani splnění oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.

Soud dospěl k závěru, že je osvědčen úpadek dlužníků a tento nebude možné řešit jinak než konkursem. Proto vyměřil zálohu 50.000,-Kč na náklady insovenčního řízení, neboť je nutno překlenout nedostatek peněžních prostředků na počátku insolvenčního řízení a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, neboť v případě zpeněžení majetku činí tato odměna nejméně 45.000,-Kč dle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. a též správci náleží odměny 1.000,-Kč za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele.

Dlužníci podali včas proti usnesení společné odvolání, ve kterém uvedli, že nemají peněžní prostředky, ze kterých by mohli zálohu zaplatit.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o.s.ř. a neshledal odvolání dlužníků důvodným.

V prvé řadě odvolací soud zdůrazňuje, že záloha na náklady insolvenčního řízení podle § 108 insolvenčního zákona není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v občanském soudním řádu ani zákon o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy. Nepřichází proto v úvahu snížení částky zálohy s ohledem na majetkové poměry dlužníků-insolvenčních navrhovatelů.

Podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty (viz též § 38 odst. 2 insolvenčního zákona). Nemožnost této úhrady z majetkové podstaty je zřejmá ze skutkových závěrů, které učinil soud prvního stupně a odvolací soud se s nimi ztotožňuje.

V daném případě přichází v úvahu řešení úpadku dlužníků pouze konkursem (popř. nepatrným konkursem dle § 314, 315 insolvenčního zákona)-je správný závěr soudu prvního stupně, že příjmy dlužníků ani s eventuálním příjmem ze smlouvy o důchodu 6.500,-Kč měsíčně by zcela zřejmě nepostačovaly k úhradě 30 % všech pohledávek nezajištěných věřitelů. Lze proto předpokládat, že není splněna podmínka pro povolení oddlužení dle § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.

Okolnost, že dlužníci nemají dle svých tvrzení dostatečné prostředky k zaplacení zálohy, není důvodem pro její neuložení, naopak ustanovení § 108 odst. 1 insolvenčního zákona počítá s uložením zálohy i v případě, nemá-li dlužník žádný majetek. Odvolací soud dodává, že podle § 144 insolvenčního zákona insolvenční návrh nelze zamítnout proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, i když je to zřejmé. I z tohoto důvodu je namístě uložení povinnosti platit zálohu na náklady insolvenčního řízení dle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona.

Jak uvedl soud prvního stupně, v konkursu činí odměna insolvenčního správce vždy minimálně 45.000,-Kč a je nutno vzít v úvahu i výdaje insolvenčního správce, ajkož i odměnu správce z přezkoumaných přihlášek věřitelů (§ 1 odst. 5, § 7 a § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb.). Vzhledem k tomu, že dlužníci nedisponují likvidními prostředky, z nichž by bylo možno počáteční náklady insolvenčního správce hradit, je uložení povinnosti zaplatit zálohu v uvedené výši 50.000,-Kč namístě.

Z uvedeného vyplývá, že soud prvního stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, a odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 23. července 2015

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná