1 VSPH 248/2011-A-10
KSLB 76 INS 2783/2011 1 VSPH 248/2011-A-10

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužnice Aleny Pelcmanové, nar. 27. října 1956, bytem Česká Lípa, Emila Filly 3259, zastoupené Milanem Hájkem, nar. 19. dubna 1983, bytem Kunratice u Cvikova 281, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 76 INS 2783/2011-A-5 ze dne 23. února 2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 76 INS 2783/2011-A-5 ze dne 23. února 2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 21.2.2011 byl soudu doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. Soud zjistil, že dlužnice v rámci kolonky č. 21 návrhu pouze uvedla, že je déle než tři měsíce v prodlení se splácením svých závazků vůči věřitelům, že má více věřitelů a závazků, které jsou déle než 30 dní po lhůtě splatnosti, tyto závazky není schopna splácet, je v platební neschopnosti a proto navrhuje postup podle insolvenčního zákona. Dlužnice však v rozporu s § 103 odst. 2 IZ tato svá tvrzení nedoplnila o žádné jiné konkrétní skutečnosti, jež by úpadek osvědčovaly. Soud dodal, že tyto nedostatky dlužnice nezhojila ani předloženými seznamy dle § 104 IZ. Soud považoval vylíčení rozhodujících skutečností v rámci kolonky č. 21 za nedostatečné, přičemž tento nedostatek bránil pokračování v řízení. Proto soud insolvenční návrh postupem dle § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že seznam majetku uvedla v kolonce č. 12, seznam závazků v kolonkách č. 14 a 17. Dodala, že potřebné dokumenty jsou ve spise předchozího insolvenčního návrhu a v rámci nového řízení dodala tři dokumenty, jež svědčí o její platební neschopnosti, a trvala na tom, aby ji soud v případě potřeby k předložení dalších listin vyzval.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Z obsahu odvolání odvolací soud dovodil, že jím dlužnice brojila proti napadenému usnesení a domáhala se jeho zrušení či změny.

Podle § 97 InsZ insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu (odst. 1). Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník (odst. 3).

Podle § 103 InsZ insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm, a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem (odst. 1). V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá (odst. 2).

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit.

Podle odstavce druhého téhož paragrafu se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí podat spolu s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 390 odst. 2 IZ podat pouze na předepsaném formuláři, jejž lze (prostřednictvím jeho kolonky č. 21) využít k současnému podání insolvenčního návrhu. V tom případě slouží připojené seznamy jako povinná příloha insolvenčního návrhu a současně i jako příloha vyžadovaná v § 391 odst. 1 IZ pro návrh na povolení oddlužení (pro potřeby rozhodnutí o tomto návrhu musí dlužník opatřit seznam majetku i náležitostmi dle § 392 odst. 2 IZ).

Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků jeho návrhu. Teprve poté, co bude tímto postupem insolvenční návrh potřebným způsobem doplněn a bude tak zajištěn řádný podklad pro další průběh insolvenčního řízení, může soud zvážit splnění zákonných podmínek pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a posoudit přiměřenost její výše.

Podle § 128 odst. 1 InsZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

K citované právní úpravě třeba zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSCR 7/2008-A-16, ze dne 26. února 2009), podle nichž vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka, nelze povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka považovat za splněnou tam, kde insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinu, kterou připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu.

Z obsahu insolvenčního návrhu odvolací soud zjistil, že v rámci insolvenčního návrhu u kolonky č. 21 se dlužnice spokojila s tvrzením, že je déle než 3 měsíce v prodlení s plněním svých závazků vůči věřitelům, tvrdila pluralitu závazků, svoji platební neschopnost a žádala postup dle insolvenčního zákona a dovozovala, že její situace skýtá předpoklady pro vyhovění návrhu.

Insolvenční soud v odůvodnění svého rozhodnutí přesvědčivě vysvětlil, že insolvenční návrh nesplňuje náležitosti na něj zákonem kladené, neboť vylíčení rozhodných skutečností týkajících se úpadku dlužnice je ve své podstatě toliko formální a nelze z něj zjistit nic konkrétního o poměrech dlužnice, která sice tvrdila, že má více věřitelů se splatnými závazky, jež není schopna plnit, ale neuvedla ničeho o příčinách tohoto úpadku, o svých věřitelích ani o splatnosti a výši svých jednotlivých závazků.

Při zjištění takovýchto nedostatků insolvenčního návrhu, jež brání v řízení pokračovat, nebylo důvodu dlužnici vyzývat k doplnění a nebylo by možno postupovat jinak, než insolvenční návrh podle § 128 odst. 1 IZ odmítnout.

Odvolací soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že návrh vykazuje vady, jež brání dalšímu pokračování řízení, a proto postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Pouze pro úplnost odvolací soud doplňuje, že odmítnutí insolvenčního návrhu nezakládá překážku věci rozsouzené, a nebrání dlužnici podat po právní moci tohoto usnesení návrh znovu a řádně.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci.

V Praze dne 21. března 2011 JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Chalupová