1 VSPH 245/2014-A-19
KSPH 41 INS 30410/2013 1 VSPH 245/2014-A-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci manželů-dlužníků Ladislava anonymizovano , anonymizovano , a Marie anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Miličín, Jiřetice 39, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2013, č.j. KSPH 41 INS 30410/2013-A-14,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2013, č.j. KSPH 41 INS 30410/2013-A-14, se mění tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužníkům n e u k l á d á .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze uložil manželům-dlužníkům Ladislavu anonymizovano a Marii anonymizovano (dále jen dlužníci), aby do 5 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení zaplatili každý zálohu na náklady insolvenčního řízení po 2.000,-Kč.

V odůvodnění svého usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se dlužníci domáhali vydání rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení. Vyšel ze zjištění, že dlužníci disponují dostatečnými příjmy (dlužnice má měsíční příjem ve výši cca 11.425,-Kč a dlužníkova měsíční mzda činí cca 10.749,-Kč + smlouva o důchodu ve výši 800,-Kč měsíčně) a ve vztahu k výši svých závazků (ke dni podání návrhu cca 872.384,-Kč) splňují podmínky pro povolení oddlužení, neboť za 5 let budou schopni společně uhradit více jak 70 % svých nezajištěných závazků. Proto soud I. stupně rozhodl o uložení povinnosti každému z dlužníků zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení podle § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ) v předepsané výši.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a požadovali, aby je odvolací soud zrušil, event. jim uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení až v rozhodnutí o jejich úpadku. Přitom se dovolávali nového znění IZ a poukazovali na to, že jim jejich finanční situace nedovoluje požadovanou zálohu zaplatit, neboť jejich mzdy jsou i nadále postiženy exekucí.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Z obsahu spisu se podávají skutkové okolnosti věci, na nichž soud I. stupně vystavěl předběžný závěr o tom, že úpadek dlužníků lze řešit oddlužením plněním splátkového kalendáře s ohledem na výši jejích splatných nezajištěných závazků a jejich ekonomickou nabídku.

Pro posouzení důvodnosti odvolání je však dle odvolacího soudu podstatné, že s účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela) novelizován IZ, přičemž dle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že IZ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle § 108 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 136 odst. 4 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) v rozhodnutí o úpadku rozhodne insolvenční soud také o žádosti dlužníka o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu (§ 316 odst. 5 a 6). V rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží insolvenční soud dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že lze-li bez zbytečného odkladu očekávat vydání rozhodnutí o úpadku, s nímž bude spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nelze dlužníkovi uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení před vydáním takového rozhodnutí, ale až v takovém rozhodnutí samém, a to jen ve formě záloh.

V dané věci je odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně v tom, že úpadek dlužníků lze řešit oddlužením. Protože však rozhodnutí o úpadku, s nímž by bylo spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, dosud vydáno nebylo, nelze dlužníkům uložit-při změněné právní úpravě-povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 4. února 2014 JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová