1 VSPH 242/2014-B-28
KSUL 45 INS 11894/2011 1 VSPH 242/2014-B-28

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci dlužnice Anny anonymizovano , anonymizovano , bytem Žatec, Volyňských Čechů 2663, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. ledna 2014, č.j. KSUL 45 INS 11894/2011-B-22,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. ledna 2014, č.j. KSUL 45 INS 11894/2011-B-22, se v bodech I., II., III., IV. mění tak, že se oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře nezrušuje a konkurs na majetek dlužnice se neprohlašuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl pod bodem I. výroku o tom, že se zrušuje oddlužení Anny anonymizovano (dále jen dlužnice), že její úpadek bude řešen konkursem (bod II. výroku), který bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku), a že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku, tj. dne 14.1.2014 (bod IV. výroku), a insolvenční správkyni JUDr. Ing. Heleně Horové (dále jen správkyně) uložil povinnost předložit průběžnou, případně konečnou zprávu do 30.9.2014 (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 26.7.2011 (A-9) povolil oddlužení dlužnice a usnesením ze dne 14.9.2011 (B-3) schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře. Vyšel ze zjištění, že dlužnice splátkový kalendář dlouhodobě (od počátku) řádně neplní (viz průběžné zprávy správkyně) a že se dlužnice nedostavila na jednání konané dne 20.8.2013 o zrušení oddlužení dle § 418 insolvenčního zákona (dále jen IZ), na němž správkyně konstatovala, že dárkyně Jiřina Spilková neplní splátky dle dohodnuté smlouvy o důchodu a že dlužnice plní splátkový kalendář jen na 20 %. Protože dlužnice ani po tomto jednání nezasílá žádné mimořádné splátky, nemá nikoho, jehož prostřednictvím by mohla plnit splátkový kalendář, a žádné zlepšení nenastalo i přes opakované poučení, soud I. stupně uzavřel, že jsou splněny podmínky pro zrušení oddlužení. Proto postupoval podle § 418 odst. 3 IZ, schválené oddlužení zrušil a na majetek dlužnice prohlásil konkurs, jenž bude projednáván jako nepatrný.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby v oddlužení mohlo být pokračováno. Vysvětlovala, že se jí dne 20.8.2013 porouchalo na cestě auto a nemohla se včas dostavit k jednání, což soudu telefonicky sdělila a bylo jí řečeno, že do konce roku 2013 musí uhradit celou dlužnou částku. Uvedla, že ji její dcera Jiřina Spilková ubezpečovala o tom, že řádně plní darovací smlouvu o důchodu , avšak byla dlouhodobě nemocná a v loňském roce podstoupila chemoterapii, o čemž dlužnice nevěděla a dozvěděla se to až od své druhé dcery. Z toho důvodu jí bude dcera Anna anonymizovano nově přispívat na oddlužení částkou 1.000 Kč měsíčně. Tvrdila, že dlužnou částku 11.000 Kč odeslala správkyni dne 16.12.2013. K odvolání připojila darovací smlouvu ze dne 28.1.2014.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 418 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odst. 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr (odst. 3). Rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 4). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 4 (odst. 5).

Z dosavadního průběhu oddlužení je nesporné, že za 26 měsíců trvání splátkového kalendáře ke dni 19.12.2013 (B-21) uhradila dlužnice svým věřitelům jen 21.511 Kč, což představuje pouhých 8,51 % hodnoty jejich nezajištěných pohledávek (zjištěných v celkovém objemu 311.516,90 Kč), když správně měla zaplatit již 21,19 % jejich hodnoty, tedy že výpadek ve splátkách činí již 10.871 Kč, přičemž minimální výše splátek by měla činit 1.557 Kč tak, aby se věřitelům dostalo plnění v minimální výši 30% hodnoty nezajištěných pohledávek. Odvolací soud se proto v zásadě ztotožňuje s úvahou soudu I. stupně, jenž v této situaci dovodil zrušení schváleného oddlužení z důvodů uvedených v § 418 odst. 1 písm. b) IZ.

Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je však dle odvolacího soudu rozhodující skutečnost, že dlužnice dne 16.12.2013 zaslala na účet správkyně mimořádnou splátku ve výši 11.000 Kč (B-23), čímž vyrovnala schodek vzniklý z dřívějška, a předložila novou darovací smlouvu ze dne 28.1.2014, dle níž se její dárkyně Helena Fořtová zavázala k pravidelnému peněžitému plnění ve výši 1.000 Kč měsíčně na její oddlužení. Za situace, kdy dlužnice až v odvolacím řízení předložila listiny, z nichž odvolací soud shledal, že mimořádná splátka a příjmy z nově uzavřené darovací smlouvy jí stále zachovávají šanci na to, aby oddlužení plněním splátkového kalendáře mohlo být ještě splněno, nemá odvolací soud důvod nevěřit upřímně míněné snaze dlužnice dostát všem podmínkám oddlužení plněním splátkového kalendáře (splátkový kalendář skončí v září 2016) a je přesvědčen o tom, že si dlužnice bude-poučena následky svého dosavadního lehkomyslného jednání-napříště dobře vědoma všech svých povinností, jež musí plnit po schválení oddlužení.

Dle přesvědčení odvolacího soudu nasvědčuje obsah odvolání dlužnice spíše tomu, že dlužnice svým chováním zřetelně projevuje úmysl následky nezvládnutí své ekonomické situace napravit a že veškerých svých schopností a možností využívá k úhradě závazků, a lze proto očekávat, že i pro věřitele bude oddlužení i nadále výhodnějším řešením jejího úpadku, než nepatrný konkurs. Za této situace je odvolací soud toho názoru, že řešit úpadek dlužnice-za změněného skutkového stavu-již nyní konkursem by též odporovalo zásadám insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a/ IZ). Nelze totiž přehlédnout, že řešení úpadku dlužnice splátkovým kalendářem může být stále ještě reálné a nezajištění věřitelé by z něho mohli obdržet stále ještě více než při nepatrném konkursu (a absenci majetku dlužnice) a nároky správkyně by byly zcela zapraveny. Veden těmito úvahami dospěl odvolací soud k závěru, že je namístě umožnit dlužnici, aby v blízkém budoucnu svým zodpovědným a seriózním přístupem přesvědčila insolvenční soud a zejména své věřitele o tom, že její snaha dostát v maximální možné míře svým závazkům je míněna skutečně upřímně, poctivě a se vší vážností. Ostatně kdyby se v průběhu dalšího řízení ukázalo, že odvolací soud se v tomto svém úsudku zmýlil a že dlužnice nepřistupuje k oddlužení dostatečně svědomitě nebo poctivě, může kdykoliv později dojít ke změně způsobu řešení jejího úpadku a úpadek by pak byl již definitivně řešen konkursem.

Pro tuto chvíli však ještě není zrušení schváleného oddlužení dlužnice namístě. Proto postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a usnesení v napadeném bodě I. výroku, jakož i v ostatních na něm závislých bodech II., III., IV. výroku, změnil ve výroku uvedeným způsobem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 17. února 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová