1 VSPH 2389/2015-B-18
KSUL 71 INS 11790/2015 1 VSPH 2389/2015-B-18

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení navrhovatele: CLEAR BALANCE, SE, IČO: 24811718, sídlem Praha 8, Podliného 942/11, proti dlužníku: Roman Beran, nar. 3. června 1974, IČO: 72588969, sídlem Dobříň, Roudnická 79, místem podnikání Bechlín 196, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 11790/2015-B-11 ze dne 12. listopadu 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 11790/2015-B-11 ze dne 12. listopadu 2015 se v bodech II. a III. výroku p o t v r z u j e , odvolání proti bodům IV. a V. výroku se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením v bodě I. výroku rozhodl, že se k insolvenčnímu návrhu dlužníka nepřihlíží, v bodě II. výroku odmítl návrh na povolení oddlužení a na majetek dlužníka prohlásil nepatrný konkurs (body III. a IV. výroku) s tím, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (bod V. výroku), působnost věřitelského výboru až do zvolení vykonává soud (bod VI. výroku) a insolvenčnímu správci uložil podávat soudu a věřitelskému výboru každé tři měsíce zprávy o stavu řízení (bod VII. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 19.8.2015 (A-16) zjistil úpadek dlužníka a dne 12.11.2015 proběhlo první přezkumné jednání. Dne 5.11.2015 byl soudu doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení, návrh na povolení oddlužení však nebyl podán ve lhůtě podle § 390 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ). Insolvenční návrh navrhovatele byl doručen dlužníkovi dne 29.5.2015 do datové schránky, lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení uplynula dne 5.6.2015.

Dlužník je fyzickou osobou s identifikačním číslem, nebyly u něj splněny podmínky ani pro řešení úpadku reorganizací, ale ani oddlužením (neboť návrh na povolení oddlužení byl podán opožděně). Soud měl za to, že nepřicházel v úvahu jiný způsob řešení úpadku než konkurs.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal do bodů II., III, IV. a V. výroku a namítal, že splňoval podmínky pro povolení oddlužení a odkázal na návrh na povolení oddlužení. Namítal, že doručení do datové schránky nastalo až fikcí, protože si zprávu reálně nevyzvedl, a že o insolvenčním řízení se dověděl až z dopisu insolvenční správkyně. Měl tak za to, že soud nesprávně počítal lhůtu 30 dnů ode dne fiktivního doručení insolvenčního návrhu a že mu měla být dána možnost skutečně reagovat na podaný insolvenční návrh věřitele a počátek běhu lhůty k podání návrhu na povolení oddlužení měl být vázán na okamžik skutečného převzetí insolvenčního návrhu, nikoli na okamžik pouhého fiktivního převzetí insolvenčního návrhu. Domníval se, že poučení o možnosti podat insolvenční návrh nemohlo být řádné, pokud k němu došlo pouze na základě fiktivního doručení a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sen.zn. 29 NSCR 39/2012. Proto navrhoval, aby odvolací soud v rozsahu napadeném odvoláním zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 390 odst. 1 IZ návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Podle § 45 odst. 1 o.s.ř. písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu. Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky58a). Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu (odst. 2). Není-li možné doručit písemnost podle odstavce 2, předseda senátu nařídí doručit ji prostřednictvím:

a) doručujícího orgánu, nebo

b) účastníka řízení či jeho zástupce (odst. 3).

Podle § 17 odst. 1 z.č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí. Připouštějí-li jiné právní předpisy doručování prostřednictvím datových schránek, pořadí způsobů doručování stanovené těmito právními předpisy zůstává ustanovením odstavce 1 nedotčeno (odst. 2). Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu (odst. 3). Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení 6), (odst. 4). Osoba, pro niž byla datová schránka zřízena, může za podmínek stanovených jiným právním předpisem 7) žádat o určení neúčinnosti doručení podle odstavce 4 (odst. 5). Doručení dokumentu podle odstavce 3 nebo 4 má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou (odst. 6).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 6.5.2015 byl soudu I. stupně doručen insolvenční návrh navrhovatele CLEAR BALANCE, SE. Usnesením ze dne 18.5.2015 (A-6) soud I. stupně mimo jiné řádně poučil dlužníka o možnosti podat návrh na řešení úpadku oddlužením ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení insolvenčního návrhu. Usnesení ze dne 18.5.2015 bylo dlužníku doručeno do datové schránky fikcí dne 29.5.2015. Teprve dne 4.11.2015 podal dlužník k poštovní přepravě insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, avšak stalo se tak zjevně po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení insolvenčního návrhu navrhujícího věřitele.

Odvolací soud nesdílí výhrady dlužníka směřující k závěru soudu I. stupně o opožděnosti návrhu na povolení oddlužení, neboť je správný závěr, na němž usnesení v napadené části ve své podstatě stojí, že počátek třicetidenní lhůty k podání takového návrhu se odvíjí ode dne, kdy byl dlužníku doručen insolvenční návrh věřitele spolu s výzvou soudu ze dne 18.5.2015 obsahující řádné poučení o tom, za jakých podmínek se může dlužník oddlužení domáhat. Jak plyne z § 17 odst. 4, z.č. 300/2008 Sb., pokud měl dlužník datovou schránku zřízenu, pak mu do ní bylo možno doručovat, a pokud se dlužník do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání zprávy nepřihlásil, ze zákona došlo k doručení fikcí, bez ohledu na to, zda se dlužník skutečně s obsahem datové zprávy seznámil. Jestliže dlužník tedy pravidelně datovou schránku nekontroloval a došlo k fikci doručení insolvenčního návrhu navrhujícího věřitele a výzvy soudu, jde tato skutečnost jen k tíži dlužníka. Na tom nic nemění drobná nepřesnost v odůvodnění napadeného usnesení, kde soud I. stupně zmínil, že lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení dlužníku uplynula dne 5.6.2015, ač posledním dnem lhůty (proto, že účinky doručení výzvy soudu jsou spjaty s datem 29.5.2015) bylo pondělí 29.6.2015, nicméně není sporu o tom, že dlužník svůj návrh na povolení oddlužení podal k poštovní přepravě později, a to až 4.11.2015.

Soud I. stupně proto postupoval správně, když opožděný návrh na povolení oddlužení odmítl (§ 390 odst. 1 IZ) a rozhodl o řešení úpadku dlužníka konkursem.

Věcně správné rozhodnutí soudu I. stupně odvolací soud podle § 219 o.s.ř. v bodech II. a III. výroku potvrdil.

Odvolání proti zbývajícím napadeným částem výroku byla odmítnuta dle § 218 písm. c/ o.s.ř., neboť proti bodu IV. výroku, že konkurs bude projednáván jako nepatrný, není odvolání přípustné dle § 314 odst. 4 IZ, proti bodu V. výroku (že účinky nastávají zveřejněním usnesení) není odvolání přípustné dle § 202 odst. 1 písm. a/ o.s.ř., neboť jde svou povahou o rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 6. listopadu 2016

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková