1 VSPH 2388/2015-A-15
KSUL 71 INS 24697/2015 1 VSPH 2388/2015-A-15

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníka: Zbyšek Krotký, nar. 21. prosince 1966, IČO: 42430488, sídlem Chomutov, Tomáše ze Štítného 4212, zast. Mgr. Evou Kostrhunovou, advokátkou se sídlem Chomutov, Zborovská 1760/3, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 24697/2015-A-10 ze dne 5. listopadu 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 24697/2015-A-10 ze dne 5. listopadu 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením uložil dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 35.000,-Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 2.10.2015 byl soudu doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Soud měl za to, že dlužník neposkytl dostatečnou ekonomickou nabídku, která by zajistila uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu minimálně 30% a byl vyzván k doplnění ekonomické nabídky usnesením ze dne 20.10.2015 (A-8).

Soud zjistil, že průměrná výše čistého příjmu dlužníka činila 20.381,-Kč, měl vyživovací povinnost vůči 3 potomkům v celkové výši 3.000,-Kč, na základě dohody o provedení práce měl pobírat 5.500,-Kč měsíčně. Za dobu pěti let by byl dlužník schopen uhradit 756.900,-Kč. Jedním ze závazků dlužníka byl závazek k úhradě dlužného výživného ve výši 154.700,-Kč, přičemž tuto pohledávku je třeba uhradit zcela. Po zohlednění této skutečnosti by byl dlužník schopen uhradit věřitelům částku 602.200,-Kč, tedy 27% nezajištěných závazků. Soud vzal v úvahu, že dlužník má závazek zaplatit smluvní pokutu ve výši asi 1.990.520,-Kč na základě vykonatelného rozhodnutí soudu a byť tento závazek popřel, soud měl za to, že při posuzování ekonomické nabídky dlužník jej musí brát v potaz a nelze presumovat výsledek incidenčního sporu.

Dlužník má závazky v celkové výši 2.971.457,-Kč a vlastní nemovitosti evidované na LV č. 63 a č. 10013, k.ú. Roztěž v ceně asi 600.000,-Kč, dva osobní vozy zanedbatelné hodnoty, na nemovitých věcech váznou zástavní práva věřitelů ve výši

591.103,-Kč. Nelze předpokládat, že zpeněžením věcí dlužníka budou získány finanční prostředky k úhradě nákladů řízení.

Soud dospěl k závěru, že majetková situace dlužníka neumožňuje řešení úpadku jinak než konkursem, protože dlužníkova nabídka neosvědčila uspokojení minimálně 30% pohledávek nezajištěných věřitelů.

Soud odkázal na § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb. a s ohledem na aktuální majetkovou situaci dlužníka a na absenci hotových finančních prostředků jej vyzval k úhradě zálohy i s ohledem na počet věřitelů a dlužníkem popřené pohledávky.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že závěr o uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu 27% je předčasný s ohledem na to, že není znám počet přihlášených věřitelů ani výše přihlášených pohledávek. Předpokládal, že pohledávku jím popřenou popře rovněž insolvenční správce, pokud bude vůbec do insolvenčního řízení přihlášena a v tom případě by věřitelé byli uspokojeni v rozsahu více než 50% pohledávek. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Vrchní soudu v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ) insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odst. 2).

Podle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat:

a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo

b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Z obsahu insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení plyne, že dlužník má závazky vůči 9 věřitelům v celkové výši 965.000,-Kč, všechny závazky byly vykonatelné, dva závazky (v celkové výši 591.103,-Kč) byly zajištěné. Dlužník neuznával závazek vůči Jaroslavě Svobodové co do smluvního 1% úroku z prodlení denně vzhledem k nepoměru mezi výší jistiny (28.000,-Kč) a dlužnými úroky (1.943.367,68 Kč) pro rozpor s dobrými mravy. Dlužník pracoval jako řidič kamionu s hrubým měsíčním příjem 21.000,-Kč, na základě dohody o provedení práce má pobírat měsíčně 5.500,-Kč, má vyživovací povinnost vůči třem dětem v celkové výši 3.000,-Kč měsíčně. Dlužník vlastní dva vozy v pořizovací ceně celkem 30.000,-Kč a dále podíl 4/44 na pozemku parc.č. 348/3 na LV č. 63, obec Vidice, k.ú. Roztěž, Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora a dále pozemek par.č. 336/9 na LV č. 10013, obec Vidice, k.ú. Roztěž, Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora v ceně asi 500.000,-Kč.

Odvolací soud zjistil, že míra uspokojení nezajištěných věřitelů dlužníka by při celkové výši nezajištěných závazků dlužníka (včetně pohledávky co do jistiny 28.000,-Kč a příslušenství ve výši 1.943.367,68 Kč, jež byla věřitelce Jaroslavě Svobodové přiznána pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 13.3.2006, č.j. 11 C 287/97-38) činila při současném příjmu dlužníka asi 28%, přičemž nelze zcela počítat předem s tím, že někteří z věřitelů své pohledávky do řízení nepřihlásí, nýbrž je třeba brát v potaz všechny pohledávky věřitelů, protože nárok na uspokojení pohledávky v insolvenčním řízení mohou mít všichni věřitelé dlužníka, kteří řádně a včas své pohledávky do řízení přihlásí.

Odvolací soud na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že napadené usnesení je věcně správné, když dlužník k výzvě soudu I. stupně ze dne 20.10.2015 (A-8) navýšil svůj příjem jen o 5.500,-Kč měsíčně, přičemž toto navýšení nestačí k úhradě ani 30% pohledávek nezajištěných věřitelů. Odvolací soud má za to, že úpadek dlužníka nebude možno řešit navrženým oddlužením, ale konkursem, a proto soud I. stupně postupoval správně, když dlužníku uložil povinnost zaplatit zálohu na ánklady insolvenčního řízení.

Věcně správné rozhodnutí soudu I. stupně odvolací soud podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 4. února 2016

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková