1 VSPH 231/2013-A-19
KSPH 38 INS 24554/2012 1 VSPH 231/2013-A-19 1 VSPH 261/2013-A-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužnice Renaty anonymizovano , anonymizovano , bytem U Zvoničky 5, 289 31 Bobnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. října 2012, č.j. KSPH 38 INS 24554/2012-A-10, a ze dne 17. ledna 2013, č.j. KSPH 38 INS 24554/2012-A-14,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2013, č.j. KSPH 38 INS 24554/2012-A-14, se m ě n í tak, že se insolvenční řízení n e z a s t a v u j e .

II. Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. října 2012, č.j. KSPH 38 INS 24554/2012-A-10, se z r u š u j e a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 17.1.2013, č.j. KSPH 38 INS 24554/2012-A-14 (dále usnesení A-14) rozhodl o zastavení insolvenčního řízení dle § 108 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ), neboť dlužnice Renata anonymizovano (dále jen dlužnice) nezaplatila ve stanovené lhůtě zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Dále v odůvodnění usnesení A-14 soud I. stupně uvedl, že usnesením ze dne 30. října 2012, č.j. KSPH 38 INS 24554/2012-A-10 (dále usnesení A-10), soud vyzval dlužnici, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení, a to ve výši 5.000,-Kč. Výzva jí byla doručena dne 6.11.2012 a dlužnice v ní byla výslovně upozorněna na to, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, soud insolvenční řízení podle § 108 odst. 3 IZ zastaví. Protože lhůta k zaplacení marně uplynula a dlužnice zálohu ve stanovené lhůtě, tj. do 16.11.2012, nezaplatila, soud prvního stupně řízení zastavil.

Proti usnesení A-14 se dlužnice včas odvolala s požadavkem, aby odvolací soud znovu posoudil její povinnost zaplatit stanovenou výši zálohy a vzal přitom v úvahu podání dlužnice došlé soudu I. stupně dne 20.11.2012, v němž se spolu se svým manželem Jiřím Fialou domáhali snížení uložené zálohy (která byla uložena ve shodné výši 5.000,-Kč též manželu dlužnice v insolvenčním řízení vedeném u téhož soudu pod sp.zn. KSPH 38 INS 24553/2012). Odvolání odůvodnila tím, že ve lhůtě stanovené soudem pro zaplacení zálohy neměla ani ona ani její manžel dostatek finančních prostředků na její úhradu, neboť měli mimořádné výdaje s léky určenými pro matku dlužnice.

Vrchní soud v Praze přezkoumal obě napadená usnesení A-10 a A-14 i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné. 1 VSPH 261/2013

Především z insolvenčního rejstříku vyplývá, že zahájení insolvenčního řízení se svým návrhem domáhá též manžel dlužnice Jiří Fiala. Jak v případě dlužnice (usnesení A-10), tak i v případě jejího manžela (usnesení č.j. KSPH 38 INS 24553/2012-A-10) bylo každému z navrhovatelů uloženo uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč s ohledem na to, že jako způsob řešení jejich úpadku přichází v úvahu oddlužení. Dále z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice podala u soudu I. stupně dne 20.11.2012 (A-12) žádost o snížení zálohy (a obdobná žádost byla téhož dne podána v insolvenčním řízení manžela dlužnice) na částku 5.000,-Kč pro oba manžele, jíž se soud I. stupně nezabýval.

Podle názoru odvolacího soudu je třeba jako odvolání posoudit i podání dlužnice ze dne 15.11.2012 (A-12), neboť podle jeho obsahu jím dlužnice brojila proti výši uložené zálohy v rozhodnutí soudu prvního stupně (A-10), a tudíž se jedná nikoli o žádost o snížení zálohy (která nemá v insolvenčním zákoně oporu), ale o odvolání proti usnesení A-10.

Z uvedeného plyne, že soud prvního stupně rozhodoval usnesením A-14 o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy za situace, kdy bylo napadeno odvoláním dlužnice usnesení soudu prvního stupně (A-10) o uložení zálohy. Rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení je proto za dané situace předčasné. Platí totiž, že nebyly dány zákonné podmínky pro rozhodování o následcích nesplnění povinnosti, kterou soud prvního stupně dlužnici uložil usnesením ze dne 30.10.2012. Dlužnice toto usnesení napadla včasným odvoláním; devolutivní účinky podaného odvolání tedy bránily tomu, aby soud pro nesplnění povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení toto řízení zastavil. Odvolací soud proto napadené usnesení ze dne 17. ledna 2013, č.j. KSPH 38 INS 24554/2012-A-14, podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se řízení nezastavuje.

Jak vyplývá z insolvenčního spisu, spisu Krajského soudu v Praze sp.zn. KSPH 38 INS 24553/2012 a insolvenčního rejstříku, lze v daném případě předpokládat, že bude možné řešit úpadek dlužnice a jejího manžela společným oddlužením manželů-dlužníků, neboť v usnesení A-10 a usnesení č.j. KSPH 38 INS 24553/2012-A-10 se podává, že dlužnice i její manžel budou schopni svým nezajištěným věřitelům splnit alespoň 30 % jejich pohledávek (§ 395 odst. 1 IZ).

Proto se v této situaci jeví jako nezbytné, aby insolvenční soud (samostatně podané) insolvenční návrhy obou manželů posoudil a projednal společně (v jediném řízení)-včetně toho, zda, popř. v jaké výši bude po nich požadovat, aby zaplatili (jednu) zálohu na náklady (společného) insolvenčního řízení, a také společně o nich rozhodl (např. tak, že při splnění zákonem stanovených podmínek oběma manželům povolí oddlužení). K tomu více srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 11.3.2011, č.j. MSPH 79 INS 14408/2010, 3 VSPH 161/2011-B-19.

Odvolací soud přitom zdůrazňuje, že budou-li oba manželé splňovat ekonomické podmínky oddlužení, a bude-li nejspíše možno předpokládat jeho provedení plněním splátkového kalendáře, bude zásadně pro společné řízení postačovat nižší záloha, než kterou zvažoval soud I. stupně.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení ze dne 30. října 2012, č.j. KSPH 38 INS 24554/2012-A-10, podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc dle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 1 VSPH 261/2013

Dlužnici (společně s jejím manželem) se tak opětovně otevírá možnost zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatit ve lhůtě, kterou opětovně stanoví soud I. stupně poté, co insolvenční řízení dlužnice a jejího manžela spojí ke společnému projednání. Nebude-li však ani v této lhůtě záloha dlužnicí zaplacena, soud I. stupně řízení zastaví.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 19. února 2013

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová