1 VSPH 2266/2013-A-15
MSPH 59 INS 25237/2013 1 VSPH 2266/2013-A-15

USNES EN Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužnice: Milena Truhlářová, nar. 2. května 1959, bytem Praha 8, Nad Šutkou 490/16, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 INS 25237/2013-A-10 ze dne 16. října 2013,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 INS 25237/2013-A-10 ze dne 16. října 2013 se potvrzuje.

Od ůvo d ně n í:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením uložil dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 2.500,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že je třeba zajistit materiální předpoklady pro vedení insolvenčního řízení, mimo jiné také pro případ odmítnutí návrhu na povolení oddlužení či jeho zamítnutí a rozhodnutí o řešení úpadku konkursem. S ohledem na výši závazků a s ohledem na majetkové poměry dlužnice měl soud za přiměřenou zálohu ve výši 2.500,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že je ochotna zaplatit menší částku, že musí zaplatit doplatky za elektrickou energii a plyn.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Pro posouzení důvodnosti odvolání je dle odvolacího soudu podstatné, že s účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela) novelizován IZ, přičemž dle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že IZ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle § 108 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 136 odst. 4 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) v rozhodnutí o úpadku rozhodne insolvenční soud také o žádosti dlužníka o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu (§ 316 odst. 5 a 6). V rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží insolvenční soud dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že lze-li bez zbytečného odkladu očekávat vydání rozhodnutí o úpadku, s nímž bude spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nelze dlužníkovi uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení před vydáním takového rozhodnutí, ale až v takovém rozhodnutí samém, a to jen ve formě záloh. O takovou situaci ale v souzené věci nejde.

Z obsahu spisu plyne, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu dne 11.9.2013 se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. V insolvenčním návrhu dlužnice uvedla, že má závazky vůči 7 věřitelům v celkové výši 815.953,24 Kč, v době podání insolvenčního návrhu pracovala toliko na základě dohody o provedení práce s průměrným měsíčním příjmem ve výši 7.000,-Kč, přičemž podle dohody o provedení práce uzavřené se zaměstnavatelem I Love Mama, s.r.o. měl být pracovní poměr skončen do 31.12.2013.

Dlužnice vlastní běžné vybavení domácnosti, dále má ve společném jmění manželů spolu s manželem Jiřím Truhlářem, jehož insolvenční řízení je vedeno pod sp.zn. MSPH 59 INS 25236/2013, nemovitosti-budovu č.e. 263 na st. parc.č. 538, st. parc.č. 538, parc.č. 46/52 a č. 46/96 v obci Brnky, zapsáno na LV č. 117 pro katastrální území Brnky, okres Praha-východ, u Katastrálního úřadu Praha-východ.

Manžel dlužnice pracuje jako OSVČ, z jeho návrhu na povolení oddlužení plyne, že má měsíční příjem ve výši 19.084,-Kč, má závazky vůči 8 věřitelům v celkové výši 280.696,68 Kč. Manžel dlužnice souhlasil s navrženým oddlužením.

V dané věci je odvolací soud shodně se soudem prvního stupně toho názoru, že pro případ řešení úpadku konkursem, o čemž je reálné uvažovat s ohledem na ukončení pracovního poměru dlužnicí ke konci loňského roku, je namístě požadovat po dlužnici úhradu zálohy na náklady insolvenčního řízení, přičemž s ohledem na majetkové poměry dlužnice se stanovená částka 2.500,-Kč jeví jako odpovídající.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 17. ledna 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová