1 VSPH 2256/2013-A-15
KSPH 40 INS 18016/2013 1 VSPH 2256/2013-A-15

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužnice Berty anonymizovano , anonymizovano , bytem Kladno, Dr. Steinera 9, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. srpna 2013, č.j. KSPH 40 INS 18016/2013-A-8

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. srpna 2013, č.j. KSPH 40 INS 18016/2013-A-8, se v bodě I. výroku potvrzuje; v bodě II. výroku se zrušuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze odmítl insolvenční návrh podaný Bertou anonymizovano (dále jen dlužnice; bod I. výroku) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se dlužnice domáhala insolvenčním návrhem podaným dne 26.6.2013 zjištění svého úpadku a povolení oddlužení. Protože dlužnice k návrhu nepřipojila řádné seznamy majetku a zaměstnanců a listiny osvědčující její úpadek, vyzval ji soud I. stupně usnesením ze dne 1.7.2013 (A-7), jež jí bylo doručeno dne 22.7.2013, aby o ně insolvenční návrh doplnila. Protože dlužnice uvedené výzvě nevyhověla a dříve předložené seznamy shledal soud I. stupně neúplnými, postupoval podle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, neboť měla za to, že vše potřebné soudu doložila, a nebyla si vědoma ničeho, co by snad v předložených přílohách chybělo.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ, přičemž podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ).

V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 IZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ (tedy jménem a příjmením, případně obchodní firmou, dále bydlištěm či sídlem a identifikačním číslem, dále je třeba rovněž uvést výši závazku). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři, v němž v kolonce č. 6 vyznačila, že se domáhá vydání rozhodnutí o úpadku, a že řádně vylíčila rozhodující okolnosti svého úpadku, když uvedla, že má 15 splatných závazků, věřitele řádně označila včetně uvedení výše, splatnosti a důvodu jejich pohledávek. K návrhu dlužnice připojila mj. nepodepsaný seznam svých závazků (A-5/210 až 212), z něhož shodně plyne, že má 15 splatných závazků vůči 12 věřitelům (označených jménem nebo názvem), jimž dluží celkem 1.247.955,-Kč (u každého závazku uvedla dlužnice jeho výši), a nepodepsaný seznam nemovitého majetku (A-5/209). Bylo zjištěno, že usnesením ze dne 1.7.2013 (A-7), jež jí bylo doručeno dne 22.7.2013 (vhozením do domovní schránky), vyzval soud I. stupně dlužnici k doplnění insolvenčního návrhu o seznam svých zaměstnanců (nebo výslovné uvedení toho, že žádné zaměstnance nemá), jenž nebyl předložen, a o řádné seznamy majetku a závazků, jež by byly podepsány a opatřeny prohlášením o jejich správnosti a úplnosti. Dlužnice výzvě soudu I. stupně nevyhověla.

Na základě zjištění, že dlužnice, ač k tomu byl soudem I. stupně řádně vyzvána, nesplnila povinnost dle § 104 IZ a insolvenční návrh o řádné seznamy svého majetku a závazků, jež jsou jeho obligatorní přílohou, nedoplnila ani za trvání odvolacího řízení, postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení v bodě I. výroku jako věcně správné potvrdil.

Pokud jde o bod II. výroku, odvolací soud jej zrušil, neboť v řízení, jehož se účastní jen dlužnice (1 účastník), postrádá smyslu rozhodovat o náhradě nákladů řízení (to zákon předpokládá jen v řízení s vícero účastníky).

Jen pro úplnost považuje odvolací soud za vhodné poukázat, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužnice insolvenční návrh znovu podala.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3. ledna 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová