1 VSPH 2199/2015-A-15
KSPH 71 INS 22000/2015 1 VSPH 2199/2015-A-15

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužnice: Jitka anonymizovano , anonymizovano , bytem Všestary, PSČ 251 63, Na Vávrově I. 169, zahájené návrhem dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 71 INS 22000/2015-A-8 ze dne 1. září 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 71 INS 22000/2015-A-8 ze dne 1. září 2015, s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění

Krajský soud v Praze usnesením z 1. 9. 2015 odmítl insolvenční návrh dlužnice Jitky anonymizovano . Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že podáním doručeným soudu dne 31. 8. 2015 se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Soud odkázal na § 3 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona a uvedl, že dlužnice ve svém návrhu tvrdila existenci dvou závazků u dvou věřitelů v celkové výši 3.431.651,72 Kč, a že jsou splatné a exekučně vymáhané. Soud mj. uvedl, že z návrhu není zřejmá splatnost tvrzených závazků, byť tato informace je nepostradatelná ve smyslu § 3 insolvenčního zákona pro posouzení, zda dlužnice je v úpadku. S ohledem na tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat, soud proto v souladu s § 128 odst. 1 insolvenčního zákona návrh odmítl.

Dlužnice napadla usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhla rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění odvolání přislíbila zaslat do 15 dnů. Odvolací soud podotýká, že toto odůvodnění nepředložila ani k výzvě soudu z 16. 10. 2015 (č. d. A-11).

V prvé řadě se odvolací soud zabýval otázkou, čeho se odvolatelka domáhá a co odvoláním sleduje (§ 205 odst. 1 a § 42 odst. 4 o. s. ř.). Odvolání obsahuje odvolací návrh (tvrzení, jak má odvolací soud rozhodnout), ale neobsahuje žádné odvolací důvody, což s ohledem na ustanovení § 212a odst. 2 o. s. ř. nemá žádný právní význam. Jak plyne a contrario z uvedeného ustanovení, usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, jak je tomu v tomto případě, lze přezkoumat i tehdy, neobsahuje-li žádné odvolací důvody.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným. isir.justi ce.cz

Podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ustanovení § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu přiložit, vymezuje ustanovení § 104 insolvenčního zákona. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavci 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné. Odvolací soud zdůrazňuje zvláště třetí větu odst. 3 § 104 insolvenčního zákona Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu č. j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26. 2. 2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je insolvenční navrhovatel povinen splnit zákonem předepsanou povinnost, tj. v insolvenčním návrhu vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Na této povinnosti je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže dlužník spolu s návrhem předložil řádný seznam svého majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Shodný závěr vyjádřil Nejvyšší soud i v usnesení sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009 ze dne 20. 5. 2010, ve kterém dovodil, že dlužník, který neopatří předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem řádně nesplnil a údajů obsažených v takovém seznamu" se nemůže dovolávat ani pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek.

Odvolací soud konstatuje, že dlužnice ve svém insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení specifikovala dva věřitele s výší jejich pohledávek, ale neuvedla splatnost těchto pohledávek. Ke svému insolvenčnímu návrhu nepřiložila žádné přílohy, tedy ani seznam závazků, ze kterého by bylo možné tyto chybějící údaje zjistit.

Dlužnice nedostála své povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek, přičemž tyto skutečnosti nelze dovodit z příloh návrhu. Absence zákonem požadovaných náležitostí brání pokračování v řízení, přičemž použití výzvy k odstranění vad insolvenčního návrhu dle § 43 odst. 1 o. s. ř. je v insolvenčním řízení vyloučeno (viz § 128 odst. 1 věta druhá o. s. ř.). Soud prvního stupně z toho důvodu rozhodl po právu dle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona, když insolvenční návrh dlužnice odmítl. Odvolací soud proto v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil napadené usnesení jako věcně správné.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 27. května 2016

JUDr. Ladislav D e r k a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík