1 VSPH 2177/2013-B-19
KSUL 71 INS 15437/2013 1 VSPH 2177/2013-B-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučera a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužnice: Halyna Myroslavivna Vlasáková, nar. 16. dubna 1976, IČO 74861514, bytem Úštěk, Levín 115, zahájeném k návrhu věřitele: CCRB, a.s., IČO 24723576, sídlem Praha 1, Olivova 948/6, zast. Mgr. Martinem Strakou, advokátem se sídlem Praha 2, Londýnská 674/55, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 15437/2013-B-5 ze dne 17. října 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 15437/2013-

B-5 ze dne 17. října 2013 s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením prohlásil na majetek dlužnice nepatrný konkurs (body I. a II. výroku) s tím, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku), rozhodl, že působnost věřitelského výboru bude až do okamžiku zvolení věřitelského výboru vykonávat soud a že schůzi věřitelů za účelem volby věřitelského výboru soud svolá jen na návrh oprávněné osoby (bod IV. výroku) a insolvenčnímu správci uložil povinnost podávat každé tři měsíce soudu a věřitelskému orgánu písemné zprávy o stavu insolvenčního řízení a k podání další zprávy určil lhůtu do 17.1.2014 (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 21.8.2013 (A-16) zjistil úpadek dlužnice, na schůzi věřitelů insolvenční správce navrhl jako způsob řešení úpadku konkurs. Soud zjistil, že reorganizační plán nebyl předložen a že nebyly splněny podmínky pro oddlužení. Proto měl soud za to, že byly splněny podmínky pro řešení úpadku nepatrným konkursem.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a v odvolání ze dne 5.11.2013 namítala, že neuznává dluh vůči insolvenčnímu navrhovateli. K výzvě soudu doplnila své odvolání podáním ze dne 26.11.2013 a namítala, že nebyly splněny podmínky pro prohlášení konkursu.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ], přezkoumal usnesení v napadené části i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 389 odst. 1 IZ dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením.

Podle § 390 odst. 1 IZ návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Podle § 149 odst. 1 IZ nejde-li o případ podle § 148 IZ, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku; nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku.

Odstavec 1 se nepoužije, jestliže a) dlužník podal návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení zahájeném na základě insolvenčního návrhu jiné osoby; v takovém případě rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 30 dnů po rozhodnutí o úpadku, nebo b) se dlužník stal osobou, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením, po rozhodnutí o úpadku; v takovém případě může insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku konkursem před termínem konání schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku (§ 149 odst. 2 IZ).

Z uvedeného plyne, že dlužnice, ač řádně soudem I. stupně poučena usnesením ze dne 17.7.2013 (A-7), nevyužila možnosti stanovené v § 390 odst. 1 IZ podat návrh na povolení oddlužení. Ostatně i kdyby dlužnice takový návrh podala následně, byl by jako opožděný nutně odmítnut (§ 390 odst. 3 IZ). Vzhledem k tomu, že dlužnice podle výpisu z živnostenského rejstříku má přerušen výkon živnostenského oprávnění od 4.1.2010 do 31.12.2015, avšak nejde o situaci předjímanou ustanovením § 316 odst. 5 IZ, soud I. stupně správně rozhodl, že úpadek dlužnice bude řešen konkursem. Dlužnice ostatně neuvedla v odvolání

žádné konkrétní skutečnosti, který by byly s to závěr o řešení úpadku konkursem zvrátit, a ničeho nenamítala ani při schůzi věřitelů konané dne 17.10.2013, které byla přítomna, kde se o způsobu řešení úpadku rozhodlo tak, že v úvahu připadá jedině konkurs.

Odvolací soud proto usnesení soudu I. stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 7. ledna 2014

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová