1 VSPH 2168/2013-A-15
MSPH 79 INS 28588/2013 1 VSPH 2168/2013-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužníka CGS GROUP, s.r.o., IČO 28768167, sídlem Praha 5, 14. října 1307/2, zast. JUDr. Josefem Seifertem, advokátem, sídlem Hradec Králové, Šimkova 1224, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2013, č.j. MSPH 79 INS 28588/2013-A-10,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2013, č.j. MSPH 79 INS 28588/2013-A-10, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze uložil insolvenčnímu navrhovateli-dlužníku CGS GROUP, s.r.o. (dále jen dlužník), aby ve lhůtě tří dnů ode dne jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění svého usnesení soud I. stupně vyložil ustanovení § 108 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ). Vyšel ze zjištění, že dlužník nemá žádné zaměstnance, vlastní kancelářské vybavení (v současnosti uložené ve skladu) v zůstatkové hodnotě asi 53.000 Kč, má na účtech částku 98.500 Kč a pohledávky za svými dlužníky ve výši kolem 262.000 Kč a eviduje splatné závazky vůči 11 věřitelům ve výši 1.483.355,84 Kč. Protože jediným hodnotnějším majetkem dlužníka je software (systém CRM) v hodnotě cca 1.400.108 Kč a v případě řešení úpadku dlužníka konkursem činí jen odměna insolvenčního správce min. 45.000 Kč + 21% DPH, uložil soud I. stupně dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal, neboť nesouhlasil s vyměřením zálohy v maximální výši. Měl za to, že soud I. stupně napadené usnesení dostatečně neodůvodnil a nezohlednil stav jeho majetku. Poukazoval na portfolio svého majetku a dedukoval, že výnos z jeho zpeněžení lze použít na úhradu nákladů konkursu a k poměrnému uspokojení věřitelů.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000 Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout počáteční nedostatek finančních prostředků, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Podle § 144 IZ insolvenční soud zamítne insolvenční návrh pro nedostatek majetku, jestliže:

a) dlužník je obchodní společností, která byla zrušena rozhodnutím soudu, b) jménem dlužníka podal návrh likvidátor, který byl jmenován soudem ze seznamu insolvenčních správců, c) likvidátor dlužníka předloží insolvenčnímu soudu zprávu o tom, že prověřil možnost uplatnit v insolvenčním řízení neplatnost nebo neúčinnost právních úkonů dlužníka, d) ze seznamu majetku dlužníka a šetření insolvenčního soudu vyplývá, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a e) věřitelé dlužníka byli vyhláškou vyzváni ke sdělení údajů o majetku dlužníka a údajů o právních úkonech dlužníka, u kterých by bylo možno uplatnit neplatnost nebo neúčinnost, a žádný majetek ani úkony dlužníka nebyly zjištěny.

Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku podle § 144 IZ, neboť pro tento případ insolvenční soud zálohu neukládá.

Z obsahu insolvenčního spisu se podává, že dlužník není nemajetný, když jeho majetek tvoří vlastní kancelářské vybavení (53.000 Kč), software (1.400.108 Kč), peníze na účtech (98.500 Kč) a pohledávky (262.000 Kč).

Z uvedeného je zřejmé, že podmínky pro užití postupu podle § 144 IZ nejsou dány, neboť dlužník není v likvidaci a má dosud určitý majetek.

Jak vyplývá z § 1 IZ, insolvenční zákon sleduje řešením úpadku a hrozícího úpadku dlužníka uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem s cílem dosáhnout co nejvyššího a zásadně poměrného uspokojení dlužníkových věřitelů. Z této výchozí koncepce zákona se podává, že insolvenční řízení může mít smysl jedině za předpokladu, že v majetkové podstatě existuje majetek, z něhož by mohly být-v závislosti na způsobu řešení úpadku dlužníka-alespoň částečně uspokojeny pohledávky věřitelů. Není-li tu takového majetku, nemá insolvenční řízení smyslu.

Jedinou výjimkou-byť nesystémovou-z této koncepce je již citované ustanovení § 144 IZ, které připouští, aby právní prostředí insolvenčního zákona bylo využito k zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku, třebaže v takovém řízení k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem dojít zjevně nemůže.

Jinak řečeno, nejde-li o případ podle § 144 IZ, pak, bude-li zjištěno, že dlužník nemá majetek užitelný pro účely insolvenčního řízení, nedává zákon žádného podkladu pro další pokračování v řízení. Testem k tomu, aby nejistota v této otázce mohla být odstraněna na samém začátku insolvenčního řízení a aby insolvenční řízení nebylo zneužíváno pro účely, k nimž sloužit nesmí, je právě uložená povinnost dlužníka zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Mezi náklady insolvenčního řízení náleží mimo jiné vždy i odměna a hotové výdaje insolvenčního správce; v případě konkursu činí odměna insolvenčního správce dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. minimálně 45.000 Kč a je spolu s jeho nárokem na náhradu vzniklých hotových výdajů hrazena z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty. Za situace, kdy dlužník sice ještě disponuje určitým majetkem, o jehož zpeněžitelnosti však již nic bližšího neuvedl, soud I. stupně správně rozhodl o tom, že náklady insolvenčního řízení bude nutno hradit právě z uložené zálohy.

Pokud jde o výši uložené zálohy, nerozumí odvolací soud zcela odvolací argumentaci dlužníka za situace, kdy z insolvenčního návrhu a z příloh k němu připojených naopak vyplývá, že dlužník disponuje peněžními prostředky ve výši 98.500 Kč, které by mu měly umožnit bez jakýchkoliv problémů požadovanou zálohu složit, ledaže by tento údaj, jenž dlužník v odvolání ničím nezpochybnil, zcela neodpovídal realitě. Tím je pak nutně zpochybněna správnost i všech dalších údajů týkajících se majetku dlužníka a očekávání, pokud jde o výnos z jeho zpeněžení. Ostatně je to právě portfolio majetku dlužníka, jež neskýtá jakoukoliv záruku rychlého a dostatečně vysokého výtěžku zpeněžení, který ovšem nebude mít insolvenční správce k dispozici hned v samém počátku insolvenčního řízení na úhradu jeho prvotních nákladů, přičemž nelze po správci spravedlivě požadovat, aby náklady insolvenčního řízení úvěroval ze svých prostředků do doby zpeněžení majetkové podstaty.

Nutno dodat, že záloha na náklady insolvenčního řízení uložená podle § 108 IZ není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v o.s.ř. či v zákonu o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy.

Z uvedeného vyplývá, že soud I. stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení a odvolací soud jeho rozhodnutí podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 237 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.).

V Praze dne 11. prosince 2013

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová