1 VSPH 2145/2013-P2-9
MSPH 90 INS 17617/2013 1 VSPH 2145/2013-P2-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužnice Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 8, Pod Čimickým hájem 200/2, o odvolání věřitele PROFI CREDIT Czech, a.s., IČO 61860069, sídlem Praha 1, Klimentská 1216/46, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2013, č.j. MSPH 90 INS 17617/2013-P2-4,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2013, č.j. MSPH 90 INS 17617/2013-P2-4, se mění tak, že se přihláška P2 pohledávek č. 1 ve výši 20.666 Kč a č. 2 ve výši 1.854 Kč věřitele PROFI CREDIT Czech, a.s. neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze odmítl přihlášku P2 pohledávek č. 1 a 2 ve výši 22.250 Kč věřitele č. 2 PROFI CREDIT Czech, a.s. (dále jen odvolatel) a vyslovil, že právní mocí tohoto rozhodnutí končí účast odvolatele v insolvenčním řízení.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že na přezkumném jednání konaném dne 5.11.2013 přezkoumal insolvenční správce obě pohledávky odvolatele v celkové výši 266.814 Kč, a to pohledávku č. 1 (přihlášenou ve výši 185.472 Kč) popřel ve výši 164.806 Kč a uznal ve výši 20.666 Kč a pohledávku č. 2 (přihlášenou ve výši 81.342 Kč) popřel ve výši 79.488 Kč a uznal ve výši 1.854 Kč; celkem tedy správce popřel 244.294 Kč a uznal 22.520 Kč. Protože po přezkoumání pohledávek skutečná výše přihlášených pohledávek činí méně než 50 %, soud I. stupně k přihlášeným pohledávkám podle § 178 insolvenčního zákona (dále jen IZ) nepřihlédl ani v rozsahu, ve kterém byly zjištěny, a pohledávky odmítl v celé přihlášené výši.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Zrekapituloval výsledek přezkumu obou svých pohledávek se závěrem, že ustanovení § 178, § 185 a § 198 odst. 1 IZ je třeba aplikovat jednotlivě na každou jeho pohledávku. Uvedl, že mezi soudy není jednota v tom, jak aplikovat § 178 IZ, dovolával se jeho nového znění účinného od 1.1.2014 a důvodové zprávy novely IZ. Připomněl, že částečné zpětvzetí přihlášky učinil ještě v průběhu lhůty určené pro podání určovací žaloby. Z toho dovozoval, že dosud nenastal účinek, dle něhož se nepřihlíží k popřené části pohledávky, a že mu zůstala za dlužníkem i nadále přihlášená první dílčí pohledávka v rozsahu 20.666 Kč a druhá dílčí pohledávka v rozsahu 1.854 Kč. Soudu I. stupně vytýkal, že stav přihlášených pohledávek neposuzoval v době, kdy mělo dojít k účinku, že se k pohledávkám nepřihlíží, tj. ke dni, kdy by marně uplynula lhůta k podání incidenční žaloby.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 178 IZ (ve znění do 31.12.2013) bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna; jde o incidenční spor.

Podle § 185 IZ jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Odvolací soud je toho názoru, že citovaná ustanovení § 178, § 185 a § 198 odst. 1 IZ je třeba aplikovat jednotlivě na každou přihlášenou pohledávku a nikoliv na přihlášku pohledávek jako celek, neboť každá pohledávka je individuálním nárokem specifikovaným konkrétním důvodem a výší, jenž lze uplatnit samostatnou přihláškou. Aby tak věřitelé nemuseli (formálně) činit, tedy aby nemuseli každý svůj nárok samostatně přihlašovat, umožňuje jim předepsaný formulář přihlášky pohledávek (§ 176 IZ), jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti ČR na adrese www.insolvencni-zakon.cz, uvést jednotlivě své pohledávky na vložených listech toliko jedné přihlášky a na její závěrečné straně pak mají všechny přihlášené pohledávky sečíst. Z toho však nelze dovozovat, že suma všech přihlášených pohledávek představuje v insolvenčním řízení pohledávku jedinou, neboť pokud by v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které by se podle IZ k některé z přihlášených pohledávek nebo její části nepřihlíželo, mělo by to (nesprávně) následek pro přihlášku jako celek, tedy i pro pohledávky, ohledně nichž taková skutečnost nenastala; takový postup by byl zjevně v rozporu s dikcí ustanovení § 178, § 185 a § 198 odst. 1 IZ.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti: -přihláškou (P2-1) přihlásil odvolatel za dlužníkem pohledávky v celkové výši 266.814 Kč, a to pohledávku č. 1 ve výši 185.472 Kč a pohledávku č. 2 ve výši 81.342 Kč; -na přezkumném jednání konaném dne 5.11.2013 popřel insolvenční správce pohledávku č. 1 ve výši 164.806 Kč a uznal ji ve výši 20.666 Kč (tedy ji popřel v rozsahu přesahujícím 50 % její hodnoty) a dále popřel pohledávku č. 2 ve výši 79.488 Kč a uznal ji ve výši 1.854 Kč (tedy ji rovněž popřel v rozsahu přesahujícím 50 % její hodnoty); celkem tedy správce odvolateli popřel 244.294 Kč a uznal 22.520 Kč; -podáním ze dne 15.11.2013 (tedy ještě v průběhu lhůty určené k podání určovací žaloby) vzal odvolatel zčásti zpět přihlášku v popřené výši 244.294 Kč; -usnesením ze dne 21.11.2013 (P2-3) vzal soud I. stupně na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky odvolatele, a to ohledně pohledávky č. 1 v části 164.806 Kč a u pohledávky č. 2 v části 79.488 Kč.

Napadené usnesení je vystavěno na stanovisku, dle kterého pro posouzení podmínek uvedených v § 178 IZ (ve znění do 31.12.2013) je rozhodující výše pohledávky aktuální v době jejího přezkumu, tedy že skutečná výše přihlášených pohledávek č. 1 a č. 2 činila-podle výsledku jejich přezkumu (bez ohledu na jejich pozdější zpětvzetí učiněné v rozsahu jejich popření)-méně než 50 % přihlášených částek, a proto k nim nelze přihlédnout ani v rozsahu, ve kterém byly zjištěny.

Pro rozhodnutí o odvolání je dle odvolacího soudu podstatné, že s účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela) novelizován IZ, přičemž dle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že IZ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Revizní novela v nově vloženém § 178 odst. 2 IZ již výslovně určuje, že pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 178 odst. 1 IZ, se nepovažuje za přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle tohoto zákona nepřihlíží k popřené části pohledávky. Důvodová zpráva k této změně k tomu dodává, že nový text zákona (odstavec 2) je jen výslovným pojmenováním dosud v daných souvislostech takto nevnímaného stávajícího zákonného stavu, když i podle stávajícího znění insolvenčního zákona je totiž zjevné, že výsledek případného incidenčního sporu (nebo účinek popření pohledávky) by měl být poměřován stavem přihlášené pohledávky v době, kdy takový výsledek nebo účinek nastal. Zde se prosazuje zájem na tom, aby věřitel v případě potřeby sám korigoval rozsah přihlašovaných nároků (a tím snížil míru rizika, že bude docházet ke zkreslení výsledků hlasování věřitelů o významných otázkách insolvenčního řízení), jemuž lze přičíst vyšší prioritu než automatickému prosazení sankce podle § 178 odst. 1 věty první, resp. podle § 179 odst. 1 věty první IZ.

Proto odvolací soud přisvědčil argumentaci odvolatele stojící na tom, že pro posouzení podmínek uvedených v § 178 IZ nebyla-ani při dřívější právní úpravě účinné do 31.12.2013 -rozhodující výše pohledávky aktuální v době jejího přezkumu, ale v době vymezené okamžikem, než nastal účinek, na základě kterého se nepřihlíží k popřené části pohledávky, kterou vzal ještě předtím věřitel účinně zpět.

Protože v dané věci vzal odvolatel účinně zpět popřené části obou svých pohledávek č. 1 a č. 2 ještě v průběhu běžící lhůty určené pro podání určovací žaloby (před tím, než by nastaly účinky spojené s jejím nepodáním), o čemž soud I. stupně již rozhodl usnesením ze dne 21.11.2013 (P2-3), kterým vzal toto částečné zpětvzetí na vědomí, odvolací soud uzavírá, že pro odmítnutí zjištěného zbytku pohledávek č. 1 a č. 2 v celkové výši 22.250 Kč, na nějž je třeba nově hledět jako na 100 % přihlášených pohledávek, není žádný důvod.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 17. ledna 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová