1 VSPH 2142/2017-B-34
č. j. KSCB 25 INS 31148/ 2015 1 VSPH 2142 / 2017-B-34

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců ]UDr. Jiřího Goldsteina a ]UDr. Jiřího Karety v insolvenčním řízení dlužníka: Karel anonymizovano , anonymizovano , IČO 01377639, bytem Minská 2785/5, 390 05 Tábor, ov odvolání insolvenčního správce Administrace insolvenci CITY TOWER, v.o.s., ICO 29414873, sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. listopadu 2017, č. j. KSCB 25 INS 31148 / 2015 B-28 takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. listopadu 2017, č. j. KSCB 25 INS 31148/2015-3 28 se v bodech 11. a V. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Českých Budějovicích napadeným usnesením ze dne 27. listopadu 2017, č. j. KSCB 25 INS 31148/2015 713 28 zrušil schválené oddlužení dlužníka Karla anonymizovano (bod I. výroku), insolvenční řízení dlužníka Karla anonymizovano zastavil (bod II. výroku). Insolvenčnírnu správci Administrace insolvenci CITY TOWER, v.o.s., soud určil odměnu ve výši 19 965 Kč včetně daně z přidané hodnoty (dále též DPH) a náhradu hotových výdajů ve výši 3 993 Kč včetně DPH s tím, že neuhrazená část odměny ve výši 3 668,50 Kč a hotových výdajů ve výši 907,50 Kč budou po právní moci tohoto usnesení uhrazeny státem (body III. a IV. výroku). Zároveň soud veřejnou obchodní společnost Aministrace insolvenci CITY TOWER funkce správce zprostil (bod V. výroku) a uložil jí, aby neprodleně sdělila číslo účtu, na který ji má být poukázána odměna a náhrada hotových výdajů (bod VI. výroku).

2. V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 22. 2. 2016 vydal usnesení pod č. j KSCB 25 INS 31148/2015 A w11, kterým zjistil úpadek dlužníka a povolil řešení úpadku oddlužením. Usnesením ze dne 6. 5. 2016, č. j KSCB 25 INS 31148/2015wB 6, soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Podáním doručeným soudu dne 24. 11. 2016 sdělil insolvenční správce, že mu dlužník neposkytuje součinnost a na účet majetkové podstaty nejsou zasílány splátky v pravidelných intervalech. Při jednání konaném u insolvenčního soudu dne 6. 1. 2017 insolvenční správce uvedl, že dlužník přebírá písemnosti, nicméně na ně nereaguje, od ledna pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná, má zajištěnou práci do konce roku 2018. Za tuto dobu by měl uhradit svým věřitelům 100 0/0 jejich pohledávek. Dlužníku byla z toho důvodu poskytnuta šance napravit svůj dosavadní přístup k povinnostem v insolvenčním řízení. Podáním ze dne 2. 8. 2017 oznámil insolvenční správce, že dlužník ke dni 2. 8. 2017 dluží na splátkách částku 30 000 Kč. Dluh věřitelům a naodměně správce narůstá. Insolvenční správce navrhl oddlužení zrušit.

Shodu s prvopisem potvrzuje ]ana Vlasáková.



3. Soud I. stupně s odkazem na ustanovení Š 418 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona dále též IZ), návrhu insolvenčního správce vyhověl a vysvětlil, že dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení tím, že je od počátku řízení nekontaktní a nezasílá pravidelné měsíční splátky. Rovněž za stávajícího stavu není schopen splnit podstatnou část splátkového kalendáře (očekávaná míra uspokojení věřitelů činí 19,06 %, přičemž počáteční předpoklad byl 100 %).

4. Protože majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující (dlužník vlastní pouze movitý majetek v hodnotě cca 3 500 Kč) a současně nejsou naplněny podmínky předpokládané zákonem pro prohlášení konkursu (dlužník o prohlášení konkursu nepožádal), rozhodl soud podle ustanovení 5 418 odst. 4 IZ o zastavení insolvenčního řízení a zproštění insolvenčního správce funkce. Zároveň rozhodl o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech.

Odvolatel argumentoval tím, že soud prvého stupně věc nesprávně právně posoudil, když své rozhodnutí postavil na znění insolvenčního zákona účinného od 1. 7. 2017. Dle názoru odvolatele rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je však insolvenční zákon ve znění účinném do 30. 6. 2017, nebot, insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení byl soudu prvého stupně doručen dne 15. 12. 2015, oddlužení dlužníka bylo povoleno usnesením ze dne 22. 2. 2016, přezkumné jednání a schůze věřitelů se uskutečnily již dne 13. 4. 2016, takže nelze o neschválení oddlužení rozhodnout podle novelizovaného ustanovení 5 418 odst. 1 insolvenčního zákona a podle odstavce 5 tohoto novelizovaného ustanovení insolvenční řízení zastavit. Odkázal přitom na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 2017, č. j. KSOL 16 INS 3997/2017, 1 VSOL 926/2017 B l1.

6. Vrchní soud vPraze se při posuzování důvodnosti odvolání zabýval především výhradou odvolatele spočívající vtom, že dle jeho názoru soud I. stupně v napadeném usnesení nesprávně aplikoval insolvenční zákon ve znění účiném od 1. 7. 2017, ač dle jeho názoru bylo namístě rozhodovat podle znění účinného do 30. 6. 2017, které vpopsané situaci neumožňovalo insolvenční řízení zastavit, nýbrž toliko řešit úpadek dlužník konkursem (popř. konkursem nepatrným).

7. Odvolací soud má za to, že soud I. stupně správně rozhodoval dle insolvenčního zákona ve znění novely provedené zákonem č. 64/2017 Sb., jehož odstavec 1 článku II (přechodné ustanoveni) stanoví, že zakon ef 782/2006 Sb., ve znění dámám ode dne me)/tí úderem/ž [0/90th zděšena, re použzý'e z'pre íme/wedge" řízení ze?/ýeýend přede dnem ae)/rzí dělíme/ž fe)/Jole zakona; prám! držme) ar'/email, které zhro/eenč'm'm ň'zem' fear/dý; přede dnem mág/tí dažnnaríz' ÍO/ýOZ'O zákona, zdf/dwg? zeze/JaMag).

8. Jednoznačné vymezení účinnosti zmíněným přechodným ustanovením nevzbuzuje pochybnosti o tom, že rozhodl li insolvenční soud o zrušení oddlužení v režimu prvých dvou odstavců 5 418 IZ po 1. 7. 2017, pak jeho úvahy o tom, jak dále vinsolvenčním řízení pokračovat, popř. zda vůbec pokračovat, jsou limitovány následujícími odstavci vymezujícími, kdy pokračovat lze (rozhodnutím o tom, že dlužníkův úpadek bude řešen konkursem), a kdy je naopak namístě řízení zastavit. V tomto směru je judikatorní praxe Vrchního soudu v Praze zcela ustálena a jednotlivé senáty důsledně postupují při řešení dané problematiky dle novelizovaného znění insolvenčního zákona (viz např. usnesení sen.. zn. 4 VSPH

1774/2017, 4 VSPH 1786/2017, 2 VSPH 1684/2017, 1 VSPH 1640/2017).

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

PUNGUU V 11.3

1 VSPH 2142 / 2017

9. Odkaz odvolatele na usnesení sen. zn. 1 VSOL 926/2017 je nepřípadný, nebot, tam řešená problematika i skutkový stav věci se odlišují od toho, co je projednáváno nyní. Vrchní soud v Olomouci totiž řešil odvolání proti usnesení o neschválení oddlužení v režirnu Š 405 insolvenčního zákona, zatímeo v případě prvostupňového rozhodnutí Krajského soudu v Ceských Budějovicích šlo o to, že již schválené oddlužení (usnesením ze dne 6. 5. 2016) bylo pro neplnění povinností dlužníkem rušeno dle 5 418 odst. 1 IZ, a následně, co důsledek zrušeného oddlužení, rozhodováno o zastavení insolvenčního řízení dle čtvrtého a pátého odstavce téhož ustanovení.

10. Protože odvolací soud je ve shodě se soudem I. stupně v tom, jaké znění insolvenčního zákona bylo třeba v dané věci aplikovat, zabýval se dále tím, zda vskutky byly dány podmínky pro zastavení řízení, neboť toliko bod II. usnesení ze dne 27. 11. 2017 (o zastavení řízení) a na něm závislý bod V (o zproštění odvolatele funkce správce) byly odvoláním napadeny.

11. Podle Š 418 odst. 4 IZ insolvenční Soud nerožhodne ipolu 56 žrušením oddlužení o žpůrohu řešení dlužníkova ápadku konkursem, žnrtí lz', že majetek dlužníka, anz'ž Je pňhlíží k věcem, právům a jůgfm mcyetkozým hodnotám zatloučeným ž meuetkove'podrtaty, je pro uipokfy'ení včň'telů žcela neportačtg'ía; ledaže a) návrh na povolení oddlužení h_yl podán ipolečnč 5 ínrolvenčnzm návrhem, h) dlužník požádal, ahy hyl žpůrohem řešení jeho ápadku konkurr, a c) žaplatíl žálohu na náklady ínrolvenčního ň'žení rtanovz'l-lz' mu Joudpovínnoet k její áhradč podle _0" 708 odrt. 2 a 3.

]ertlz'že z'nrolvenční soud nerožhodne o žpůrohu dlužníkova ápadku konkurrem podle odstavce 4, ínrolvenční řížení žartaví; mučí/zrní rožhodne o odmčnč íneolvencmz'ho rprávce ajeho nákladech a žprortí ínrolvenčního správce jeho funkce. Nehyla-lz' orohč podle 5 3 90a odst. 7 píem. a) dorud zrg/placena odmčna ža velmy a podání návrhu na povolení oddlužení aneho take' ínrolvenčního návrhu podle jj" 390a odrt. 3, ínrolvenční soud foučarne uloží dlužnzkovz'povínnoctjz' uhradit, hylawlí uplatněna podle ]? 390a odst. 5 (odst. 5).

12. Pro výklad citovaného ustanovení je významná důvodová zpráva k zákonu č. 64/2017 Sb., jímž byl s účinností od 1. 7. 2017 novelizován IZ, podle které se navrhlo stanovit, že insolvenční roud rožhodne o žpůrohu řešení dlužníkova ápadku konkureem poté, co vydal rožhodnutí,

; ktegím návrh na povolení oddlužení odmítne neho žamztne, rožhodnutí, ktegím oddlužení nerchválí, neho rožhodnutí, ktegím Je rchválene' oddlužení ruší, použe v urátjch pňpadech, a to tehdy, hude-lz' to vhodní, pňínorne' a pokud možno neutrální ž hledírka požadavků na etátní rozpočet. Stanovená áprava žamežeg'e ýnančnč a admínírtratívne' náročnému vedení tžv. práždnjch konkurrů "na átrazy rtátu" v míjímkou pňpadu, kdy dlužník na řešení cve'ho ápadku konkurrem trvá a .s'loží z'nrolvenčnůnu roudu jistotu, jíž re pokgy'í náklady konkurru. Rožhodl-lz' ínrolvenční toud některým ž výše uvedených žpůrohů, rožhodne podle 5 396 odd. 7, 405 odst. 2 a 478 odrt. 4 (hyl lz' v půpade' podle 31" 396 žjíšte'n ápadek dlužníka) Joučaenčo gpůrohu řešení dlužníkova ápadku konkurrem použe ve třech případech, a to

v přepadá že hylo insolvenční řížení žahá/eno na žák/udí včátelrke'ho z'neolvenčního návrhu a mcyetek dlužníka je pro uipokfy'ení vevátelů portačvyůz,

-v prípadě že z'nrolvenční íížení hylo žaheý'eno ínrolvenčním návrhem dlužníka a majetek v meu'etkove' podrtatčportačtge k quokcy'ení včň'telů, a

-v přepadá, že z'neolvenční ň'žení z'nz'a'oval ínrolvenčním návrhem dlužník, majetek dlužníka je pro ulpokfy'ení vevátelů dlužníka žcela neportačvgící, dlužník však na řešení rve'ho ápadku kon/kurtem trvá (což uvede v pňpadev podle 31" 396jz'ž v návrhu na povolení oddlužení, v prípade podle jj 405 při jednání před ínrolvenčním oprávcem podle jl 4 70 odst. 2 a v prípadě podle jl 478 v žádortz' fmčmvaní ínrolvenčnzneu fondu) ža předpokladu, že dlužník žaplatí žálohu na náklady řížení, která mu může hjt ínrolvenčním soudem uložena podle 5 708 odd. 2 a 3 ža účelem pako/tí nákladů Jpcy'ergích r řešením konkurrem, které hy šýtjz'nak k tíží štátu.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.



V rítuad, kcý/ je žřeymě, že hy šlo o tžv. práždný koukam, nejeví re jako hospodárné nmpmn pňpurtít, aly ínrolvenční fond rožhodnul o řešení upadku dlužníka konkureem a vžápětí tvym dalším rožhodnutím žruá'l konkurr pro nedostatek majetku podle ji' 3 08 odrt. 7 pírm. d ) Proto se stanoví, že je-lz' majetek dlužníka k uipokoy'ení věržtelů žcela neoortačty'ící, ínrolvenční soud o žoůiohu řešení dlužníkova ůpadku konkurrem nerožhodne a ínrolvenční třížení žartaví. To však neo/ate; jertlíže dlužník navždory tomu trvá na tom, ahy hyl žpůrohem řešení jeho upadku konkurr, a žaplatí roudem vyměřenou žálohu na náklacý/ ínrolvenčního řížení. Takozym postupem může dlužník napríklad projevít vrtň'cnort vůá' veWtelům, kteří hudou mocí potě, co hude takovy konkurr pro nedoctatek majetku žrušen, na žákladě režnamu neuipokojenych pohledávek zymáhat tyto pohledávky ve vykonávacím řížení índz'víduálně, a to po dohu 70 let Í

13. Vnapadeném usnesení soud I. stupně zcela naplnil úmysl zákonodárce, když dovodil, že pro další pokračování řízení nejsou dány podmínky. Vysvětlil přitom, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující (viz závěr prvého odstavce odůvodnění na straně 3 rozhodnutl), přičemž v tomto směru odvolatel nesouhlas s takovýmto skutkovým závěrem soudu nevyjevil. Protože ani z obsahu spisu se nesprávnost těchto skutkových zjištění nepodává, je napadené usnesení dle odvolacího soudu prosto pochybení.

14. Odvolací soud veden závěry vysvětlenými výše shledal usnesení soudu I. stupně v napadeném rozsahu věcně správným, a proto je podle 5 219 o. s. ř. v bodech II. a V. výroku potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (5 237, Š 239 a Š 240 odst. 1 o .s. ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku ($ 71 odst. 2 IZ), lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (5 74 odst. 2 IZ).

Praha 5. ledna 2018

JUDr. František Kučera v. r. předseda senátu



Shodu s prvopisem potvrzuje jana Vlasáková.