1 VSPH 214/2018
č. j. KSPL 56 INS 25538 / 2015 1 VSPH 214 / 2018 B-55

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy ]UDr. jiřího Karety a soudců ]UDr. Františka Kučery a ]UDr. ]iřího Goldsteina ve věci dlužnice: Helena Šlehoferová, narozená 8. 3. 1983 bytem náměstí Míru 62/1, 339 01 Klatovy adresa pro doručování: Luby 39, 339 01 Klatovy

0 Odvolání insolvenční správkyně: JUDr. Hana Karásková, IČO 01338161 sídlem Karlovo náměstí 2097/10, 120 00 Praha 2 proti usnesení Krajského soudu vPlzni č. j. KSPL 56 INS 25538/2015 B-48 ze dne 17. ledna 2018 takto: Usneseni Krajského soudu v Plzni č. j. KSPL 56 INS 25538/2015-B-48 ze dne 17. ledna 2018 se v bodech I. a III. výroku mění jen tak, že se insolvenční správkyni JUDr. Haně Karásková uděluje souhlas s vydáním výtěžku zpeněženi majetkové podstaty dlužníce ve výši 186.519 Kč nezajištěným věřitelům a s vyplacenim zálohy na její odměnu ve výši 50.000 Kč včetně daně z přidané hodnoty.

Odůvodnění:

Krajský soud vPlzni usnesením č. j. KSPL 56 INS 25538/2015 B 48 ze dne 17. 1. 2018 v insolvenčním řízení vedeném na majetek Heleny Šlehoferové (dále jen dlužnice) vyslovil souhlas s tím, aby ]UDr. Hana Karásková (dále jen správkyně) vydala nezajištěným věřitelům výtěžek zpeněžení majetkové podstaty dlužnice, a to nemovitostí zapsaných na LV č. 1506 v k.ú. Klatovy, ve výši 210.762 Kč v poměru uvedeném v bodě II. výroku usnesení č. j. KSPL 56 INS 25538/ 2015-13 21 ze dne 12. 9. 2016 (bod I. výroku), schválil náklady na zpeněžení dědictví ve výši 3.481 Kč (bod II. výroku) a vyslovil souhlas s vyplacením zálohy na odměnu správkyně za zpeněžení dědictví ve výši 25.757 Kč včetně daně z přidané hodnoty.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že návrhem ze dne 4. 12. 2017 požádala správkyně o povolení vydat výtěžek zpeněžení dědictví dlužnice nezajištěným věřitelům jako mimořádnou splátku a o souhlas s odměnou za zpeněžení majetkové podstaty. Vyhláška o návrhu správkyně na vydání výtěžku zpeněžení byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 19. 12. 2017 (č. d. 13-47). Námitky proti návrhu správkyně nebyly podány, proto o něm soud rozhodl bez nařízení jednání. O odměně správkyně rozhodl podle ust. $ 38 insolvenčního zákona ve spojení s ust. S 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška). V této souvislosti upozornil soud na to, že citovaná vyhláška výslovně neupravuje situaci, kdy insolvenční správce zpeněžuje majetek

Shodu s prvopisem potvrzuje _jana Vlasáková. dlužníka podle ust. Š 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. jelikož však soud považoval zpeněžení dědictví dlužníka za činnost insolvenčního správce srovnatelnou co do náročnosti se zpeněžením zajištěného majetku dlužníka, použil jako sazbu pro určení odměny správkyně analogicky 9 % z čistého výtěžku Zpeněžení podle ust. $ 1 odst. 2 vyhlášky. V daném případě činí čistý výtěžek zpeněžení 236.519 Kč a 9 % z této částky činí 21.286,71 Kč. Protože je správkyně plátkyní daně z přidané hodnoty, náleží jí i náhrada 21 % DPH; celková výše odměny tak činí 25.757 Kč. Použití 9 % sazby odměny správkyně odpovídá dle názoru soudu zásadě nejvyššího uspokojení věřitelů za současného respektování práva insolvenčního správce na náležitou odměnu za jeho činnost. Soud zdůraznil, že tento výklad je i v souladu s platnou judikaturou obsaženou např. v usnesení Vrchního soudu vOlomouci sp. zn. KSOS 37 INS 8497/2014, 1 VSOL 1071/2015 a Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 39 INS 19062/2013, 4 VSPH 1139/2015.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni, a to výslovně proti bodům I. a III. výroku, se správkyně včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil tak, že jí udělí souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 164.972 Kč nezajištěným věřitelům a že jí přizná zálohu na odměnu z výtěžku zpeněžení ve výši 71.547 Kč včetně daně z přidané hodnoty, eventuálně aby je odvolací soud zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně. V odvolání uvedla, že z vlastní zamítl její žádost o prodej dědického podílu dlužnice s odůvodněním, že se nejedná o mimořádný příjem dle ust. Š 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, musela hájit zájmy věřitelů a podat proti jeho rozhodnutí odvolání, přestože proti němu přípustné nebylo. Tento nesprávný procesní postup soudu prvního stupně vedl kvyšší náročnosti její činnosti při zpeněžování majetku dlužnice, a soud prvního stupně měl dle jejího názoru - tuto skutečnost zohlednit při posuzování výše její odměny. N esouhlasila s názorem soudu, že náročnost činnosti insolvenčního správce při zpeněžení mimořádného příjmu dlužníka je srovnatelná se zpeněžením zajištěného majetku dlužníka, neboť při zpeněžování zajištěného majetku se insolvenční správce řídí pokynem zajištěného věřitele, zatímco při zpeněžování nezajištěného majetku vybírá nejvhodnější postup sám a na vlastní odpovědnost, a poté ještě sestavuje návrh rozvrhového usnesení, což je činnost mnohem komplikovanější než sepsání návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Rovněž skutečnost, že se jednalo o prodej spoluvlastnického podílu na nemovitosti, měla být dle názoru správkyně zohledněna ve výši její odměny, neboť zpeněžení spoluvlastnických podílů je vždy náročnější než zpeněžení nemovitosti jako celku. Uzavřela na tom, že je přiznaná výše odměny nespravedlivá, neboť bez jejího aktivního a urputného přístupu by přihlášení věřitelé nad rámec splátkového kalendáře neobdrželi nic.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Shodu s prvopisem potvrzuje jana Vlasáková.

5.

10.

1 Vbl'l'l A141 LULO

Podle ust. Š 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona je dlužník po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře povinen vydat insolvenčnírnu správci hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.

Podle ust. Š 283 odst. 1 insolvenčního zákona se zpeněžením majetkové podstaty rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatně postoupení dlužníkových pohledávek; ujednánírni, která tomu brání, není insolvenční správce omezen.

Podle ust. Š 38 insolvenčního zákona (ve znění účinném do 30. 6. 2017) má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. ]e li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není li ji, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 6).

Podle ust. Š 3 vyhlášky je li způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce a) při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty částku určenou podle Š 1, nejméně však 45.000 Kč, b) při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1.125 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře, c) při oddlužení plněním splátkového kalendáře, při kterém dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, 750 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1.125 Kč za každý započatý měsíc kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře a částku určenou podle Š 1 odst. 2.

Podle ust. Š 5 vyhlášky nelze-li odměnu určit postupem podle Š 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.

Podle ust. Š 7 odst. 4 vyhlášky náleží insolvenčnímú správci v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč

Shodu s prvopisem potvrzuje jana Vlasáková.

11.

12.

13. a vpřípadě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 225 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnuti o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře.

Z výše uvedené úpravy jednoznačně vyplývá, že pro případ schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře stanoví vyhláška výši paušální měsíční odměny insolvenčního správce (v ust. Š 3 písm. b a c) a výši paušální měsíční náhrady jeho hotových výdajů (v ust. Š 7 odst. 4) ve vztahu k jeho činnosti, již v rámci svých zákonných povinnosti v souladu s usnesením soudu nezajištěného majetku vydaného dlužníkem správci ke zpeněžení podle ust. Š 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona ani náhradu hotovych výdajů správce s tím spojených, přestože takové (mimořádné) výdaje nejsou (a ani nemohou být) zjevně kryty měsíční paušální náhradou standardního postupu insolvenčního správce v průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře, a tudíž je třeba- -jak správně dovodil soud prvního stupně honorovat ji nad rámec paušální odměny podle ust. Š 3 vyhlášky.

Vzhledem k tomu, že v ust. Š 1 až Š 4 vyhlášky není výslovně určen postup, jak stanovit výši odměny správce za zpeněžení majetku podle ust. Š 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, přičemž na takový vyhláškou neupravený a Výjirnečný případ _ nelze bez dalšího (tedy přímo) aplikovat ust. Š 1 odst. 2 ve spojení s Š 3 písm. c) vyhlášky, jelikož se nejedná o zpeněžení majetku sloužícího kzajištění (podle pokynů zajištěného věřitele), ale o zpeněžení majetku nezajištěného, ani ust. Š 1 odst. 3 ve spojení s Š 3 písm. a) vyhlášky, neboť (celkově vyšší) odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného krozdělení mezi nezajištěné věřitele je koncipována jako odměna za celé insolvenční řízení, což rovněž neodpovídá poměrům schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře, v němž je správce odměňován podle ust. Š 3 písm. b) vyhlášky vpravidelných měsíčních platbách (k tomu viz usnesení č. j. 4 VSPH 1139/2015 B 36 ze dne 14. 12. 2015). Pro případ zpeněžení nezajištěného majetku vydaného dlužníkem insolvenčnímu správci ke zpeněžení podle ust. Š 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona je tudíž nutno postupovat podle ust. Š 5 vyhlášky, jež takové _ vyhláškou neupravené situace univerzálně po ' á, přičemž vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností přizná insolvenční soud insolvenčnímu správci v prokázané (důvodně vynaložené) výši 3 limity uvedenými v ust. Š 7 odst. 1 až 3 vyhlášky.

Shodu s prvopisem potvrzuje jana Vlasáková.



14. Za popsané situace dospěl odvolací soud kzávěru, že sohledem na délku doby, rozsah

15.

16. a náročnost vykonávané činnosti správkyně a zejména s ohledem na to, že v důsledku této činnosti dojde nad rámec splátkového kalendáře k uspokojení nezajištěných věřitelů dlužnice v rozsahu (po odečtení odměny správkyně) odpovídajícím 18 % jejich pohledávek, k čemuž by bez aktivního přičinění správkyně zjevně nedošlo, náleží správkyni za zpeněžení majetkové podstaty podle ust. 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona odměna ve výši 50.000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, jež dle názoru odvolacího soudu odpovídá činnosti, jíž správkyně v daném řízení při zpeněžování tohoto majetku (včetně úkonů, jež jeho zpeněžení předcházely) vykonala.

K odvolací argumentaci správkyně považoval odvolací soud za vhodné dodat, že odměna ve výši 25 % z částky určené k rozdělení mezi nezajištěné věřitele odpovídající úpravě obsažené v ust. Š 1 odst. 3 vyhlášky je vzhledem k průběhu daného insolvenčního řízení zjevně nepřiměřeně vysoká.

Na základě těchto zjištění a veden názory shledal odvolací soud odvolání správkyně důvodným a podle ust. Š 220 odst. 1 za použití ust. Š 167 odst. 1 občanského soudního řádu změnil napadené usnesení způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta pro podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem.

Praha 22. února 2018

JUDr. Jiří Kareta v. r. předseda senátu



Shodu s prvopisem potvrzuje jana Vlasáková.