1 VSPH 212/2013-B-87
MSPH 91 INS 2725/2009 1 VSPH 212/2013-B-87

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužníka: Vladimír Wisura, nar. 16. prosince 1960, bytem Praha 10, Holandská 365/10, o odvolání věřitele CHLUP, s.r.o., IČO 25799509, sídlem Praha 9, Kolbenova 305/40, zast. JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 2, Karlovo nám. 28, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 2725/2009-B-68 ze dne 19. října 2012,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 2725/2009-B-68 ze dne 19. října 2012 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku určil odměnu insolvenčnímu správce ve výši 36.000,-Kč včetně daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) a náhradu hotových výdajů ve výši 2.461,20 Kč včetně DPH, v bodě II. výroku schválil konečnou zprávu ve znění zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne 30.3.2011, přičemž příjmy z majetkové podstaty činily 0,-Kč, výdaje činily 38.461,20 Kč, částka určená k rozvrhu činila 0,-Kč, a v bodě III. výroku určil, že odměna správce a přiznané hotové výdaje budou uspokojeny ze složené zálohy.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 21.10.2009 (A-26) zjistil úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs.

Proti konečné zprávě ze dne 17.3.2011 podal námitky věřitel CHLUP, s.r.o. (B-45), který tvrdil, že dlužník podle daňového přiznání za rok 2008 vykázal zisk ve výši 1.802.668,72 Kč, pořídil si luxusní vůz Audi a podle informací věřitele stále podniká.

Insolvenční správce v reakci na podané námitky ve vyjádření ze dne 22.8.2011 (B-49) uvedl, že prováděl rozsáhlé zjišťování majetku dlužníka, činil dotazy na Český úřad zeměměřičský a katastrální, příslušný Finanční úřad, Centrální registr vozidel Ministerstva vnitra, Úřad průmyslového vlastnictví, Středisko cenných papírů, provedl dotaz i na všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a pojišťovny působící v ČR, Policejní prezidium-evidence zbraní, Aeroklub České republiky, Úřad pro civilní letectví, Státní plavební správu a Námořní úřad, neúspěšně se pokoušel dlužníka kontaktovat. Existence vozidla byla prověřena na údajných místech pobytu dlužníka v Řitce a Radotíně s negativním výsledkem. Správce v průběhu řízení nedostal od věřitelů ohledně majetku dlužníka žádný konkrétní podnět a domníval se, že vynaložil veškeré možné úsilí ke zjištění majetku dlužníka. -2-MSPH 91 INS 2725/2009 Podle vyjádření Městského státního zastupitelství ze dne 11.4.2012 se ani orgánům činným v trestním řízení nepodařilo zjistit majetek dlužníka ani zajistit účetnictví dlužníka.

K námitkám věřitele CHLUP, s.r.o. soud uvedl, že není-li žádného majetku, nemá insolvenční řízení smysl, že správce neporušil žádnou svoji povinnost a vynakládal, byť neúspěšně, značné úsilí ke zjištění majetku dlužníka.

Soud uzavřel, že nebyl zjištěn žádný majetek dlužníka, proto postupoval podle § 304 odst. 4 písm. a) IZ a konečnou zprávu schválil, protože námitky proti konečné zprávě vznesené nepovažoval za důvodné. Odměnu insolvenčního správce soud určil postupem podle § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb.

Proti tomuto usnesení se do bodů I. a II. výroku odvolal věřitel CHLUP, s.r.o. a jako žalobní důvody tvrdil skutečnosti uvedené v § 205 odst. 2 písm. b) až g) o.s.ř. V doplnění odvolání ze dne 30.11.2012 věřitel zopakoval, že na základě daňového přiznání za rok 2008 dlužník vykázal zisk ve výši 1.802.668,72 Kč, vlastní vůz Audi 8 a trval na tom, aby insolvenční soud vyčkal rozhodnutí ve věci vedené pod sp.zn. 1 T 61/2012. Z těchto důvodů navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Z vyjádření Městského státního zastupitelství ze dne 18.1.2013 plyne, že orgánům činným v trestním řízení se nepodařilo zjistit majetek dlužníka, a odkázalo na usnesení o zastavení trestního stíhání obviněného dlužníka (sp.zn. 3 T 66/2011).

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ustanovení § 304 odst. 1 až 5 IZ insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené. O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření.

K projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání uvede ve vyhlášce na úřední desce; předvolání k tomuto jednání insolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru. Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že ji schválí, nařídí její doplnění nebo změnu, popřípadě odmítne ji přijmout.

Rozhodnutí shora uvedené insolvenční soud vyvěsí na úřední desce soudu. Zvlášť toto rozhodnutí doručí insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat věřitelé, jejichž námitkám nebylo vyhověno.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční správce podal řadu zpráv o své činnosti (dne 28.4.2010, 27.8.2010, 29.12.2010, 17.3.2011), dlužníka se snažil -3-MSPH 91 INS 2725/2009 kontaktovat, činil úkony směřující ke zjištění majetku, avšak nepodařilo se získat účetnictví dlužníka ani zjistit jeho majetek.

Na základě shora uvedených skutečností, zjištění a závěrů soudu I. stupně má odvolací soud za to, že soud I. stupně nepochybil, když konečnou zprávu schválil a přiznal správci nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů. Soud I. stupně se přitom fundovaně vypořádal s námitkami věřitele CHLUP, s.r.o. proti konečné zprávě a shodně jako Městské státní zastupitelství dospěl k závěru o absenci majetku dlužníka a z toho plynoucí nemožnosti naplnit účel insolvenčního řízení, kterým je uspokojení věřitelů.

Při rozhodování o odměně insolvenčních správců postupoval soud správně, když vycházel z § 38 odst. 1 IZ a aplikoval § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., neboť se jedná o insolvenční řízení, v němž byl dlužníkův úpadek řešen konkursem a nebyl zpeněžen žádný majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu č.j. MSPH 77 INS 8029/2009, 29 NSČR 27/2010-B-33 ze dne 29.9.2010), s přihlédnutím k délce řízení a jeho náročnosti.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a podle § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 22. března 2013

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva