1 VSPH 2115/2016-A-111
MSPH 79 INS 21003/2015 1 VSPH 2115/2016-A-111

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Ing. Radomír anonymizovano , anonymizovano , IČO 66999481, bytem 294 74 Otradovice 37, se sídlem Praha 5, Ostrovského 253/3, o odvolání insolvenčního navrhovatele a dovolatele Davida anonymizovano , anonymizovano , IČO 64838609, bytem 358 01 Kraslice, Pod nádražím 971/16, korespondenční adresa: poste restante, Pošta Aš 1, Poštovní nám. 911, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 79 INS 21003/2015-A-88 ze dne 12. října 2016,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 79 INS 21003/2015-A-88 ze dne 12. října 2016 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením z 12. 10. 2016 zamítl návrh dovolatele Davida anonymizovano na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. V odůvodnění rozhodnutí bylo uvedeno, že usnesením z 23. 10. 2015 (č. d. A-15) odmítl insolvenční soud dle § 128 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon) insolvenční návrh dovolatele (insolvenčního navrhovatele) ve věci dlužníka Ing. Radomíra Válka, neboť neuvedl a neosvědčil tvrzenou pohledávku z titulu náhrady škody (tj. neuvedl, jak měla jemu osobně být způsobena škoda, v čem škodní jednání mělo konkrétně spočívat, jak dospěl k jím uváděné částce 108.000 Kč, kdy ke škodě mělo dojít a ke kterému dni a na základě čeho vznikla splatnost tvrzené pohledávky). K odvolání navrhovatele citované usnesení potvrdil jako věcně správné odvolací soud v Praze usnesením č. j. 1 VSPH 2318/2015-A-70 z 22. 7. 2016 s odůvodněním, že navrhovatel nedostál povinnosti uvést o svých splatných pohledávkách za dlužníkem takové skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že dlužník je v úpadku, protože v insolvenčním návrhu neuvedl lhůtu splatnosti své pohledávky za dlužníkem a rovněž neuvedl lhůtu splatnosti dalších věřitelů dlužníka. Z tohoto důvodu uzavřel odvolací soud shodně se soudem prvního stupně, že insolvenční návrh vykazuje nedostatky, pro něž v řízení nelze pokračovat.

Soud dále uvedl, že dovolatel nezastoupený advokátem, podal včas dovolání. Po výzvě soudu na č. d. A-82, aby předložil plnou moc jej zastupujícího advokáta vzhledem k nezbytnosti být takto zastoupen v dovolacím řízení, dovolatel požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Návrh odůvodnil tím, že jako poškozený věřitel dlužníka Ing. Radomíra Válka (a současně sám dlužník v insolvenční věci vedené pod sp. zn. KSPL 20 INS 31321/2012, v níž je Ing. Radomír anonymizovano insolvenčním správcem) má pouze hrubý příjem ve výši 450 EUR (tj. 12.159 Kč), což na náhradu nákladů dovolacího řízení nepostačuje. isir.justi ce.cz

Soud odkázal na § 7 insolvenčního zákona a § 30 o. s. ř. a dovodil, že ve smyslu § 138 o. s. ř. musí být pro osvobození od soudních poplatků (jeden z předpokladů pro ustanovení zástupce) zároveň splněny dvě podmínky, a to poměry účastníka a dále okolnost, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. První podmínka (poměry dovolatele) je splněna, neboť dovolatel je insolvenčním dlužníkem v řízení před Krajským soudem v Plzni, tudíž je dána podmínka osvobození od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. o) zákona o soudních poplatcích. Nicméně není splněna druhá podmínka, neboť podle názoru soudu v dané věci se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Dovolatel totiž dovozuje insolvenci svého insolvenčního správce Ing. Radomír Válka z toho, že majetek sepsaný do majetkové podstaty (č. d. B-1 plzeňského insolvenčního spisu) podhodnotil, a to záměrně a účelově, a vytuneloval finanční hotovost, čímž dovolateli způsobil škodu ve výši desítek milionů korun, splatných k 16. 7. 2014. Vedle dovolatele pak správce Ing. Radomír anonymizovano dluží rovněž náhradu škody ostatním věřitelům s přihlášenou pohledávkou v dovolatelově insolvenční věci. Toto plyne jednak z obsahu zdejšího insolvenčního spisu, jednak z přihlášek pohledávek, které dovolatel jako věřitel č. 3 přihlásil do zdejšího insolvenčního řízení pod čísly P3 a P5.

Z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku soud zjistil, že plzeňské insolvenční řízení dozoruje od 24. 6. 2016 Krajské státní zastupitelství v Plzni (č. d. B-238), že údajně podhodnocené nemovitosti, od nichž dovolatel odvozuje škodu svou i svých věřitelů, byly jako zajištění zpeněženy a výtěžek byl zajištěnému věřiteli vydán (č. d. B-419 ve spojení s č. d. B-428). V majetkové podstatě nebyla sepsána finanční hotovost (č. d. B-1). Soud učinil závěr, že insolvenční návrh, který dovolatel na svého insolvenčního správce u soudu podal, a který byl odmítnut, je zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť z obsahu obou insolvenčních spisů (pražského i plzeňského) se požadovaný nárok nepodává. Soud proto uzavřel, že nejsou splněny předpoklady stanovené v § 30 o. s. ř. pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení dovolateli a návrh dovolatele zamítl.

Proti usnesení podal navrhovatel včas odvolání, ve kterém uvedl, že dlužník Radomír anonymizovano mu způsobil dne 20. 10. 2016 škodu ve výši 7.466.206 Kč, a to u uměleckého díla vrchní malby G. Valmier 1922 . Navrhovatel dále žádá, aby předběžným opatřením dle § 82 odst. 2 insolvenčního zákona byl ustanoven předběžný insolvenční správce. Splatné pohledávky věřitelů uvedených v přihláškách pohledávek vůči dlužníkovi Radomíru Válkovi jsou v souladu s § 563 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.), tudíž v řízení lze pokračovat.

Z odvolání musí být vždy zřejmé, čeho se odvolatel domáhá a co odvoláním sleduje, tj. odvolací návrh (§ 205 odst. 1 a § 42 odst. 4 o. s. ř.). Navrhovatel sice neuvedl výslovně svůj odvolací návrh, nicméně soud prvního stupně nerozhodl v napadeném usnesení o dělitelném plnění, proto jediný možný v úvahu přicházející odvolací návrh spočívá ve změně usnesení, že se žalobci ustanovuje (konkrétní) zástupce. Z toho důvodu již z pouhé skutečnosti, že bylo podáno odvolání (a tedy odvolatel nesouhlasí s napadeným usnesením), lze dovodit odvolací návrh.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným.

Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. Účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.

Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Jak správně uvedl soud prvního stupně, pro ustanovení zástupce účastníkovi musí být mj. splněna podmínka podle § 30 odst. 1 o. s. ř., že jsou u účastníka dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jak plyne z § 138 odst. 1 o. s. ř., tyto předpoklady jsou dány tehdy, pokud majetkové poměry účastníka znemožňují tomuto účastníkovi uhradit soudní poplatek a zároveň nelze jeho návrh, zakládající poplatkovou povinnost, označit za svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Soud prvního stupně shledal u navrhovatele splněnou první podmínku, a to poměry účastníka, jejíž splnění ale dovodil jen ze skutečnosti, že navrhovatel je dlužníkem v jiném insolvenčním řízení pod sp. zn. KSPL 20 INS 31321/2012, ve kterém je osvobozen od placení soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. o) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen SoudP), tedy ze zákona. Tento právní názor nepovažuje odvolací soud za správný-jak je zřejmé z § 30 odst. 1 o. s. ř. odkazujícího na § 138 o. s. ř., žadatel o ustanovení zástupce musí splňovat podmínky pro osvobození od soudních poplatků na základě rozhodnutí soudu, který by posoudil poměry žadatele (zejména majetkové) a teprve pokud by je shledal natolik problematickými, že neumožňují žadateli soudní poplatek zcela uhradit, byla by splněna první podmínka předpokladu, aby byl žadatel osvobozen od soudních poplatků. Takto zformulované právní pravidlo, obsažené v § 30 odst. 1 o. s. ř., má hlubší smysl a je v souladu s účelem zákona-míjelo by se s cílem právní úpravy, kdyby byl účastníkovi, ze zákona osvobozenému od placení soudních poplatků, ustanoven právní zástupce, byť by tento účastník měl dostatečný majetek k tomu, aby uzavřel příkazní smlouvu s advokátem k zastoupení v konkrétní právní věci.

Odvolací soud dále poukazuje na to, že dle § 11 odst. 2 písm. o) SoudP je navrhovatel ze zákona osvobozen do soudních poplatků, je-li v konkrétním insolvenčním řízení dlužníkem, tedy pouze v insolvenčním řízení sp. zn. KSPL 20 INS 31321/2012, nikoliv však v tomto insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. MSPH 79 INS 21003/2015.

Soud prvního stupně s ohledem na svůj právní názor nezkoumal, zda navrhovatelovy osobní poměry opravňují navrhovatele k tomu, že by na jeho straně z tohoto důvodu byl splněn předpoklad pro osvobození od soudních poplatků (dovolací soudní poplatek činí 2.000 Kč dle položky 23 bodu 2. sazebníku poplatků, tvořícího přílohu SoudP). Tato okolnost nicméně neměla vliv na věcnou správnost jeho rozhodnutí, neboť odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že navrhovatelovo dovolání je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva.

Odvolací soud opřel své usnesení č. j. 1 VSPH 2318/2015-A-70 z 22. 7. 2016, kterým potvrdil usnesení soudu prvního stupně odmítající insolvenční návrh odvolatele, o závěr, že v insolvenčním návrhu nebyla uvedena splatnost pohledávek věřitelů, kterými argumentoval insolvenční navrhovatel. Odvolací usnesení odkazovalo též v tomto směru na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008 ze dne 26. 2. 2009, publikované pod č. R 91/2009 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Odvolací soud dodává, že uvedený závěr je podpořen konstantní a dlouholetou judikaturou insolvenčních soudů, a proto dovolání navrhovatele již jen z tohoto důvodu je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř.

Odkaz navrhovatele v odvolání na § 563 obč. zák., (účinný do 31. 12. 2013, nyní platí § 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) je irelevantní, neboť toto ustanovení, stanovící splatnost dluhu pro případ, že doba splnění nebyla dohodnuta nebo stanovena právním předpisem či rozhodnutím, nezbavuje insolvenčního navrhovatele uvést v insolvenčním návrhu splatnost pohledávek věřitelů, o které opírá své tvrzení o úpadku dlužníka.

Soud prvního stupně učinil správný závěr, že nebyly zjištěny na straně navrhovatele předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k nesplnění této podmínky je bez dalšího správný závěr soudu prvního stupně, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce navrhovateli dle § 30 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud proto usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 insolvenčního zákona); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 25. listopadu 2016

JUDr. Ladislav D e r k a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík