1 VSPH 2104/2015-B-91
KSPL 65 INS 2131/2014 1 VSPH 2104/2015-B-91

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a ze soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Ladislava Derky ve věci dlužníků Karla Markela a Jaroslavy Markelové, bytem U Řezné 368, Železná Ruda, zast. advokátkou JUDr. Zdeňkou Mužíkovou, sídlem Husovo náměstí 44, Beroun, zahájené návrhem věřitelů: a) ALKONY-CZ, a.s., sídlem V Celnici 1031/4, Praha 1, a b) Credit One, a.s., sídlem V Celnici 1031/4, Praha 1, zast. JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem, sídlem Jankovcova 1518/2, Praha 7, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 2131/2014-B-63 ze dne 31. července 2015

t akt o:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 2131/2014-B-63 ze dne

31. července 2015 se v bodech I. a II. výroku mění tak, že se nezrušuje oddlužení dlužníků, které bylo schváleno usnesením Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS

2131/2014-B-10 ze dne 6. června 2014, a na majetek dlužníků se konkurs neprohlašuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 65 INS 2131/2014-B-63 ze dne 31.7.2015 zrušil schválené oddlužení Karla Markela a Jaroslavy Markelové (dále jen dlužník a dlužnice, popř. dlužníci) zpeněžením majetkové podstaty (bod I. výroku), na majetek dlužníků prohlásil konkurs (bod II. výroku) a rozhodl, že účinky prohlášení konkursu nastávají zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužníci se společným insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 29.1.2014 domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedli, že v rámci společného jmění manželů mají vůči třem věřitelům tři peněžité závazky v celkové výši cca 5.684.009,24 Kč, z nichž je závazek vůči Credit One, a.s. zajištěný nemovitostmi v jejich vlastnictví v katastrálním území Železná Ruda v hodnotě cca 5 milionů Kč. Dále uvedli, že ve společném jmění mají majetek v hodnotě cca 5.937.000,-Kč s tím, že nezajištěný majetek představují vedle movitých věcí bytová jednotka č. 368/9 se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu č.p. 368 a pozemku st.p. č. 566 v k.ú. a obci Železná Ruda a budovu bez č.p. (garáž) na st.p. č. 396/31 v k.ú. a obci Železná Ruda. Jako majetek, jenž je předmětem zajišťovacích práv, označili st.p. č. 49/1, jehož součástí je budova č.p. 24 v k.ú. a obci Železná Ruda v pořizovací hodnotě 4.925.000,-Kč. Usnesením ze dne 10.3.2014 (č.d. A-8) rozhodl soud o úpadku dlužníků, povolil jeho řešení oddlužením, insolvenčním správcem ustanovil Brátovou a Krejčí, v.o.s. (dále jen původní správce). Na přezkumném jednání a schůzi věřitelů konaných dne 16.5.2014 byly zjištěny pohledávky v celkové výši 5.614.019,84 Kč, z funkce insolvenčního správce byl věřiteli odvolán původní správce a novým insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. Lukáš Holý (dále jen správce), jehož soud potvrdil ve funkci. Zástupcem věřitelů byl zvolen věřitel Credit One, a.s. náhradníkem ALKONY-CZ, a.s., nástupce Dušana Popelky. Schůze věřitelů v souladu s návrhem původního správce rozhodla o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. V soupise majetkové podstaty byly zapsány tři nezajištěné nemovitosti, a to byt č. 368/9 se spoluvlastnickým podílem v rozsahu 7213/74405 na domě č.p. 368 na parcele st. č. 566 a na pozemku 566, zapsaných na LV č. 1334, rozestavěná jednotka č. 24/20 se spoluvlastnickým podílem v rozsahu 1762/11835 na domě č.p. 24 na parcele st.p. č. 49/1 a pozemku st.p. č. 49/1 a rozestavěná jednotka č. 24/21 se spoluvlastnickým podílem v rozsahu 729/11835 na domě č.p. 24 stojící na st. p. č. 49/1 zapsané na LV č. 1321, jež byly oceněny částkou 1.200.000,-Kč. Usnesením ze dne 6.6.2014 (č.d. B-10) schválil soud oddlužení dlužníků zpeněžením majetkové podstaty, a to shora popsanými nemovitostmi včetně spoluvlastnických podílů.

Dne 20.10.2014 předložil správce soudu aktualizovaný soupis majetkové podstaty, v němž upozornil na změny, k nimž došlo: jednak byly zpeněženy rozestavěné bytové jednotky č. 24/20 a č. 24/21 se spoluvlastnickými podíly a došlo k vynětí obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným Laka, především však zjistil, že dlužníci mají ve společném jmění majetek, jenž nabyli smlouvou ze dne 23.8.2007, a to ideální podíl o rozsahu 2490/11835 na pozemku č. 638 v k.ú. a obci Železná Ruda zapsaný na LV č. 1314 a ideální podíl o rozsahu 2490/1835 na pozemku č. 639 v k.ú. a obci Železná Ruda zapsaný na LV č. 1314. Podáním ze dne 20.10.2014 správce sdělil, že do společného jmění dlužníků náleží i další majetek, a to pozemek st. p. č. 396/31 s rozestavěnou stavbou v k.ú. a obci Železná Ruda zapsaný na LV č. 1268.

Dne 11.11.2014 oznámil věřitel ALKONY-CZ, a.s. soudu, že má podezření na nepoctivý záměr dlužníků, neboť z aktualizovaného soupisu majetku vyplynulo, že jsou vlastníky dalších nemovitostí, jež neuvedli v seznamu svého majetku, a to podílů na pozemcích st. p. č. 369/31 s rozestavěnou stavbou zapsaných na LV č. 1268. Věřitel Credit One, a.s. navrhl soudu podáním ze dne 21.11.2014, aby podle ust. § 418 odst. 3 insolvenčního zákona zrušil schválené oddlužení dlužníků. Poukázal na to, že v seznamu svého majetku uvedli dlužníci majetek, který jim nenáleží, konkrétně budovu č.p. 24 na parcele st. p. č. 49/1 v k.ú. a obci Železná Ruda s odhadní cenou 5.000.000,-Kč. Dlužníci ve vyjádření k návrhům věřitelů ALKONY-CZ, a.s. a Credit One, a.s. uvedli, že spoluvlastnické podíly na pozemcích č. 638 a 639 skutečně opomněli do seznamu majetku uvést, nikoli však s nepoctivým záměrem. Při pořizování seznamu totiž vycházeli z kupní smlouvy ze dne 23.8.2007, podle níž bylo převáděno vlastnické právo k rozestavěné budově a pozemku, na němž stojí, a s níž pozemky č. 638 a 639 sousedí. V seznamu je nevyznačili, protože v kupní smlouvě ze dne 23.8.2007 uvedeny nejsou. Tvrdili, že pozemky nemají žádnou hodnotu, a proto nebylo racionální tento majetek zatajovat. Poukázali přitom na to, že se domáhali oddlužení plněním splátkového kalendáře a nemohli předpokládat, že jim bude umožněno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Kromě toho je podle jejich názoru v možnostech správce, aby v katastru nemovitostí zjistil skutečný stav. Usnesením ze dne 29.1.2015 (č.d. B-31) doplnil soud usnesení ze dne 6.6.2014 (č.d. B-10) o výčet dodatečně zjištěného majetku dlužníků a na den 13.2.2015 nařídil k projednání návrhu na zrušení schváleného oddlužení jednání. Dlužník k dotazu soudu uvedl, že všechny nemovitosti s výjimkou garáže tvoří jeden celek a měly sloužit k zajištění pohledávky věřitele Credit One, a.s., že jsou vlastníky budovy č.p. 24 na pozemku st. p. č. 49/1 uvedli omylem, nemovitosti koupili v roce 2007 od Svazu spotřebních družstev za 5,6 milionu Kč a následně převedli vlastnictví nemovitostí na společnost Bonaccia, s.r.o. Soud prvního stupně usnesením č.j. KSPL 65 INS 2131/2014-B-37 ze dne 2.3.2015 zrušil schválené oddlužení dlužníků, když konstatoval, že dlužníci měli vyčerpávajícím způsobem uvést všechny své nemovité i movité věci , ale oni nedbalým přístupem v řízení, kdy v seznamu svého majetku uvedli hodnotnou nemovitost, kterou vůbec nevlastní, a naopak neuvedli nemovitosti, které jim patří , způsobili zmatečnost insolvenčního řízení. Proto podle ust. § 418 odst. 3 insolvenčního zákona a oddlužení dlužníků zrušil.

Na základě odvolání dlužníků odvolací soud usnesení soudu prvního stupně č.j. KSPL 65 INS 2131/2014-B-37 ze dne 2.3.2015 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odvolací soud konstatoval, že přestože je nepochybné, že dlužníci v seznamu majetku, o němž prohlásili, že je správný a úplný, údaje o svém nemovitém majetku, jenž vlastnili v okamžiku zahájení insolvenčního řízení, neuvedli správně, ale odvolací soud bez dalšího názor soudu prvního stupně, že pouze z toho lze usuzovat na jejich nepoctivý záměr, nesdílí. V průběhu odvolacího řízení bylo totiž zjištěno, že údaje o nemovitém majetku čerpali dlužníci, resp. osoba, jež pro ně listiny pro insolvenční řízení na základě podkladů, jež jí předložili, zhotovila, z kupní smlouvy ze dne 23.8.2007, aniž by reflektovali následné změny spočívající podle tvrzení dlužníků ve vkladu majetku do společnosti Bonaccia, s.r.o., v přečíslování pozemků apod. Na druhou stranu tím však pochybnost o poctivosti svého záměru zcela nevyvrátili, neboť-jak odvolací soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, k. p. Klatovy-například spoluvlastnictví pozemků č. 638 a 639 zapsané na LV č. 1314 pro k. ú. Železná Ruda nevzniklo v důsledku vkladu do Bonaccia, s.r.o., ale na základě kupní smlouvy ze dne 4.8.2008.

Na jednání, konaném dne 21.7.2015, dlužník potvrdil, že osobě, která měla za úkol sepsat a podat insolvenční návrh, zajistil veškeré podklady on, a to včetně neaktuálního, sedm let starého výpisu z katastru nemovitostí. Soud provedl důkaz kupní smlouvou ze dne 4.8.2008, podle které manželé Markelovi prodali společnosti Bonaccia, s.r.o. spoluvlastnický podíl co do velikosti 9345/11835 ve vztahu k celku objektu bydlení č.p. 24 v Železné Rudě, a to za kupní cenu 3.062.633,-Kč. Kupní cena měla být uhrazena kupujícím nejpozději do 31.12.2009. Podle tvrzení dlužníka nikdy dlužníci kupní cenu neobdrželi, neboť byli domluveni s Dušanem Popelkou, který jednal za kupující, že on dotáhne rekonstrukci celého objektu do konce, prodá bytové jednotky, které měly vzniknout, a z výtěžku uhradí kupní cenu. Šlo sice o ústní dohodu, nicméně podkladem tohoto jednání byla zejména mandátní smlouva, kterou dlužníci uzavřeli s firmou Gyoza, s.r.o., za kterou také jednal Dušan Popelka, a kde je jednoznačně specifikováno, co má firma ve vztahu k objektu a rekonstrukci zajistit a vyřídit. Mimo jiné i financování stavby a dokončení stavby. Dlužník Karel Markel potvrdil, že nikdy k vymáhání kupní ceny nepřistoupil, údajně proto, že až do počátku insolvence věřil, že se objekt prodá a že peníze dostane. A to i přes to, že v září 2009 byla ukončena dlužníkova účast ve společnosti Bonaccia, s.r.o., a i přes to, že v tuto dobu věděl, že společnost Bonaccia, s.r.o. úvěr na rekonstrukci nedostane. Věřil, že se objekt prodá nebo že případně rekonstrukci zafinancuje pan Pravda, který přišel do společnosti Bonaccia, s.r.o. na jeho místo. Dlužník trval na tom, že v objektu žádné bytové jednotky dosud nejsou.

Podle soudu prvního stupně postup dlužníků, kteří prodali kupní smlouvou ze dne 4.8.2008 svůj nemovitý majetek za kupní cenu přes 3 milióny korun, a to společnosti, ve které měl dlužník Karel Markel majetkový podíl, když posléze z této společnosti vystoupil, kupní cenu neobdržel ve lhůtě uvedené ve smlouvě, ani poté, a nikdy ji po kupujícím nevymáhal, ba naopak nechal tuto miliónovou pohledávku promlčet, poškodil věřitele. Takový postup je podle soudu neakceptovatelný a proto schválené oddlužení podle ust. § 418 insolvenčního zákona zrušil.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a požadovali, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se schválené oddlužení nezrušuje.

Argumentovali zejména tím, že dne 23.8.2007 koupili dům čp. 24 se st.p. 49/1-zastavěnou plochou a nádvořím o výměře 730 m2 v k.ú. Železná Ruda za kupní cenu 5.600.000,-Kč. Na koupi těchto nemovitostí jim byl poskytnut úvěr ve výši 4.925.000,-Kč věřitelem Českou spořitelnou, a.s. a pro zajištění této pohledávky bylo na těchto nemovitostech zřízeno zástavní právo. V tomto domě dlužník provozoval restauraci a prodejnu-obojí umístěné v přízemí domu. Ostatní nadzemní podlaží nebyla užívána a byla prodávajícím vyklizena a tak je tomu dosud. Na koupi domu poskytl půjčku rovněž věřitel Dušan Popelka ve výši 840.000,-Kč podle smlouvy ze dne 26.7.2007. Splatnost byla sjednána do doby ukončení celkové rekonstrukce domu. Věřitel Dušan Popelka se také nabídl, že s rekonstrukcí domu pomůže a z tohoto důvodu dlužnici mandátní smlouvou ze dne 1.10.2007 udělili plnou moc ke všem jednáním spojeným s realizací rekonstrukce domu společnosti GYOZA s.r.o., jejímž jediným společníkem a jednatelem byl Dušan Popelka. V návaznosti na to věřitel Dušan

Popelka připravil společenskou smlouvu ze dne 11.2.2008, podle níž s ním dlužník založil obchodní společnost Bonaccia, s.r.o., IČO 28009959 (v obchodním rejstříku byla zapsána dne 10.3.2008), každý měl podíl ve výši 50 %. Za účelem vložení výše uvedených nemovitostí do majetku této společnosti uzavřel dne 4.8.2008 kupní smlouvu, podle níž na ni převedl podíl v rozsahu 9345/11835 na uvedených nemovitostech, a to na domě čp. 24 a dále se st.p. č. 49/1 o výměře 372 m2 a p.p. č. 638 o výměře 311 m2 a p.p. č. 639 o výměře 47 m2 (vše zapsáno na LV č. 1268) za kupní cenu 3.062.633,-Kč splatnou do 31.12.2009 (právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly dne 13.8.2008). Poté učinili prohlášení spoluvlastníků, tj. dlužníků a společnosti Bonaccia, s.r.o. o vymezení jednotek jako rozestavěných a společných částí v domě čp. 24 na st.p. 49/1 a společných částí pozemku st.p. 49/1 o výměře 372 m2 (právní účinky vkladu práva nastaly dne 12.9.2008) a uzavřeli dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, podle které se dlužníci stali vlastníky rozestavěných jednotek 20/24 a 21/24 nebytových prostor, tj. restaurace a prodejny a společnost Bonaccia, s.r.o. vlastníkem rozestavěných jednotek 1-19/24-bytů (právní účinky vkladu práva 12.9.2008), aniž by existovalo stavební povolení k těmto změnám.

Skutečnost, že původní st.p. č. 49/1 o původní výměře 730 m2 byl rozdělena na st.p. 49/1 o výměře 372 m2 a p.p. 638 o výměře 311 m2 a 639 o výměře 347 m2 , dlužníci ani nezaznamenali. Stejně jako nezaznamenali, že kupní smlouvou prodali celou původní parcelu 49/1 o výměře 730 m2 , a pokud zrušili podílové spoluvlastnictví, ohledně něhož se vypořádávali tak, že tato dohoda se týkala jen již oddělené části st.p. č. 49/1 o výměře 372 m2 , a že zbývající části původní st.p. 49/1, tj. p.p. 638 o výměře 311 m2 a 639 o výměře 347 m2 , zůstaly ve spoluvlastnictví s podílem o velikosti 9345/11835 ve vlastnictví společnosti Bonaccia, s.r.o., a s podílem o velikosti 2490/11835 ve vlastnictví dlužníků. Všechny tyto výše uvedené úkony dlužníci chápali jako vklad části jejich majetku do společnosti Bonaccia, s.r.o., s tím, že tato společnost zajistí stavební povolení pro výstavbu bytových jednotek v domě a k jejich výstavbě si také snadněji zajistí financování. Zaplacení kupní ceny, za kterou svůj podíl na nemovitostech prodali, tak ani neočekávali. Jediné, co pro dlužníky bylo podstatné, že dlužník mohl nadále beze změny provozovat v domě restauraci a prodejnu, a to v těch vymezených částech, které doposud jako své provozovny užíval. Tyto provozovny také jako jediné měly dle názoru dlužníků hodnotu rovnající se přibližně kupní ceně, za kterou pořídili celý dům i s pozemkem.

Smlouvami o převodu svého obchodního podílů ze dne 14.9.2009 převedl dlužník části svého obchodního podílu ve společnosti Bonaccia, s.r.o. jednak PaedDr. Vladislavu Pravdovi (14 %) a dále společnosti GYOZA s.r.o. Smlouvami ze dne 19.8.2008 a ze dne 11.2.2009 dlužníci koupili garáž, kterou v prohlášení o svém majetku takto také identifikovali. Dnes je tato nemovitost v katastru nemovitostí zapsána jako pozemek č. parc. st. 396/31-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m2 , jehož součástí je rozestavěná stavba na LV 1268 vedeném pro k.ú. Železná Ruda. Do insolvenčního řízení přihlásili pouze pohledávky Dušan Popelka, který pohledávku později postoupil společnosti ALKONY-CZ, a.s. a nástupce České spořitelny, a.s. společnost Credit One, a.s. Jak společnost Credit One, a.s., tak společnost ALKONY-CZ, a.s. věděli o tom, že jak bylo v minulosti naloženo s nemovitostmi dlužníků, to je s domem čp. 24 se st.p. č. 49/1 -zastavěnou plochou a nádvořím o výměře 730 m2 v k.ú. Železná Ruda. Je tedy víc než zarážející, že oba věřitelé shodně, teprve poté, co byly prodány shora uvedené nemovitosti společnosti Bonaccia, s.r.o., tedy fakticky původnímu věřiteli dlužníků, tj. Dušanu Popelkovi, začali namítat, že jsou to dlužníci, v jejichž jednání lze spatřovat nepoctivý záměr, jestliže svůj majetek v seznamu majetku, který soudu předložili, neoznačili způsobem, tak jak je vyžadován příslušnými katastrálními předpisy. Dlužníci své prohlášení o majetku koncipovali tak, že svůj majetek označili způsobem, jak jej původně nabyli, aniž by přihlédli k tomu, že od doby, kdy svůj majetek nabyli, došlo v jejich majetkové podstatě k podstatným změnám, tzn. koupili-li dům čp. 24 se st.p. 49/1 v Železné Rudě, označili jej takto i jako svůj majetek, nezapomněli však poznamenat, že na takto jimi označené nemovitosti vázne zástavní právo ve prospěch České spořitelny a.s. (dnes věřitele Credit One a.s.). Jsou-li v katastru nemovitostí vedeni jako vlastníci nebytových prostor č. 24/20 a č. 24/21, které jsou označeny jako rozestavěné, neznamená to, že se jedná o jednotky, které opravdu vznikly. K tomu, aby opravdu vznikly, bylo třeba prohlášení vlastníka. Dále dlužníci označili jako svůj majetek garáž, která ke dni prohlášení o majetku byla zapsána v katastru nemovitostí jako pozemek č. parc. st. 396/31-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m2 , jehož součástí je rozestavěná stavba na LV 1268 vedeném pro k.ú. Železná Ruda, byt č. 368/9 v Železné Rudě a dlužník uvedl podíl ve společnosti LAKA, s.r.o. Z výše uvedeného je nepochybné, že žádný z věřitelů neprokázal, že by dlužníci při prohlášení o svém majetku jednali s nepoctivým záměrem.

Věřitel Credit One, a.s. ve vyjádření k odvolání navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil. Argumentoval zejména tím, že dlužníci svým postupem poškodili své věřitele co do míry uspokojení, neboť nemovitosti, které zamlčeli, nemohly být zpeněžovány s nemovitostmi, se kterými podstatně hospodářsky souvisí. Vysvětlení dlužníků, proč do seznamu majetku uvedli hodnoty, které jim nepatří, a naopak neuvedli ty, které jim patří, i soud prvého stupně hodnotil jako zjevně účelové. Neoznačení části majetku dlužníka (zde poloviny nemovitostí) v seznamu jeho majetku je podle rozhodnutí R14/2012 Nejvyššího soudu ČR považováno za vzorový příklad toho, že dlužník sledoval oddlužením nepoctivý záměr. Dlužník je subjektem, který nese bezvýhradnou osobní odpovědnost za správnost informací předložených insolvenčnímu soudu, správci a věřitelům. Sankcí za poskytnutí nepravdivých informací, nezodpovědný či přímo protiprávní postup je právě zákonem předvídané rozhodnutí o zrušení oddlužení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto závěrům:

Podle ust. § 418 odst. 1 insolvenčního zákona zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení

(písm. a), nebo se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit (písm. b), nebo v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (písm. c), anebo to navrhne dlužník (písm. d). Podle odst. 3 téhož ustanovení zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr. Podle odst. 4 téhož ustanovení může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 1 a 3, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu.

Jak je zřejmé z toho, co uvedeno shora, rozhodl soud prvního stupně o zrušení schváleného oddlužení dlužníků především s ohledem na jejich postup, kdy šest let před podáním insolvenčního návrhu prodali kupní smlouvou ze dne 4.8.2008 za kupní cenu přes tři milióny korun nemovitosti, na nichž bylo zřízeno zástavní právo pro zajištění pohledávky věřitele České spořitelny, a.s., a to společnosti, ve které měl dlužník majetkový podíl, když posléze z této společnosti vystoupil, kupní cenu neobdržel a ani ji nikdy po kupujícím nevymáhal, ba naopak nechal tuto miliónovou pohledávku promlčet. Na základě těchto skutečností soud prvního stupně usoudil, že dlužníci uvedeným postupem poškodili své věřitele.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně zastává názor, že z postupu dlužníků ohledně nakládání s uvedenými nemovitostmi ve lhůtě delší jak šest let před podáním insolvenčního návrhu nelze dovodit jejich nepoctivý úmysl, a to zvláště za situace, kdy jedinými věřiteli dlužníka byli původně Česká spořitelna, a.s. a Dušan Popelka, kteří s ohledem na předchozí smluvní vztahy s dlužníky, byli s uvedeným postupem seznámeny, a také jejich nástupci tuto skutečnost vzali do úvahy, když na schůzi věřitelů, která se konala dne 16.5.2014, hlasovali pro schválení oddlužení. Proto z uvedených skutečností nelze dovodit, že oddlužením dlužníci podáním návrhu na oddlužení sledovali nepoctivý záměr.

Dále se odvolací soud zabýval tím, zda nepoctivý záměr dlužníků nelze rovněž dovodit ze skutečnosti, že v insolvenčním návrhu a v seznamu majetku neuvedli všechny nemovitosti, a to p.p. č. 638 o výměře 311 m2 a 639 o výměře 347 m2 s podílem o velikosti 2490/11835, a naopak uvedli nemovitost, a to dům čp. 24 se st.p. 49/1-zastavěnou plochou a nádvořím o výměře 730 m2 v k.ú. Železná Ruda, kterou již nevlastnili.

Odvolací soud z insolvenčního návrhu dlužníků zjistil, že v bodě č. 15 uvedli, že jsou vlastníky bytové jednotky 368/9 s příslušnými částmi na domu na pozemku, garáže na st.p. 396/31 v Železné Rudě. V bodě č. 16 uvedli, že jsou vlastníky st.p. č. 49/1, jejíž součástí je budova č.p. 24 v Železné Rudě, na které bylo zřízeno zástavní právo, pro zajištění pohledávky České spořitelny, a.s. Shodné nemovitosti dlužníci uvedli i v seznamu majetku, který připojili k insolvenčnímu návrhu. Ze soupisu majetkové podstaty předloženého původním insolvenčním správcem ze dne 9.5.2014 vyplývá, že do soupisu majetkové podstaty byly zařazeny nemovitosti, a to bytová jednotka 368/9 v Železné Rudě, dále, na rozdíl od seznamu majetku, rozestavěná jednotka 24/20 s podílem v rozsahu 1761/11835 a jednotka 24/21 s podílem 729/11835 na domu č. 24 na st.p. č. 49/1 v k.ú. Železná Ruda, garáž na pozemku st.p. 396/31 v Železné Rudě původní správce do soupisu majetkové podstaty nezařadil, aniž by vysvětlil proč. Na základě uvedeného soupisu majetkové podstaty oba věřitelé hlasovali pro schválení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty.

Je zřejmé, že skutečnost, když dlužníci namísto uvedených jednotek 24/20 s podílem v rozsahu 1761/11835 a jednotka 24/21 s podílem 729/11835 na domu č. 24 stojící na st.p. č. 49/1 v k.ú. Železná Ruda, v seznamu majetku uvedli, že jsou vlastníky st.p. č. 49/1, jejíž součástí je budova č.p. 24 v Železné Rudě, který původně nabyli smlouvou ze dne 23.8.2007, nemohla věřitele uvést v omyl, protože v seznamu majetku předloženého na schůzi věřitelů již původní správce tento pozemek s domem na něm stojícím neuvedl, a naopak správně uvedl, že dlužníci jsou spoluvlastníky uvedených jednotek, když zároveň opomenul zařadit do soupisu majetkové podstaty garáž na pozemku 396/31 v Železné Rudě, přestože dlužníci tento pozemek i se stavbou na něm stojící v insolvenčním návrhu a v seznamu majetku uvedli. Lze proto uzavřít, že za situace, kdy v době konání schůze věřitelů již insolvenční správce do soupisu majetkové podstaty správně zařadil namísto st.p. č. 49/1, jehož součástí je budova č.p. 24 v Železné Rudě, již jednotky 24/20 s podílem v rozsahu 1761/11835 a 24/21 s podílem 729/11835 na domu č. 24, nelze pochybení dlužníků při sestavování seznamu závazků považovat za nepoctivé jednání, které by odůvodňovalo zrušení oddlužení, protože toto pochybení nemohlo věřitele při hlasování o schválení oddlužení uvést v omyl.

Shodný závěr lze vyslovit i ohledně skutečnosti, že dlužníci v seznamu majetku opomenuli uvést nemovitosti, a to pozemky č. 638 o výměře 311 m2 a 639 o výměře 347 m2 s podílem o velikosti 2490/11835. Uvedené pozemky byly vyčleněny z původního pozemku st.p. 49/1 o původní výměře 730 m2 v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy mezi dlužníky a společností Bonaccia, s.r.o. ze dne 4.8.2008, podle níž na tuto společnost převedli podíl v rozsahu 9345/11835 na nemovitostech, a to na domě čp. 24 a dále na st.p. 49/1, ale již jen o výměře 372 m2 (namísto původních 730 m2 ) a nově vyčleněných pozemcích p.č. 638 o výměře 311 m2 a p.p. 639 o výměře 47 m2 . Když poté, co dlužníci a společnost Bonaccia, s.r.o. uzavřeli dne 4.8.2008 dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, opomenuli vypořádat spoluvlastnictví i k pozemkům p. č. 638 o výměře 311 m a p.p. 639 o výměře 47 m2 . 2

Dlužníci z tohoto důvodu předpokládali, že jim vlastnické právo v uvedeném rozsahu k těmto pozemkům nesvědčí, a proto také podíl na uvedených pozemcích v seznamu majetku neuvedli.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud postupoval podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení změnil a rozhodl o tom, že se schválené oddlužení nezrušuje, konkurs na majetek dlužníků se neprohlašuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 17. prosince 2015

JUDr. Jiří G o l d s t e i n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová