1 VSPH 2099/2013-A-13
KSPL 29 INS 30535/2013 1 VSPH 2099/2013-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužnice: Daniela anonymizovano , anonymizovano , bytem Karla Čapka 101, 357 09 Habartov, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. listopadu 2013, č.j. KSPL 29 INS 30535/2013-A-6

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. listopadu 2013, č.j. KSPL 29 INS 30535/2013-A-6, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni ve výroku označeným usnesením uložil dlužnici Daniele anonymizovano (dále jen dlužnice), aby do 7 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč.

Z odůvodnění usnesení zejména vyplývá, že návrhem dlužnice podaným dne 31.10.2013, který dlužnice spojila s návrhem na povolení oddlužení, bylo zahájeno insolvenční řízení. Při stanovení výše zálohy na náklady insolvenčního řízení vycházel soud I. stupně z úvahy, že insolvenční správce by měl mít k dispozici potřebné finanční prostředky nezbytné k výkonu své funkce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, resp. po svém ustanovení do funkce. Vycházel přitom z toho, že dlužnice je vdaná a má vyživovací povinnost ke 3 nezletilým dětem. Její závazky vůči 3 věřitelům činí přibližně 226.000,-Kč. Usoudil, že ze svého příjmu ve výši 12.975,-Kč není dlužnice schopna uhradit ani 30% výše nezajištěných pohledávek svých věřitelů, a nebude jí proto možno povolit jako způsob řešení úpadku oddlužení. Dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že dlužnice nemá žádné finanční prostředky a byl u ní zjištěn toliko movitý majetek o hodnotě do 25.000,-Kč, nebude možno v případě prohlášení konkursu na její majetek z tohoto majetku dosáhnout plné úhrady nákladů insolvenčního řízení. Tyto náklady v případě prohlášení konkursu představují též odměnu insolvenčního správce, která činí nejméně 45.000,-Kč. Proto dlužnici soud I. stupně uložil zálohu alespoň ve výši 10.000,-Kč, kterou považoval vzhledem ke zjištěným okolnostem za přiměřenou.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil a stanovil jí zálohu nižší. V odvolání poukazovala na to, že nemá pro úhradu stanovené zálohy dostatek finančních prostředků, neboť ze svého příjmu bude povinna doplatit úhrady za elektřinu a plyn.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona, podle nějž může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 insolvenčního zákona). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá insolvenčního zákona).

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice podle údajů uvedených v insolvenčním návrhu a jeho přílohách dosahuje příjmu v čisté měsíční výši přibližně 13.000,-Kč a má 3 věřitele s nezajištěnými pohledávkami ve výši přibližně 226.000,-Kč. Z insolvenčního návrhu dlužnice dále vyplývá, že manžel dlužnice neudělil svůj souhlas s podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Vzhledem ke skutečnosti, že dlužnice je vdaná a má vyživovací povinnost ke 3 nezletilým dětem, nebude z jejího měsíčního příjmu možno provádět žádné srážky pro účely splátkového kalendáře, neboť dlužnice bude povinna přednostně hradit podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, též zálohu na odměnu a náklady insolvenčního správce, která činí 900,-Kč bez DPH.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty.

V daném případě nelze očekávat, že bude možné řešit úpadek dlužnice jiným způsobem než konkursem (popř. nepatrným konkursem dle ust. § 314, 315 insolvenčního zákona), neboť její příjem nepostačuje k provádění srážek splátkového kalendáře (§ 398 odst. 3 insolvenčního zákona) a hodnota jejího majetku nedává naději na uspokojení alespoň 30% pohledávek věřitelů jeho zpeněžením. Vzhledem k tomu, že dlužnice nedisponuje likvidními prostředky, z nichž by bylo možno počáteční náklady insolvenčního správce hradit, je uložení povinnosti zaplatit zálohu namístě. Její výše stanovená v napadeném rozhodnutí soudu I. stupně se odvolacímu soudu jeví s ohledem na zjištěný skutkový stav jako přiměřená, neboť bere v úvahu rozsah a náročnost úkonů prováděných insolvenčním správcem v první fázi insolvenčního řízení i skutečnost, že náklady insolvenčního řízení budou v případě prohlášení konkursu na majetek dlužnice z výtěžku prodeje majetku dlužnice hrazeny jen částečně.

Z uvedeného vyplývá, že soud I. stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, a odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil, když výši uložené zálohy shledal jako odůvodněnou shora zjištěnými okolnostmi případu.

Odvolací soud dodává, že bude-li insolvenční řízení dlužnice pro nezaplacení zálohy zastaveno, může dlužnice po nabytí právní moci takového usnesení podat insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení znovu, pokud si zajistí pro účely plnění splátkového kalendáře takové příjmy, z nichž by bylo možné srážky splátkového kalendáře provádět a uspokojit tak v průběhu 5 let pohledávky jejích nezajištěných věřitelů alespoň v rozsahu 30%. Dlužnice bude moci od 1.1.2014 též navrhnout se svým manželem jejich společné oddlužení podle § 394a insolvenčního zákona ve znění novely provedené zák. č.294/2013 Sb.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 31. prosince 2013

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková