1 VSPH 208/2016-A-11
KSPL 52 INS 26248/2015 1 VSPH 208/2016-A-11

U S N E S E NÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Jiří Hejdušek, nar. 19. září 1973, bytem Pod Lány 329, Janovice nad Úhlavou, zahájené návrhem dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. KSPL 52 INS 26248/2015-A-6 ze dne 16. listopadu 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. KSPL 52 INS 26248/2015-A-6 ze dne

16. listopadu 2015 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením z 16. 11. 2015 odmítl insolvenční návrh dlužníka Jiřího Hejduška. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že podáním doručeným soudu dne 21. 10. 2015 se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Soud odkázal na § 103 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona) a učinil závěr, že dlužník nevylíčil rozhodné skutečnosti osvědčující jeho úpadek dle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona. Dlužník v insolvenčním návrhu uvedl jen obecná tvrzení o tom, že má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Jednotlivé věřitele v návrhu označil pouze názvem a uvedl výši jejich pohledávek. Ve zbytku dlužník odkázal na seznam závazků, kde již věřitele označil řádně, opět uvedl výši svých závazků a další skutečnosti, nicméně ani zde, ani ve svém návrhu neuvedl splatnost závazků. Vzhledem k těmto nedostatkům nelze posoudit, zda je dlužník skutečně v úpadku a soud proto v souladu s § 128 odst. 1 insolvenčního zákona návrh odmítl. isir.justi ce.cz

Dlužník napadl usnesení včas podaným odvoláním, v němž uvedl, že měl být soudem prvního stupně vyzván k opravě návrhu v zákonné lhůtě 7 dnů, což se nestalo. Dále uvedl, že není schopen uvést data splatnosti jednotlivých závazků, neboť si je již nepamatuje. Jako důkaz toho, že jsou jeho závazky po splatnosti déle než 30 dní, resp. 3 měsíce, považuje svůj podpis pod tímto prohlášením v seznamu závazků a dále listiny přiložené k insolvenčnímu návrhu, na něž tímto odkazuje.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání dlužníka důvodným.

Podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ustanovení § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu přiložit, vymezuje ustanovení § 104 insolvenčního zákona. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavci 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné. Odvolací soud zdůrazňuje zvláště třetí větu odst. 3 § 104 insolvenčního zákona Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu č. j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26. 2. 2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je insolvenční navrhovatel povinen splnit zákonem předepsanou povinnost, tj. v insolvenčním návrhu vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Na této povinnosti je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže dlužník spolu s návrhem předložil řádný seznam svého majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Shodný závěr vyjádřil Nejvyšší soud i v usnesení sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009 ze dne 20. 5. 2010, ve kterém dovodil, že dlužník, který neopatří předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem řádně nesplnil a údajů obsažených v takovém seznamu" se nemůže dovolávat ani pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek.

Odvolací soud konstatuje, že dlužník ve svém insolvenčním návrhu spojeným s návrhem na povolení oddlužení uvedl pouze obecná tvrzení o svém úpadku bez specifikace jednotlivých závazků (především jejich splatnosti) a osob věřitelů. Dlužník dostatečně neidentifikoval své závazky ani v seznamu závazků, nelze tedy zjistit konkrétní údaje o jednotlivých závazcích. V příloze k insolvenčnímu návrhu byly přiloženy listiny (z velké části nečitelné), tyto však nemohou k specifikaci závazků sloužit, když dlužník je povinen zákonem požadované náležitosti uvést ve svém insolvenčním návrhu a seznamu závazků. V tomto odvolací soud, shodně se soudem prvního stupně, odkazuje např. na usnesení ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008, ve kterém byl tento názor potvrzen.

Dlužník nedostál své povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, přičemž tyto skutečnosti nelze dovodit ani ze seznamu majetku a závazků. Absence zákonem požadovaných náležitostí brání pokračování v řízení, přičemž použití výzvy k odstranění vad insolvenčního návrhu dle § 43 odst. 1 o. s. ř. je v insolvenčním řízení vyloučeno (viz § 128 odst. 1 věta druhá o. s. ř.). Soud prvního stupně z toho důvodu rozhodl po právu dle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona, když insolvenční návrh dlužníka odmítl. Odvolací soud proto v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil napadené usnesení jako věcně správné.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 30. srpna 2016

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost: Jana Berná