1 VSPH 207/2016-A-21
MSPH 89 INS 19684/2015 1 VSPH 207/2016-A-21

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužnice: Lucie Jaroščáková, nar. 9. 6. 1975, bytem 251 64 Struhařov, Mnichovická 59 (dříve Praha 10, náměstí Protifašistických bojovníků 102/4), zahájeném návrhem dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 89 INS 19684/2015-A-15 ze dne 2. listopadu 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 89 INS 19684/2015-A-15 ze dne

2. listopadu 2015, se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením z 2. 11. 2015 zastavil insolvenční řízení. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že dlužnice se podáním z 18. 6. 2014 domáhala povolení oddlužení. Soud usnesením č. j. MSPH 89 INS 19684/2015-A-12 z 2. 9. 2015 vyzval dlužnici k zaplacení zálohy 45.000,-Kč na náklady insolvenčního řízení, rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 10. 2015. Dlužnice zálohu neuhradila, soud proto zastavil řízení dle § 108 odst. 3 insolvenčního zákona.

Dlužnice podala včas proti usnesení odvolání, ve kterém uvedla, že změnila trvalé bydliště, z původní adresy náměstí Protifašistických bojovníků 102/4, Praha 10 se přestěhovala na adresu Mnichovická 59, 251 64 Struhařov. Nebylo jí proto doručeno usnesení z 2. 9. 2015, že má zaplatit uvedenou zálohu 45.000,-Kč a žádá soud o zaslání podkladů k zaplacení této částky.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání dlužnice důvodným. isir.justi ce.cz

Podle § 108 odst. 3 insolvenčního zákona nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Soud prvního stupně v souladu s § 108 odst. 1 insolvenčního zákona uložil dlužnici usnesením z 2. 9. 2015 č. j. MSPH 89 INS 19684/2015-A-12 zaplatit zálohu 45.000,-Kč na náklady insolvenčního řízení do 3 dnů od právní moci usnesení. V usnesení soud též poučil dlužnici, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání. Usnesení bylo dlužnici marně doručováno dne 8. 9. 2015 na její adresu náměstí Protifašistických bojovníků 102/4, 104 00, Praha 10 a téhož dne bylo uloženo na poště a adresátce byla v domovní schránce zanechána písemná Výzva a poučení , ve které byla dlužnice informována, že je zásilka od uvedeného dne uložena na poště a nevyzvedne-li si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se desátý den této lhůty za den doručení; po uplynutí této lhůty bude písemnost vhozena do domovní schránky. Zásilka ale již nemohla být vhozena dlužnici do její schránky na uvedené adrese, neboť se z této adresy odstěhovala a podle výpisu z informačního systému centrální evidence obyvatel (viz též § 46b písm. a/ o. s. ř. a § 3 odst. 1 a § 10 zákona č. 133/2000 Sb.) je ode dne 16. 9. 2015 její trvalé bydliště na adrese Mnichovická 59, 251 64 Struhařov, což je podle tvrzení dlužnice i její skutečné bydliště.

Dlužnice ve svém odvolání tvrdí, že jí nebylo doručeno uvedené usnesení z 2. 9. 2015, kterým jí bylo uloženo zaplatit zálohu 45.000,-Kč. Odvolací soud se s tímto názorem odvolatelky neztotožnil z níže uvedených důvodů.

Podle § 71 odst. 1 insolvenčního zákona Soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (dále jen "doručení vyhláškou"), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že se zveřejněním soudního rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiné písemnosti insolvenčního soudu nebo účastníků v insolvenčním rejstříku (tj. doručení vyhláškou) spojuje insolvenční zákon pravidelně účinek doručení takové písemnosti.

Podle § 75 odst. 1 insolvenčního zákona O zvláštní způsob doručení jde tehdy, jestliže zákon ukládá, aby písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta. Podle odst. 2 věty první Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, a věřitelskému výboru.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že nad rámec pravidelného doručení písemnosti vyhláškou (tj. jen jejím zveřejněním v insolvenčním rejstříku) se zvláštním způsobem doručuje soudem jen tam, kde to stanoví insolvenční zákon.

Podle § 74 odst. 2 insolvenčního zákona Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen.

Z § 74 odst. 2 ve vazbě na § 75 odst. 1 insolvenčního zákona plyne, že začátek běhu lhůty k podání odvolání počíná dlužnici běžet od doručení napadeného usnesení. S ohledem na § 7 insolvenčního zákona se uplatní ustanovení o. s. ř. o náhradním doručení zásilky, nepřevzal-li adresát osobně zásilku.

Podle § 49 odst. 4 první a druhé věty o. s. ř. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky.

Z uvedeného ustanovení plyne, že dlužnici bylo usnesení doručeno uplynutím 10denní lhůty po uložení na poště (tzv. náhradním způsobem) v pátek 18. 9. 2015. Na této skutečnosti nic nemění okolnost, že se dlužnice v průběhu této lhůty odstěhovala-dne 8. 9. 2015, kdy jí byla vhozena do schránky Výzva a poučení , na doručné adrese bydlela a bylo jen na ní, že výzvy neuposlechla a písemnost obsahující usnesení z 2. 9. 2015 si na poště nevyzvedla. Na tuto skutečnost nemá vliv ani okolnost, že zásilka jí nemohla být dle § 49 odst. 4 druhé věty o. s. ř. vhozena do schránky vzhledem k tomu, že od 16. 9. 2015 již na uvedené adrese nebydlela. Patnáctidenní lhůta pro podání odvolání, stanovená v § 204 odst. 1 o. s. ř., začala běžet dne 19. 9. 2015 (viz § 57 odst. 1 o. s. ř.) a skončila v souladu s § 57 odst. 3 o. s. ř. v pondělí 5. 10. 2015, tudíž právní moci nabylo dne 6. 10. 2015. Třídenní lhůta k zaplacení zálohy uplynula marně dne 9. 10. 2015.

Není dán právní důvod pro opětovné zaslání odvolatelce výzvy k zaplacení zálohy 45.000,-Kč a nejsou zde ani věcné důvody-odvolatelka, která si nevyzvedla usnesení uložené na poště, mohla na internetové stránce insolvenčního rejstříku https://isir.justice.cz vyhledat veškeré údaje o svém insolvenčním řízení včetně předmětného usnesení z 2. 9. 2015 na č. d. A-12.

Odvolací soud dodává, že vymáhání nezaplacené zálohy zásadně přichází v úvahu tam, kde je insolvenčním navrhovatelem věřitel, tedy osoba od dlužníka odlišná, vůči níž, obecně vzato, může soud být s vymáháním takové pohledávky úspěšný. Nutno vyjít z toho, že za trvání konkursu dlužníka je podle § 267 insolvenčního zákona provedení výkonu rozhodnutí a exekuce postihující majetek náležející do jeho majetkové podstaty buď zcela vyloučeno, či umožněno toliko ve vztahu k pohledávkám, u nichž to zákon výslovně stanoví-to ovšem není případ nároku z titulu zálohy na náklady insolvenčního řízení. Z toho plyne, že je-li insolvenční návrh podán dlužníkem, pak pro případ, že lze očekávat zjištění jeho úpadku a řešení úpadku konkursem, nepřichází v úvahu zajištění úhrady nákladů tohoto řízení prostřednictvím vymáhání zálohy v jeho průběhu. Pak nelze než insolvenční řízení zastavit.

Vzhledem k bezvýslednosti výzvy k zaplacení zálohy postupoval soud prvního stupně správně, když řízení v souladu s § 108 odst. 3 insolvenčního zákona zastavil. Odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 29. září 2016

JUDr. Ladislav D e r k a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík