1 VSPH 205/2016-B-26
KSHK 41 INS 15912/2015 1 VSPH 205/2016-B-26

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Josef anonymizovano , anonymizovano , IČO 88834093, bytem Klášterní Lhota 55, PSČ 543 71, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. KSHK 41 INS 15912/2015-B-12 ze dne 6. ledna 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. KSHK 41 INS 15912/2015-B-12 ze dne 6. ledna 2016 se v bodech I. a II. výroku z r u š u j e a věc se v r a c í v tomto rozsahu tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením z 6. 1. 2016 v bodu I. výroku neschválil oddlužení dlužníka Josefa Koudelky, v bodu II. výroku prohlásil konkurs na majetek dlužníka. V bodu III. výroku rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný a v bodu IV. výroku vyslovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění usnesení k bodům I. a II. výroku soud uvedl, že usnesením č. j. KSHK 41 INS 15912/2015-A-7 zjistil úpadek dlužníka a povolil řešení úpadku oddlužením. Při povolení oddlužení vycházel soud z údajů dlužníka, podle kterých měl pobírat mzdu 13.000 Kč, a jeho nezajištěné závazky měly dosahovat výše 567.496 Kč. Dlužník navrhl své oddlužení řešit plněním splátkového kalendáře. Do insolvenčního řízení se přihlásilo 13 nezajištěných věřitelů s pohledávkami v celkové výši 485.341,19 Kč. Ze zprávy insolvenčního správce z 28. 8.2015 vyplývá, že dlužník nevlastní žádný majetek.

Dlužník uvedl, že je svobodný, bez vyživovaných osob, je v pracovním poměru u zaměstnavatele MPrymesser Logistika Jičín s příjmem 10.300 Kč hrubého měsíčně.

Soud odkázal na § 405 odst. 1, § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona a uvedl, že pohledávky byly zjištěny ve výši 485.341,19 Kč a dlužníkův příjem činí 10.300 Kč hrubého měsíčně, což je přibližně 9.151 Kč čistého měsíčně. Nezajištění isir.justi ce.cz věřitelé dlužníka by v posuzovaném případě byli uspokojeni pouze v rozsahu 11,01 % svých pohledávek. Lze tedy důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, by byla nižší než 30 % jejich pohledávek dle § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Dlužník ani nevlastní žádný majetek, který by bylo možné zpeněžit.

Soud učinil závěr, že nejsou splněny zákonné podmínky pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře ani zpeněžením majetkové podstaty. Z toho důvodu podle § 405 ve spojení s § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona neschválil oddlužení a rozhodl o způsobu řešení úpadku konkursem. Rozhodnutí v bodu III. výroku soud odůvodnil ustanovením § 314 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona.

Dlužník napadl usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl výroky o neschválení oddlužení a prohlášení konkursu zrušit a schválit oddlužení. Odvolání odůvodnil tím, že je zaměstnán u společnosti M.Preymesser logistika, s. r. o. od 14. 9. 2015 do 31. 12. 2016 a jeho průměrný příjem za poslední tři měsíce činí 13.930 Kč čistého. Splňuje tedy zákonnou podmínku pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podáním ze 14. 7. 2016 (č. d. B-20) dlužník sdělil, že ke dni 30. 6. 2016 ukončil pracovní poměr u zaměstnavatele M.Preymesser logistika, s. r. o. a od 1. 7. 2016 je zaměstnán na základě nové pracovní smlouvy. Tuto pracovní smlouvu přiložil k podání.

Odvolací soud konstatuje, že dlužník nesdělil výši platu, kterou bude pobírat u nového zaměstnavatele (podle nové pracovní smlouvy jím je C. S. CARGO, a. s.) a tato výše není uvedena ani v předložené pracovní smlouvě, podle které je dlužník zaměstnán jako řidič. K výzvě odvolacího soudu dlužník sdělil, že výše čistého příjmu bude okolo 12.000 Kč. Dlužník dále předložil výplatní lístek za období červenec 2016, podle které jeho hrubá mzda činila 16.491 Kč a jeho celkový hrubý příjem (včetně cestovních náhrad a jiných příplatků) dosáhl výše 41.070 Kč.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal napadenou část usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř. a shledal odvolání dlužníka důvodným.

Podle § 405 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Podle odst. 2 Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Podle § 395 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle odst. 2 Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Při celkové výši 485.341,19 Kč pohledávek nezajištěných věřitelů by musel dlužník v rámci oddlužení uspokojit 30 % z této částky, což činí 145.603 Kč. Měsíčně po dobu pěti let by musel těmto věřitelům splácet částku 2.427 Kč a insolvenčnímu správci na odměnu s náhradou hotových výdajů 900 Kč dle § 3 písm. c) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb., resp. s 21% DPH 1.089 Kč, tedy měsíčně celkem 3.515 Kč. Při dlužníkem uváděném hrubém měsíčním příjmu 16.491 Kč by čistý příjem dosahoval výše 13.431 Kč a dlužník by měl být schopen splácet měsíčně až přibližně 4.835 Kč (tedy věřitelům 3.746 Kč bez nákladů správce 1.089 Kč) a v takovém případě splňuje podmínku dosažení aspoň 30 % hranice uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů dle § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Navíc lze přepokládat výrazně vyšší měsíční splátky nezajištěným věřitelům s ohledem na celkový příjem dlužníka navýšený o cestovní náhrady.

Vzhledem k popsanému stavu odvolací soud dospěl k závěru, že není dán důvod pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (a tedy ani pro neschválení již povoleného oddlužení dle § 405 odst. 1 insolvenčního zákona) stanovený v § 395 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona. Odvolací soud proto body I. a II. výroku podle § 167 odst. 2 a § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušil a věc v uvedeném rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu postupu dle § 406 insolvenčního zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 5. října 2016

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková