1 VSPH 201/2013-A-11
KSHK 42 INS 28022/2012 1 VSPH 201/2013-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka René anonymizovano , anonymizovano , IČO 68255667, Bezděkovská 74, 541 01 Trutnov-Lhota, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 28022/2012-A-6, ze dne 8. ledna 2013, takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 28022/2012-A-6, ze dne 8. ledna 2013, se m ě n í tak, že se dlužníkovi ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové nadepsaným usnesením uložil dlužníku povinnost hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč ve lhůtě 5 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Při stanovení zálohy na náklady insolvenčního řízení vycházel soud I. stupně z potřeby zajistit pro insolvenčního správce dostatek finančních prostředků k úhradě nákladů insolvenčního řízení a zejména uvedl, že v projednávaném případě podal dlužník řádný návrh na zahájení insolvenčního řízení a povolení oddlužení, k němuž připojil řádné přílohy dle § 104 insolvenčního zákona. Dospěl k závěru, že jediný možný způsob řešení jeho úpadku bude prohlášením konkursu, neboť jeho návrh na povolení oddlužení bude zřejmě zamítnut s ohledem na to, že dlužník nemá takový příjem, který by zajišťoval úhradu alespoň 30 % pohledávek jeho nezajištěných věřitelů. Dále soud I. stupně zdůraznil, že majetek dlužníka nepostačuje v případě jeho zpeněžení ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení a ze složené zálohy bude zřejmě třeba hradit i odměnu a náhradu nákladů insolvenčního správce. Proto stanovil dlužníku dle § 108 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) zálohu ve výši 45.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že mu uloží zálohu nižší nebo mu její splácení umožní ve splátkách, neboť na úhradu stanovené zálohy nemá finanční prostředky. Poukázal na skutečnost, že má stanovenou vyživovací povinnost ke třem nezletilým dětem.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle nějž může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dlužník má závazky vůči nezajištěným věřitelům ve výši 338.451,-Kč. Jediným příjmem dlužníka je mzda v průměrné čisté výši 7.210,-Kč. Dlužník ve svém majetku neeviduje žádný majetek kromě automobilu Volkswagen Sharan z r. 1997 o předpokládané ceně 20.000,-Kč.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty.

V daném případě nebude možné zřejmě vyhovět dlužníkovu návrhu na povolení oddlužení, neboť z doloženého příjmu dlužníka nelze provádět srážky splátkového kalendáře dle § 398 odst. 2 IZ. Bude proto třeba řešit dlužníkův úpadek konkursem (popř. nepatrným konkursem dle ust. § 314, 315 IZ), a insolvenčnímu správci je proto třeba zajistit dostatek prostředků na hotové výdaje související s jeho činností a náklady spojené se zjišťováním majetkové podstaty (případně jejího prodeje). Vzhledem k tomu, že dlužník nedisponuje likvidními prostředky a podmínky pro zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku dle ust. § 144 insolvenčního zákona v dané věci splněny nejsou, postupoval soud I. stupně správně, pokud rozhodl o uložení povinnosti dlužníku uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

V případě řešení úpadku konkursem náklady insolvenčního řízení představují mimo jiné vždy i hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, jež dosahuje dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000,-Kč. Odvolací soud je však toho názoru, že je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti věci, jimiž jsou majetkové poměry dlužníka i skutečnost, že v majetkové podstatě nebude dohledán s největší pravděpodobností krom uvedeného automobilu žádný zpeněžitelný majetek a řízení o konkursu bude zřejmě zastaveno, aniž by došlo ke zpeněžování dlužníkova majetku a plné úhradě nákladů řízení. Proto ke krytí výdajů spojených s výkonem funkce insolvenčního správce nelze dle odvolacího soudu stanovit nižší zálohu než 30.000,-Kč. Takto stanovená záloha by však měla být (s ohledem na částečnou úhradu nákladů řízení z prodeje majetku dlužníka) dostatečná.

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak je ve výroku uvedeno, a současně prodloužil lhůtu k uhrazení zálohy (aby tak částečně zohlednil jeho žádost o stanovení splátek uložené zálohy).

Dlužník ovšem může zvážit, zda v případě, kdy povolení oddlužení nelze s ohledem na jeho finanční poměry důvodně očekávat (a kdy úpadek bude zřejmě řešen konkursem), je nadále rozumné na návrhu na zahájení insolvenčního řízení trvat, nebo zda je účelnější, aby svůj návrh na úpadek vzal zpět. Opětovně by návrh na zahájení insolvenčního řízení a povolení oddlužení mohl podat, až bude podmínky pro povolení oddlužení splňovat (tedy si pro plnění splátkového kalendáře zajistí potřebný příjem).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 12. února 2013

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová