1 VSPH 1989/2013-B-19
MSPH 59 INS 20838/2012 1 VSPH 1989/2013-B-19

USNES EN Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenčním řízení dlužníka Ing. Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 3-Žižkov, Prokopova 2856/10, zast. Mgr. Jiřím Žákem, advokátem, sídlem Praha 1, Národní 28, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2013, č.j. MSPH 59 INS 20838/2012-B-8,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2013, č.j. MSPH 59 INS 20838/2012-B-8, se v bodě II. výroku potvrzuje.

Od ůvo d ně n í:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze odvolal z funkce insolvenčního správce JUDr. Ing. Davida Zimandla (bod I. výroku) a novým správcem ustanovil Ing. Tomáše Pachmana (bod II. výroku), zproštěnému správci uložil povinnosti uvedené v bodě III. výroku, novému správci uložil povinnosti uvedené v bodech IV. a VI. výroku a odročil přezkumné jednání na den 10.12.2013 (bod V. výroku).

Výrok o ustanovení Ing. Tomáše Pachmana (dále též správce) do funkce insolvenčního správce odůvodnil soud I. stupně tím, že jde o osobu určenou opatřením předsedy Městského soudu v Praze ze dne 9.10.2013, když tato osoba je insolvenčním správcem ve věci dlužnice Mileny Volfové (dále jen dlužnice; jde o bývalou manželku dlužníka) a oba dlužníci mají společný nevypořádaný majetek a společné dluhy.

Jen proti bodu II. výroku usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby jej odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Především namítal, že správce je podjatý vzhledem k tomu, jak postupuje ve věci dlužnice. Konkrétně mu vytýkal, že na přezkumném jednání dlužnice nepopřel sankční úroky přihlášeného věřitele BOHEMIA TAX, s.r.o., které tento věřitel přihlásil též do insolvenčního řízení dlužníka, a správce je uznal i přes jeho upozornění na jejich nepřiměřenost. Z toho dovodil, že postup správce zakládá důvodné pochybnosti o jeho podjatosti vůči uvedenému věřiteli, kterého upřednostnil před věřiteli ostatními, a že nevyvinul veškeré úsilí, aby ostatní věřitelé byli uspokojení v co nejvyšší míře. Dlužník poukazoval též na obsah protokolu o schůzi věřitelů ve věci vedené před Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 25 INS 13094/2011, kde hlasoval jen jediný přítomný věřitel Money service, a.s. o tom, že novým správcem bude ustanoven Ing. Tomáš Pachman, z čehož rovněž usuzoval na podjatost správce vůči tomuto věřiteli.

Věřitel BOHEMIA TAX, s.r.o. ve vyjádření k odvolání (B-12) vyvracel jeho vývody a navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil, neboť v procesním postupu správce v jiné insolvenční věci nelze spatřovat důvody pro jeho podjatost v této věci. Připomněl, že mu správce ve věci dlužnice popřel část jeho pohledávky ve výši cca 1.200.000 Kč, z čehož nelze usuzovat, že by byl vůči němu podjatý.

Správce ve vyjádření k odvolání (B-13) navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil. Uvedl, že ve věci dlužnice přezkoumal přihlášené pohledávky podle předložených listin bez jakékoliv podjatosti, že věřiteli BOHEMIA TAX, s.r.o. popřel pohledávky v celkové výši 1.225.922,95 Kč, že dlužnice, ač mohla, nic nepopřela, a že věřitelé jsou poškozováni průtahy v obou řízeních způsobených především jednáním dlužníka. Nesouhlas dlužníka s výsledkem přezkumu pohledávek v jiném insolvenčním řízení nepovažoval za důvod pro jeho odvolání v tomto řízení. K věci vedené před Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 25 INS 13094/2011 dodal, že na schůzi věřitelů konané dne 21.3.2011 bylo o odvolání dosavadního správce a ustanovení nového správce postupováno zcela v souladu s § 29 insolvenčního zákona (dále jen IZ).

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném bodě II. výroku včetně řízení jeho vydání předcházejícího podle § 212 a 212a o.s.ř. a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 24 odst. 1 IZ je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34 IZ. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu.

Z § 34 odst. 1 IZ plyne, že je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů pro svůj poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů a není-li se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním řízení důvod pochybovat, že tento vztah ovlivní celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud ustanovit pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce. Z odst. 2 téhož ustanovení se podává, že je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů proto, že mohou odporovat společnému zájmu věřitelů v insolvenčním řízení, ve kterém byl rovněž ustanoven insolvenčním správcem, ustanoví insolvenční soud pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce vždy.

Podle § 25 odst. 2 IZ platí, že nejde-li o případ podle odstavce 1 téhož ustanovení, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu s tím, že přitom přihlédne zejména k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti insolvenčního správce a k jeho zatížení. Nebrání-li tomu jiné okolnosti, určí předseda insolvenčního soudu insolvenčním správcem dlužníků, kteří tvoří koncern, stejnou osobu.

Konečně pak § 26 IZ určuje, že v odvolání proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce lze namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý, a ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.

Důvodem pro pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce může být zejména skutečnost, že správce je vůči dlužníkovi osobou blízkou, věřitelem dlužníka, dlužníkem dlužníka či ručitelem dlužníka, případně též současným či bývalým společníkem, statutárním orgánem či zaměstnancem dlužníka. Obdobně může vypadat poměr mezi insolvenčním správcem a věřitelem dlužníka. Dalším důvodem může být způsob podnikání insolvenčního správce, jež dopadá na poměry účastníků insolvenčního řízení. K důvodům, pro něž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení pro pochybnost o své nepodjatosti, se vyjádřil Vrchní soud v Praze např. v usnesení ze dne 7.11.2008, sp. zn. MSPH 94 INS

913/2008, 2 VSPH 219/2008-B tak, že odpovídají důvodům, pro něž jsou z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni soudci ve smyslu § 14 odst. 1 o.s.ř. Pokud jde o poměr k věci , rozumí se jím především přímý právní zájem na projednávané věci, i to, že soudce (insolvenční správce) má předem o věci poznatky, které by měl získat až za řízení a které mohou ovlivnit jeho nestrannost; pokud jde o poměr k účastníkům a jejich zástupcům , může být založen buď příbuzenským či jemu obdobným vztahem, vztahem přátelským či zjevně nepřátelským, popřípadě vztahem vzájemné závislosti. Odvolací soud je přesvědčen o tom, že důvodem k vyloučení insolvenčního správce nejsou ani okolnosti, které spočívají v postupu insolvenčního správce v řízení o projednávané věci nebo v jeho postupu v jiných insolvenčních věcech (srov. § 14 odst. 4 o.s.ř.).

V posuzovaném případě je odvolání postaveno toliko na tom, že správce je ve věci podjatý z důvodu, že v jiném insolvenčním řízení (ve věci bývalé manželky dlužníka) nepopřel část pohledávky věřitele, o níž se dlužník domníval, že ji správce popřít měl, a že v dalším jiném insolvenčním řízení byl ustanoven do funkce správce rozhodnutím schůze věřitelů, jíž se účastnil jen jeden přihlášený věřitel.

Odvolací soud z insolvenčního rejstříku ověřil, že Ing. Tomáš Pachman vykonává funkci insolvenčního správce též ve věci dlužnice Mileny Volfové (sp. zn. MSPH 59 INS 20840/2012), kde popřel část pohledávky věřitele BOHEMIA TAX, s.r.o. ve výši 1.225.922,95 Kč, a ve věci dlužníka Tomáše Choce (sp. zn. KSCB 25 INS 13094/2011), kde byl ustanoven do funkce rozhodnutím schůze věřitelů, na níž hlasoval jediný věřitel Money service, a.s. Dále bylo zjištěno, že do insolvenčního řízení dlužníka přihlásili své pohledávky mj. také oba shora uvedení věřitelé BOHEMIA TAX, s.r.o. (P1-1) a Money service, a.s. (P5-1).

Jak vysvětleno shora, dlužníkem předestřené důvody nejsou s to založit jakékoliv pochybnosti o nepodjatosti správce v této věci, a proto nemohou opodstatnit jeho odvolání z funkce.

Jelikož nebyly zjištěny žádné konkrétní skutečnosti, pro něž by bylo lze mít za to, že správce nesplňuje podmínky pro své ustanovení do funkce nebo že není nepodjatý, odvolací soud neshledal dlužníkovo odvolání důvodným, postupoval podle § 219 o.s.ř. a usnesení soudu I. stupně v rozsahu napadeném odvoláním jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 21. listopadu 2013

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová