1 VSPH 1954/2017-B-16
č. j. MSPH 59 INS 5418/2017 1 VSPH 1954 /2017-B-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců jUDr. jiřího Karety a ]UDr. ]iřího Goldsteina v insolvenčním věci dlužnice: Mgr. Anahit anonymizovano , anonymizovano , IČO 05429951, bvtem Kodymova 2538/ 10, Praha 5 zastoupená advokátem Mgr. Luďkem Voigtem, Sídlem Bělohorská 165, 1130 00 Praha 6

Vi" o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. rijna 2017, č. j. MSPH 59 INS 5418/2017-155-9 takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. října 2017, č. j. MSPH 59 INS 5418 / 2017-1349 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze napadeným usnesením ze dne 23. října 2017, č. j. MSPH 59 INS 5418/2017-13-9 v bodu I. výroku neschválil oddlužení dlužnice Mgr. Anahity Abrahamvana a v bodu ll. výroku rozhodl, že na majetek dlužnice se prohlašuje konkurs, kterýr bude projednán jako nepatrný. Zároveň v bodu Ill. výroku oznámil, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají dne 23. 10. 201? v 10.30 hod.

V odůvodnění rozhodnutí soud zejména uvedl, že insolvenčním návrhem spojeným S návrhem na povolení oddlužení podaným dne 15. 3. 2017 se dlužnice domáhala vydání rozhodnutí, jímž soud zjisti úpadek a povolí oddlužení. V insolvenčním návrhu dlužnice uvedla, že má čtyři závazky, z nichž tři jsou nezajištěné v celkové výši 663.893 Kč, a jeden zajištěný ve vyší 390.000 Kč, žádný ze svých závazků nepopřela a prohlásila, že seznam je správný a úplný. Dlužnice navrhla oddlužení splátkovým kalendáře s dm, že z celkové výše dluhů obdrží nezajištění věřitelé minimálně 30 % ze svých pohledávek, nebot? sice nemá vlastní příjem, ale má uzavřenu darovací smlouvu ve výši 4.500 Kč měsíčně. Soud usnesením ze dne 15. 6. 2017 na č. d. A-ÍT, které nabylo právní moci dne 23. 6. 2017, zjistil úpadek dlužnice a současně rozhodl o povolení oddlužení.

Dne 26. 9. 201? proběhlo přezkumné jednání, při němž bylo přezkoumáno pět pohledávek pěti věřitelů v celkové výši 3,723.268,94 Kč, z toho pohledávka věřitele č. 1 je zajištěna ve výši 851.932,00 Kč a pohledávka věřitele č. 2 ve výši 1,415.634,94 Kč. Správce popřel pohledávku věřitele č. 3, která byla přezkoumána jako nevykonatelná, do pravosti a výše, dlužnice nepopřela pohledávky věřitelů č. 2 a 5, a popřela částečně ostatní přihlášené pohledávky. Schůze věřitelů se zúčastnili zástupci věřitelů č. 1 a 5, kteří disponovali celkem 1.002.131 hlasv. Zástupcem věřitelů byl zvolen věřitel č. 1.

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková. z Nlbťl l sv IN:: sam/zur;

Ve zprávě o hospodářské situaci dlužnice zveřejněné dne 15. 9. 2017 v insolvenčním rejstříku správce uvedl, že dlužnice je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost. V majetku má nemovitosti: bytovou jednotku č. p. 2166/ 130 na LV 6566 a pozemek na LV 23502, celkem oceněno na 3500000 Kč, přičemž pohledávky jsou zajištěny ve výši 2.303.566,94 Kč. Pobírá dávky v nezaměstnanosti ve výši 3.039 Kč a má uzavřenu darovací smlouvu na 5.965 Kč měsíčně, což by nestačilo na 30 % uspokojení věřitelů. Dlužnice byla vyzvána předložit novou darovací smlouvu na 8.500 Kč. Pokud by tuto smlouvu předložila a byla phiěna, předpokládaná míra uspokojení věřitelů by byla 35,75 %. Správce však doporučil schválení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty, ale jsou zde okolnosti pro neschválení oddlužení, protože dlužnice neplatí zálohy na odměnu a do podání zprávy se nedostavila k osobnímu pohovoru ke správci. Dlužnice provedl neplatný či neúčinný úkon, nebot do července 2016 vlastnila bytovou jednotku č.p. 2538/524 zapsanou na LV 2243 a spoluvlastnický podíl k domu. Darovací smlouvou převedla bytovou jednotku dne 11. 7. 2016 na další osobu, jež ji následně převedla na současného vlastníka Gohar Agasarjanovou.

Dlužnice uvedla, že půjčky použila na pomoc bratrovi, den před přezkumným jednáním zaslala na adresu správce novou darovací smlouvu na částku 8.500 Kč měsíčně, kterou by poskytovala manželka bratra dlužnice, v jehož prospěch si dlužnice půjčky vzala.

Věřitel č. 5 vznesl námitku nepoctivého úmyslu dlužnice, která je neustále v prodlení s placením poplatků spojených s užíváním bytu ve výši 6.000 Kč měsíčně od dubna 2016 doposud, dlužné částky od dubna 2016 do ledna 2017 jsou pravomocně přiznány, nevykonatelné pohledávky za splatné příspěvky od února do července 2017 jsou přihlášený, dlužnice dluží příspěvky i za srpen a září 2017. V bytě bde rodina bratra dlužnice, jehož manželka se zavázala přispívat na splátky oddlužení ve výši 8.500 Kč měsíčně.

Insolvenční soud odkázal na Š 405 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o úpadku a způsobech jeho řešení č. 132/ 2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon-dále též IZ) a vysvětlil, že dlužnice nemá vlastní příjem, má uzavřenu darovací smlouvu na částku 8.500 Kč měsíčně, kterou má poskytovat manželka bratra dlužnice, která v bytě bydlí, ale neplatí poplatky spojené s jeho užíváním. Vzniká tedy pochybnosti, zda bude případný splátkový kalendář dodržen a zda tato smlouva není uzavřena jen pro potřeby schválení oddlužení a zda nejde o nepoctivý úmysl. Dlužnice v insolvenčním návrhu uvedla, že má závazky ve výši 1,053.893 Kč, ale pohledávky byly přihlášeny ve výši 3,723t268,94 Kč, tedy v trojnásobné výši. Dlužnice v červenci 2016 převedla darovací smlouvou bytovou jednotku na třetí osobu, která být následně v srpnu 2016 převedla kupní smlouvou na současného vlastníka. Dlužnice má ve vlastnictví bytovou jednotku, ale od dubna 2016 doposud nehradí příspěvky společenství vlastníků jednotek (dále též SVJ), čímž vznikají další dluhy. Dlužnice se správcem až do přezkumného jednání nekomunikovala a neplatila zálohy na jeho odměnu, ač jí tato povinnost byla uložena usnesením o povolení oddlužení.

Insolvenční soud dospěl k závěru, že v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo takové skutečnosti, pro které nelze schválit oddlužení dlužnice, neboť ta jednak bezplatně převedla majetek v rozhodném období, jednak uvedla nesprávné údaje v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení, v čemž soud spatřoval nepoctivý úmysl. Dlužniee neplnila své zákonné povinnosti neplatila zálohy na odměnu správce, se správcem nekomunikovala, uvedla podstatně nižší závazky, než ve skutečnosti měla, i během povoleného oddlužení neplatila příspěvky za užívání bytu, a je otázkou, zda by manželka bratra dlužnice, která se zavázala poskytovat dar na splátky, protože dlužnice nepracuje, svůj závazek splnila, nebot v předmětném bytě bde a poplatky neplatí.

Vzhledem ke shora uvedenému soud oddlužení dlužnice neschválil a současně rozhodl o prohlášení konkursu na její majetek, který bude projednán jako nepatrný dle Š 314 a násl. IZ. Dlužnice má majetek, z něhož by mohly být uspokojeny pohledávky věřitelů i nároky správce.

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

:. vezu. 11. Lvov-r; ..:.uar

Dlužnice nesouhlasila s rozhodnutím soudu prvního stupně a napadla je odvoláním, které doplnila podáním došlým soudu 1. 2. 2018 (č.d. 13 14), nebot měla za to, že jsou dány předpoklady pro schválení oddlužení a jeho řešení jak zpeněženim majetkové podstaty, tak splátkovým kalendářem. Především se neztotožnila se závěry soudu prvního stupně o tom, že návrhem na povolení oddlužení nesleduje poctivý záměr.

Dlužnice ve svém insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení, jenž byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 15. 3. 2017, uvedla věřitele 1/ Infuúty One, s. r. o., s celkovou výší závazku 1.001.000 Kč, a 2/ Společenství vlastníků jednotek Ovčí Hájek s celkovou výší závazku 52.893 Kč. Následně v doplnění insolvenčního návrhu zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne 9. 5. 2017 uvedla dalšího věřitele 3/ Komerční banka, a. S., s celkovou výší splatného závazku 101.082,45 Kč, a to vzhledem k tomu, že dlužníci v období od 1. 5. 2017 do 9. 5. 2017 byla doručena upomínka, kterou ji věřitel upozornil, že její dluh vykazuje ke dni 1. 5. 2017 částku po splatnosti 101.082,45 Kč s tím, že z předmětného přípisu nebyla zřejmá celková výše dluhu a to i vzhledem ke skutečnosti, že předmětný úvěr nebyl v době předmětné upomínky věřitelem zesplatněn.

V rámci insolvenčního řízení dlužníka přihlásili své pohledávky následující věřitelé:

1/ Infinity One, s. r. o. s celkovou výší 1.825.593 Kč z toho dlužnice popřela na přezkumném jednání 824.593 Kč (dlužnice uznala závazek ve výši 1.001.000 Kč, což je výše, kterou dlužnice uvedla ve svém insolvenčním návrhu) a to z důvodů uvedených při přezkumném jednání. 2/ Komerční banka, a. s., s celkovou výší 1.451.634,94 Kč-tuto pohledávku dlužnice uznala zcela, 3/ Aukční centrum Bussmark, s. r. o., s celkovou výší 330.000 Kč tato příhlášená pohledávka byla na přezkumném jednání zcela popřena insolvenčním Správcem i dlužníci 4/ Finanční úřad pro hlavní město Prahu, s celkovou výší 910 Kč tato přihlášená pohledávka byla na přezkumném jednání zcela popřena dlužníci, nebot byla dne 1. 8. 2017 dlužníci uhrazena 5/ Společenství vlastníků jednotek Ovčí Hájek s celkovou výši 115.131 Kč-tuto pohledávku dlužnice uznala zcela. Dlužnice vysvětlil, že při uvedení výše závazku vinsolvenčnírn návrhu ve výši 52.893 Kč vycházela z Elektronického platebního rozkazu ze dne 27. 1. 2017 vydaného Obvodním soudem pro Prahu 5 pod č. j EPR 12049 / 2017 6, citovaný

Elektronický platební rozkaz tvoří přílohu insolvenčního návrhu dlužnice.

S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že dlužnice ve svém insolvenčním návrhu ve znění jeho doplnění uvedla veškeré rozhodující věřitele a z její strany nebyl sledován nepoctivý záměr, přičemž argumentačné odkázala na závěry plynoucí z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2016, č.j. 2 VSPH 1988/2015-B-35.

K výtce soudu, že provedla neplatný či neúčinný úkon, nebot do července 2016 vlastnila bytovou jednotku č. p. 2538/524 zapsanou na LV č. 2243 a spoluvlastnický podíl k domu, kterou převedla darovací smlouvou dne 11. 7. 2016 na další osobu, dlužnice uvedla, že ve smyslu ustanovení Š 235 odst. 1 IZ jsou neúčinnými právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných a že ve smyslu ustanovení 5 240 odst. 2 IZ se právním úkonem bez přiměřeného protíplnění rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku nebo právní úkon, který vedl k dlužníkově úpadku. Insolvenční řízení dlužnice bylo zahájeno dne 15. 3. 2017, tj. více než 8 měsíců po uzavření shora uvedené darovací smlouvy. V insolvenčním řízení dlužnice nebylo nijak zkoumáno natož zjištěno, že by dlužnice byla ke dni 11. 7. 2016 v úpadku. Dlužnice se důvodně domnívá, že již pouze na základě shora uvedených skutečností nelze uzavření předmětné darovací smlouvy dne 11. 7. 2016 považovat za důvod pro neschválení jeho oddlužení, když předmětný prát-iní úkon může být neúčinný pouze domněle.

Majetkovou podstatu dlužnice nyní tvoří bytová jednotka č. 2166/ 130, nacházející se v budově s č. p. 2165-2173 v katastrálním území Stodůlky, obec Praha. Dlužniee nesouhlasí s oceněním této bytové jednotky insolvenčním správcem částkou 3.500.000 Kč, a to z následujících důvodů:

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.

4 IVIDI'H DTJ HND Důl-lůf'ÁUII'



1. Dlužníce jako kupující uzavřela dne 7. dubna 2008 smlouvu o převodu vlastnictví jednotky, když sekundárním objektem byla předmětná bytová jednotka. Kupní cena byla ujednána ve výši 3700000 Kč a celková výše podlahové plochy předmětné bytové jednotky činí 74,36 m2.

2. Insolvenční správce předmětnou bytovou jednotku ocenil částkou 47.068 Kč/m2 (3.500.000/ 74,36 m2), což je jednak částka nižší, než za kterou ji dlužnice koupila v roce 2008 (49.758 Bič/mg), ale zejména je to částka, která zcela neodpovídá cenám na současném realitní trhu vPraze. Průměrná prodejní cena za m2 bytu v Praze v letošním 1. čtvrtletí dosáhla 72.000 Kč a dále roste.

3. Dlužníce se s ohledem na shora uvedené skutečnosti důvodně domnívá, že cena za m2 předmětné bytové jednotky činí minimálně 60.000 Kč, což znamená, že cena předmětné bytové jednotky činí minimálně 4461600 Kč, tzn. téměř o 1.000.000 Kč více, než bylo ocenění insolvenčním správce. S ohledem na Shora uvedené má dlužnice za to, že insolvenční správce při ocenění předmětné bytové jednotky nepostupoval s odbornou péčí.

16. Dlužnice dále nesouhlasila se stanovením nákladů na zpeněžení a nákladů na správu majetku insolvenčním správcem a to z následujících důvodů:

1. Insolvenční správce při výpočtu míry uspokojení věřitelů zpeněžením majetkové podstaty stanovil náklady na zpeněžení majetku ve výši 175.000 Kč. V situaci, kdy na pražském realitním trhu s byty je výrazný převis poptávky nad nabídkou, není dle dlužnice třeba, aby předmětná bytová jednotka byla nabízena k prodeji prostřednictvím dražebníka či realitní kanceláře, ale postačí, aby insolvenční správce nabízel předmětnou bytovou jednotku na bezplatných realitních serverech a tudíž náklady na zpeněžení majetku budou již obsaženy v jeho odměně a skutečné náklady na zpeněžení majetku by měly být nulové.

2. Insolvenční správce při výpočtu míry uspokojení věřitelů zpeněžením majetkové podstaty stanovil náklady na správu majetku ve výši 140.000 Kč. Dle dlužnice se jedná o ničím nepodložený a zdůvodnitelný náklad, a tudíž skutečné náklady na správu majetku musí být nulové.

17. Je zřejmé, že pokud dojde ke zpeněžení předmětné bytové jednotky za cenu obvyklou v místě a čase a pokud při jejím zpeněžení nebudou vznikat nedůvodné náklady, v majetkové podstatě bude taková výše finančních prostředků, která umožní 100 % uspokojení zjištěných pohledávek věřitelů (majetková podstata minimálně 4.461.600 Kč, zjištěné pohledávky nepopřené správcem ani dlužníkem 2568675 Kč, zjištěné pohledávky nepopřené správce, ale popřené dlužníkem 339326834 Kč) pokud nedojde ke zrušení usnesení o neschválení oddlužení, tak bohužel i ke 100 % uspokojení neoprávněných pohledávek věřitele č. 1 v dlužníci popřené výši 824.593 Kč.

18. S ohledem na Shora uvedené skutečnosti je zřejmé, že pokud soud I. stupně vytýká dlužníci, že provedla neplatný či neúčinný úkon, nebot? do července 2016 vlastnila bytovou jednotku č. p. 2538/ 524 zapsanou na LV č. 2243 a spoluvlastnický podíl k domu, kterou převedla darovací smlouvou dne 11. 7. 2016 na další osobu, nejedná se a ani se jednat nemohlo o neúčinný právní úkon (jestliže z majetkové podstaty dlužnice může dojít ke 100 % uspokojení věřitelů, nemohla dlužnice uzavřením darovací smlouvy dne 11. 7. 2016 zkrátit možnost uspokojení věřitelů když nadto dlužnice opakovaně uvádí, že ke dni 11. 7. 2016 se v úpadku nenacházela) a uzavření předmětné darovací smlouvy nemůže být důvodem pro neschválení oddlužení.

19. Je pravdou, že dlužnice do data přezkumného jednání neplatila zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce (měsíčně 1.089 Kč) uložené usnesením soudu I. stupně ze dne 15. 6. 2017 č. j. MSPH 59 INS 5418/20174-A 17. Důvodem bylo, že dlužnice není rodilý občan, neovládá odbornou češtinu a už vůbec se neorientuje v procesních postupech týkajících se

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

]. V DFI l. lĚFDLřj LUl! insolvenčního řízení (to dokládá i skutečnost, že na výzvy soudu I. stupně dlužnice svůj insolvenční návrh musela doplnit čtyřmi podánimi, které byly zveřejněny v insolvenčním rejstříku dne 11. 4. 2017, 9. 5. 2017, 29. 5. 2017 a 14. 6. 2017) a k neplacení předmětných záloh došlo neúmyslně. Ze stejných důvodů došlo k dočasné nekomunikaci dlužnice s insolvenčním správcem. jakmile se dlužníci od jejího právního zástupce (ode dne konání přezkumného jednání) dostalo vysvětlení jejich povinnosti v podobě placení předmětných záloh, předmětné zálohy doplatila a ke dni podání tohoto odvolání na předmětných zálohách insolvenčnímu správci nedluží ničeho.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti dlužnice zdůraznil, že pokud okamžitě poté, co jí byl závadný stav vysvětlen, se ho snažila v rámci svých ůnančnich možností okamžitě napravit, nemělo by být její cca tříměsíční neúmyslné neplacení předmětných záloh bráno jako důvod pro neschválení oddlužení. Zmínila v té souvislosti opět závěry plynoucí z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2016, č. j. 2 VSPH 1988/2015-13-35.

Pokud se týká neplacení příspěvků za užívání předmětné jednotky během povolení oddlužení, to nelze subsumovat pod ustanovení 5 412 odst. 1 písm. g) IZ a ani z jiných zákonných důvodů nelze považovat za nepoctivý záměr, když věřitel č. 5 bude plně uspokojen právě z prodeje předmětné bytové jednotky, s jejímž používáním předmětné příspěvky souvisí. Nadto se dlužnice nově dohodla s uživateli předmětného bytu, že budou do doby jeho zpeněžení průběžně platit zálohy příslušnému SVJ s tím, že první platba bude uskutečněna do 30. 11. 2017. Neplacení předmětných příspěvků za užívání předmětné bytové jednotky a to za situace, že dojde k plnému uspokojení věřitele č. 5, nemůže být bráno jako důvod pro neschválení oddlužení.

Pokud nedojde ke schválení oddlužení dlužnice a usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužnice nabude právní moci, dojde v insolvenčním řízení dlužnice bez dalšího k uspokojení neoprávněné pohledávky věřitele č. 1 v dlužníci popřené výši 824.593 Kč. Dlužnice poté bude nucena se složitě domáhat náhrady škody po insolvenčním správci, který nepostupoval s odbornou péčí, když neoprávněnou pohledávku věřitele č. 1 ve výši 824.593 Kč nepopřel ani na přezkumném jednáni, přestože byl k tomu právním zástupcem dlužnice vyzýván.

Nebude li insolvenční správce v insolvenčním řízení dlužníka nadále postupovat s odbornou péči (příklady, kdy s odbornou péči insolvenční správce nepostupoval: nepopření neoprávněné pohledávky věřitele č. 1 ve výši 824.593 Kč, oceněni předmětné bytové jednotky částkou 3500000 Kč, vyčíslení nákladů na zpeněžení předmětné bytové jednotky částkou 175.000 Kč, vyčíslení nákladů na správu předmětné jednotky částkou 140.000 Kč), může dojít k absurdnímu stavu, že za situace, kdy majetková podstata tvořená předmětnou bytovou jednotkou činí minimálně 4.461 .600 Kč, zjištěné pohledávky nepopřené správcem ani dlužníci činí 2568675 Kč, zjištěné pohledávky nepopřené správce, ale popřené dlužníci činí 3.393.268,94 Kč, nedojde k plnému uspokojení nezajištěných věřitelů a dlužnice po skončení insolvenčního řízení bude nucena čelit dalším soudním řízením ze strany přihlášených věřitelů.

S ohledem na shora uvedené dlužnice navrhla, aby odvolací soud napadené usneseni změnil tak, že se schvaluje oddlužení.

K odvolání dlužnice sdělil insolvenční správce, že dle sdělení České správy sociálního zabezpečení tato neeviduje u dlužnice žádný otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele. Dlužníce není vedena jako osoba samostatně výdělečně činná, dlužnice nepobírá důchod ani nemocenské dávky. Insolvenční správce vyzval zaměstnavatele dlužnice, aby tento prováděl srážky z příjmu dlužnice, a tyto poukazoval na účet majetkové podstaty dlužnice.

Insolvenční správce sepsal do majetkové podstaty pod položkou č. 1 soupisu nemovitost ve vlastnictví dlužnice bytovou jednotku č. p. 2166/130, nacházející se v budově č. p. 2165, 2166, 2167, 2168, 2169, 2170, 2171, 2172, 2173, byt dům (LV 6566), který stojí na parcele 3103, 3104, 3105, 3106, 3107, 3108, 3109, 3110, 3111 (LV 23502).

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

() Nlbt'l J. 59 1.le 54151 zvu

Insolvenční správce již obdržel pokyn zajištěného věřitele, směřující ke zpeněžení předmětné položky, v jehož souladu zahájil proces zpeněžování. Insolvenční správce prověřuje možné neúčinné úkony dlužnice. Ze strany insolvenčního správce nebyl ke dni podání této zprávy zjištěn žádný další majetek dlužnice, který by mohl sloužit k uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, aniž ve smyslu ustanovení 5 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle Š 395 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí (odst. 1). Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadni výsledky řízeni dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přistup dlužníka k plnění povinnosti v insolvenčním řízení (odst. 2).

Podle Š 405 IZ insolvenční soud oddlužení neschváH, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodfiovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (odst. 1). jestliže insolvenční soud oddlužení neschváH, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odst. 2).

K podmínce přípustnosti oddlužení vyjádřené v Š 395 odst. 1 písm. a) IZ požadavkem předpokladu dlužníkova poctivého záměru se vyslovil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 23. 7. 2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2009, uveřejněném pod č. 1472012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V něm vysvětlil, že dané ustanovení patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Nepoctivost dlužníkova záměru se ani v režimu právní úpravy platné do 31. 12. 2013 nevyčerpávala (jen) jednáními, jež byla tehdy co domněnky nepoctivého záměru popsány v 5 395 odst. 3 IZ. jako nepoctivý záměr bude zpravidla posuzováno jednáni dlužníka, které směřuje k poškozování věřitelů (lhostejno, že nesankcionované normami trestního práva) v době před zahájením insolvenčního řízení, nebo zatajování skutečností týkajících se majetkových poměrů dlužníka. Závěr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, je závislý vždy na posouzení konkrétních okolností, jež vyjdou najevo v rámci daného insolvenčního řízení.

V usnesení ze dne 30. 1. 2014, sen. zn. 29 NSČR 88/2013, uveřejněném pod č. 46/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud zaujal názor, že dlužník, který svým jednáním věřitele omezí ve volbě způsobu oddlužení, podáním návrh na povolení oddlužení sleduje nepoctivý záměr (Š 395 odst. 1 písm. a/ IZ). V odůvodnění svého rozhodnutí dovolací soud mimo jiné vysvětlil, že iorofooooiiš ati/koa gify/obává s: ěooozjooo, podle níž díažoáé, kavyl plays .ivoooooooí přodpoěťody, prosadí oddlažoor oofg ooíoo'o oo io, gdo .r too jeho ool'iíroťo' morbidní Z HJÍHFEÚÉJWEÍ 3 402 odsí. 5 insolvenčního igri/kona joo/Že ggg/páni, fo o takova oořrí7ofáyo už roz/ vodnatý o spárooo oddímačoozj istý! volán, ktorý ao igri/komor pičodošdorgýoé znárooá oddíažooš batole aplorooío. To, idt? dlažor'é apřodoornisyk odolnými" Mariano mařákova/bo kofoodriřopřod oddíožoozío zpooořýooior oro/kréoooípodrrogy, ooošpodrloraá je tady naar fo zaváže á dlažozk zo ipz'ooíor' ofooooorgý'ofš podrožooě prosadit oddfasiooájiaéo známá těšení opodéa .::-' profi wifi ooiriííolá, jo satoo orla/était favor oo Jova, orly věřitele oyaa neomezí! oo roi/iai zpároba oddat Eom; rody zde okolo prooodooo gpooořžoožio wofoíkooěpodtroýy oi'píoovor'io midi/kování? kalendáři?. Pozzo reo dlažork, který oslí or" kroky k roota, ofgy faro sol/Jof osídlována ztížil omorní! ráj soozvo Žiliájif při podání 7315772773123 oo oddíaýoof vodou pootisýor záměrem.

Shodu s prvopísem potvrzuje Tereza Kulštrunková.

33.

34.

35.

36.

37.

.l. V DFI l. 1.33ij š./Ulf

Nahlíženo na danou problematiku prizmatem teztu zákona i ustálené judikatury soudů ve smyslu shora řečeného pokládá odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2017 v napadeném bodu I. výroku za správné.

Skutkově není sporu o tom, že dlužnice v červenci 2016 převedla darovací smlouvou na třetí osobu a dne 15. 3. 2017 podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V tomto návrhu dlužnice ke svým závazkům uvedla toto:

7 ) Iojioe'gy Ooe, .r. r. o., joam'ooo 5 75 / 4, Mše/life, 740 00 Pro/lo 4, IČ 047646 79, peoeže'lei zeptá/eko ID6C542622 74, eehlý odvaze/é oe týž 390. 000 Kámíooyý % 77 . 3. 2076, oeapáieej'

2) ler/šoa? Orie, e. r. o., joaem'ooo 575/4, Marlowe, 7 40 00 Probe; 4, IČ 04764679, peněžitá ao'peWíéo ID 6054262274, oefý adverse/é oe wáš 504.000 Kčipíoíegý É: 2. 7. 2077, seria/der?

3) laying; Ooe, e. r. o., joan'eoao 5 75 / 4, Mše/hle, 740 00 Pro/Bo 4, IČ 047 64679, peoeižz'ío' zopeý'čiéo ID 5054262274, eefý zaveze/(e oe wifi 707.000 Kčipforoý is 30. 7. 2076, nesplo'eá'

4 Spoíežoefoe' olorfoáýá jednotek Gool/i Hayek či p. 2765-277 3 , re rád/een Ood' Hoýíeé 2765 / 28, 758 00 Praha 5, IC 75758537. slavím ID EPR 72049/2077, eeg'ý záložek oe míň 52.893 Kč mforoý ,e 76. 7. 2077, esem/ore? ereooy roe' rýče aoedeoe' závazky Noemovou/fee: aaaeioei eo do daloodo e" píle.

V takto nastaveném rámci má shodně se soudem I. stupně těž odvolací soud za to, že dlužnice svým jednáním věřitelům možnost volby způsobu oddlužení výrazně ztížil. je tomu tak proto, že dlužnice osm měsíců před podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení svůj nemovitý majetek převedla na třetí osobu. Přitom již podle údajů popsaných dlužníkem v jejím návrhu na povolení oddlužení nesplácela závazek splatný k 30. 7. 2016 ve výši 107.000 Kč (věřitel Infinity One, s. r. o) a musela si být vědoma toho, že k 17. 8. 2016 se stane splatným rovněž závazek ve výši 390.000 Kč (vůči témuž věřiteli). Zároveň si musela být vědoma též toho, že má i další splatný závazek v nikoli zanedbatelné výší, jenž není schopna plnit, a to vůči Komerční bance, a.s. na základě úvěrové smlouvy ze dne 3. 4. 2008. Tento dluh činí 1.451.634,94 Kč a dlužnice ho dle údajů obsažených v odvolání uznává a při přezkumném jednáni ho nepopřela.

Namítá-li dlužnice, že její jednáni (darování bytu) není neúčinným úkonem, pak závěry insolvenčního soudu nepřesně interpretuje. Městský soud v Praze nehodnotil jednáni dlužnice z hlediska ustanovení Š 235 a násl. insolvenčního zákona, k čemuž odvolací soud dodává, že zcela správně. jak plyne z usneseni Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2011, sen. zn. 29 NSČR 14/ 2009, uveřejněného pod číslem 14/ 2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ustanovení Š 395 odst. 1 písm. a/ IZ patří k právním normám S relativně neurčitou hypotézou a závěr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, je závislý vždy na posouzení konkrétních okolnosti, jež vyjdou najevo v rámci daného insolvenčního řízeni, když k úsudku ve smyslu 5 395 odst. 1 písm. a/ IZ mohou vést různá jednáni dlužníka. Není tedy nutné, aby jednání, z něhož soud dovozuje, že dlužník podáním návrhu na povolení oddlužení sleduje nepoctivý záměr, bylo zároveň neúčinným právním úkonem ve smyslu 8 235 IZ.

Odvolací námitka, že zpeněženim zbylého majetku dlužníci při dlužníkem preferovaném postupu insolvenčního správce bude dosaženo takového výtěžku, jenž postačí kúplnému zapravení pohledávek všech věřitelů, jednak vykazuje znaky spekulace, jednak se míjí s podstatou výhrad vůči chování dlužnice v období předcházejícím podání insolvenčního návrhu. To, co je především dlužníci vytýkáno, spočívá v tom, že měla ponechat na věřitelích, jakou cestu k úhradě svých pohledávek v režimu oddlužení zvolí. je zjevné a nepotřebuje zajisté složitého vysvětlování, že pro nezajištěné věřitele je jednodušší volba, zda zpeněžení majetkové podstaty, či splátkový kalendář, pokud se jim (jako jedna z variant) nabízí možnost prodeje dvou dlužnikových bytů,

Shodu s prvopísem potvrzuje Tereza Kulštrunková.

38.

39.

40.

41. s Nlbt'rl 59 1.le ears/zur: oproti stavu, kdy je k úhradě jejich nároků zvažován toliko byt jeden, nadto zatížen zástavním právem. Platí totiž, že z výtěžku jeho prodeje by byli nejprve uspokojování zajištění věřitelé, kteří by též rozhodovali o způsobu prodeje (i o jeho správě). Bytí je případná nevýhodnost pokynů zajištěného věřitele (poměřováno zájmem věřitelů nezajištěných) reparovatelná zákonem předvídaným postupem aktivitou insolvenčního správce a následným rozhodnudm insolvenčního soudu (Š 293 a Š 408 IZ), přináší s sebou tento stav komplikace, které z povahy věcí obvykle nenastanou tam, kde je věřitelům k dispozici ještě byt jiný -neZajištěný.

. ..

K řečenému lze doplnit, že ačkoliv dlužníci muselo být nejpozději z rozhodnutí insolvenčního soudu zřejmé, že z jejího jednání je dovozována nepoctivost jejich úmyslů, nepostarala se o to, aby byl ušlý majetek navrácen do majetkové podstaty (k tomu srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012, sen. zn. 29 NSČR 32/2011, uveřejněného pod číslem 112/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V podstatě totéž, co uvedeno vpředchozírn odstavci, se vztahuje kvýtce soudu, že dlužníci vznikl dluh vůči SVj. Dlužnice namísto toho, aby se postarala o úplné zapravení závazku vzniklého tím, že své povinnosti vůči SVj neplnila, deklarovala toliko ochotu skutečných uživatelů bytu pohledávky SVj pro futuro hradit. Pokud dlužnice v odvoláni argumentuje tím, že neplacení předmětných příspěvků za užívání předmětné bytové jednotky a to za situace, že dojde k plnému uspokojení věřitele č. 5, nemůže být bráno jako důvod pro neschválení oddluženiíí, pak odvolací soud shodně se soudem I. stupně zaujímá postoj přesně opačný. Takovýto přístup dlužnice k věřitelům a k institutu oddlužení vůbec se důvodně jeví nedbalým anezodpovědným a není rozumného důvodu pro to, aby byl přehlížen. Postoj, dle něhož dlužnice nemusi své povinnosti vůči SVj plnit, a nevyžaduje to ani od osob, jimž umožňuje v bytě bydlet, s tím, že co je splatné nyní bude uhrazeno v budoucnu, až se zpeněži to (jen to), co dlužnice věřitelům zpeněžit umožní, je postojem vůči věřitelům přehHživým a odůvodňujicím řešení jejího úpadku konkursem.

Lichou shledává odvolací soud argumentaci, že potvrzením napadeného rozhodnutí dojde uspokojení neoprávněné pohledávky věřitele č. 1 v dlužníci popřené výši 824.593 Kč. Především zájem dlužnice je v postačujícím rozsahu chráněn nejen tím, co ona sama zmiňuje ve svém odvoláni dále, totiž případným nárokem vůči insolvenčnímu správci z titulu náhrady škody, nýbrž i tak, že pokud dlužnice v tomto rozsahu věřitelovu pohledávku popřela, a přesto na ní bude plněno (co důsledek toho, že insolvenčním správcem i ostatními věřiteli byla uznána a že kpopřeni dlužníci se vkonkursu nepřihlíží), zůstává v mimoinsolvenčních poměrech dlužníci možnost požadovat po tomto věřiteli žalobou takové plnění zpět, pokud prokáže, že takový závazek vskutku neměla. Nicméně případným obohacením některého zvěřitelů v konkursu (nadto reparovatelným) nelze omlouvat selhání dlužnice v době před zahájením řízení.

Zbývá k výše řečenému zdůraznit, že pokud se k popření dlužnice nepřihlíží, je to třeba chápat jako důsledek nezodpovědného jednání dlužnice v červenci 2016. Kdyby toho nebylo, svelkou pravděpodobností by úpadek dlužnice byl řešen oddlužením, její popření by mělo relevanci a při standardnim postupu by se pravost pohledávky věřitele řešila v incidenčnim sporu. Nemůže li se tak stát, není to zapříčiněno ničím jiným, než chováním dlužnice samé.

42. jakkoli lze ve stadiu odvolacího řízeni přijmout vysvětlení dlužnice (i projevenou snahu o nápravu) stran jejích některých dalších dílčích selhání, jež jí též insolvenční soud vytýkal (nekomunikace se správcem, absence plateb na zálohy na odměnu správce, nepřesné údaje o výši závazků v insolvenčním návrhu), obstojí co hlavní důvod pro neschválení oddlužení onen bezplatný majetkový převod v červenci 2016 ve spojení se zjištěním, dlužnice neplatila příspěvky za užívání bytu, přičemž ani v jednom z těchto klíčových bodů případu dlužnice úplnou nápravu svého selhání nezjednala.

Shodu s prvopísem potvrzuje Tereza Isíulštrunková.



43. Zjištění nepoctivého záměru dlužnice ve stadiu rozhodování o schválení povoleného oddlužení musi nutně vést k neschválení oddlužení podle 5 405 odst. 1 IZ. Rozhodnutí soudu prvního stupně je proto věcně správné a odvolací soud je podle Š 219 o. s. ř. potvrdil, a to v celém rozsahu, nebot? závěr soudu o dostatečností majetku dlužnice kúhradě přihlášených věřitelů i nároků správce zpochybněn nebyl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo máwli být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (9 237, $ 239 a 5 240 odst. 1 o. s. ř..) Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (Š 71 odst. 2 IZ) ; lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (S 74 odst. 2 IZ).

Praha 13. února 2018 jUDr. František Kučera v. r. předseda senátu



,a...

Shodu s prvopísem potvrzuje Tereza Kulštrunková. zlí-v "5/ 7/4, ' í

: . iní- "