1 VSPH 1916/2016-P10-7
KSPH 67 INS 12917/2016 1 VSPH 1916/2016-P10-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužnice: Ilona Řeháková, nar. 20. ledna 1977, bytem Dolní Beřkovice, Horní Hájek 58, o odvolání věřitele č. 10: František Thám, nar. 4. června 1930, bytem Mělník, Krombholcova 500, zast. JUDr. Jaroslavem Polákem, advokátem se sídlem Mělník, Krombholcova 327, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 67 INS 12917/2016-P10-2 ze dne 26. září 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 67 INS 12917/2016-P10-2 ze dne

26. září 2016 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku odmítl přihlášku pohledávky pro opožděnost s tím, že se k přihlášce dále nepřihlíží, a v bodě II. výroku rozhodl, že se účast věřitele č. 10 v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 5.8.2016 (A-14) rozhodl o úpadku dlužnice, povolil řešení úpadku oddlužením a věřitele dlužnice vyzval k přihlašování pohledávek ve lhůtě do 5.9.2016.

Věřitel č. 10 podal přihlášku pohledávky k poštovní přepravě dne 7.9.2016, přihláška pohledávky byla odeslána opožděně, a proto ji soud podle § 185 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ) odmítl.

Proti tomuto usnesení se věřitel č. 10 odvolal a namítal, že jej dlužnice uvedla jako svého největšího věřitele s vykonatelnou pohledávkou ve výši 252.565,-Kč, že dlužnici poskytl své životní úspory, že věřitel je důchodce ve věku 86 let, nemá předpoklady seznámit se s novými komunikačními prostředky jako je internet isir.justi ce.cz a v inkriminované době byl věřitel v rámci své déle trvající choroby upoután na lůžko. Namítal s ohledem na nález (správně usnesení) Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 3637/14 neopodstatněnou tvrdost zákona vůči generaci našich otců , kteří neměli možnost současné produktivní populace a musel se spoléhat na omezené možnosti informování o zahájení insolvenčního řízení a přihlašování pohledávek. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a aby účast věřitele v řízení nadále pokračovala.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 136 odst. 3 IZ je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí (odst. 2). Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv (odst. 3). Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu (odst. 4).

Podle § 185 IZ jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

K otázce včasnosti přihlášky se soudní praxe ustálila na tom, že k zachování lhůty pro podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku (§ 136 IZ) postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). Nejde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska (§ 430 IZ), nedoručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou podle § 71 IZ) ani vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ani rozhodnutí o úpadku (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2008 sp.zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 (R 25/2009), usnesení Ústavního soudu ze dne 26.1.2009 sp.zn. I. ÚS 2536/08).

Podle § 419 IZ insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti (odst. 1). Insolvenční rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy (odst. 2). Tento informační systém (jeden z informačních systémů veřejné správy podle zák. č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy) je veřejně přístupný na internetu a všem osobám poskytuje klíčové informace o rozhodnutích soudu a průběhu řízení. Na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti je jako součást tohoto informačního systému veřejnosti nabízena webová služba aplikace ISIR, která poskytuje podobné informace jako webové rozhraní aplikace ISIR přizpůsobené pro automatickou strojovou komunikaci.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 5.8.2016 (A-14) soud zjistil úpadek dlužnice, povolil jeho řešení oddlužením a mimo jiné dále vyzval věřitele k přihlašování pohledávek ve lhůtě do 5.9.2016. Z přihlášky pohledávky zaslané věřitelem plyne, že byla podána k poštovní přepravě dne 7.9.2016, tedy po uplynutí lhůty stanovené usnesením o úpadku.

Odvolací soud má za to, že insolvenční zákon stanoví lhůty, které musí věřitelé dodržovat a pokud se zpozdí s přihláškou pohledávky byť jen o jeden den, není možno, aby se insolvenčního řízení nadále účastnili a aby byli v insolvenčním řízení uspokojeni. Jakkoli tedy odvolací soud chápe subjektivní obtíže odvolateli třeba bránící přihlásit svou pohledávku včas, musí respektovat zákonné ustanovení, jež soudům neumožňují na danou problematiku nahlížet jinak, což zákonodárce mimo jiné promítl do textu ustanovení § 83 IZ, dle kterého prominutí zmeškání lhůty není v insolvenčním řízení přípustné.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Toliko pro úplnost odvolací soud uvádí, že ani případným úspěšným završením oddlužení a rozhodnutím soudu o osvobození toho kterého dlužníka od dosud nezaplacených závazků dle § 414, 415 a 416 IZ pohledávky věřitelů v neuhrazené výši nezanikají, toliko nejsou soudně vymahatelné. Tedy plní-li na tyto pohledávky dlužník i po skončení insolvenčního řízení, plní tím svůj existující závazek a na straně věřitele, jenž takové plnění přijme, nedochází k bezdůvodnému obohacení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 1. prosince 2016

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík